Čakovice jsou katastrálním územím Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde 4743 obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem. Sousedními městskými částmi jsou: Miškovice, Třeboradice, Ďáblice, Letňany a Kbely. V městské části Praha-Čakovice má sídlo 1011 firem.
Praha-Čakovice je městská část, která byla ustavena od 24. listopadu 1990 a jejíž území tvoří celá katastrální území Čakovice, Miškovice a Třeboradice, celková rozloha je 1018,34 ha. V Třeboradicích se nachází nejsevernější bod hlavního města Prahy. K Praze bylo celé území dnešní městské části připojeno k 1. lednu 1968, městská část leží v městském obvodu Praha 9. Rozšířenou přenesenou působnost pro její území vykonával do konce října 2007 úřad městské části Praha 19 se sídlem v Kbelích, od 1. listopadu 2007 úřad městské části Praha 18 se sídlem v Letňanech.
Historie Čakovic
Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech. První písemné zmínky o obci pocházejí z konce 11. století. Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel. V roce 1850 zde vznikl Pražský cukrovar. Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.
Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště. Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.
Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.
Sport a kulturní vyžití v Čakovicích
Sport má v Čakovicích dlouhouletou tradici. Cílem našich sportovních organizací je výchova mladých lidí a dětí, zejména prostřednictvím sportovních aktivit. V současné době je sport jako takový provozován na několika různých úrovních. MČ Praha – Čakovice je žřizovatelem několika nových dětškých hřišť v obci a investovala i do rekonstrukcí starých hřišť. Původní prolézačky nahradily udržované oplocené dětské koutky a sportoviště. Současná dětská hřiště mají přesně určený provozní řád, který je činí bezpečným místem pro sport či hru Vašeho dítěte. Tabulky u vstupu do mnoha hřišť jasně hlásají, že v těchto místech platí zákaz kouření, či vstupu psů apod.
Ať začalo vaše dítě právě chodit, nebo máte doma malého školáka, na své si přijdou všichni. Dětská hřiště svým vybavením nabízejí vyžití skutečně pro všechny. Pro nejmenší děti jsou k dispozici nejrůznější prolézačky, skluzavky, kolotoče či houpačky. Odrostlejší děti jistě potěší lezecké stěny, lanové mostky, hřiště pro míčové hry (fotbal či košíkovou) apod.
Od devíti do devatenácti hodin je v letní sezóně za hezkého počasí přístupno veřejnosti koupaliště v Praze - Čakovicích. Jeho provozovatelem je tělovýchovná jednota Avia Čakovice, která také nabízí návštěvníkům příležitost zahrát si tenis nebo malou kopanou v přilehlém sportovním areálu. (není součástí koupaliště).
Na území naší městské části funguje řada sdružení, spolků a různých organizací. Některé z nich vznikly nedávno, jiné již existují řadu let a navazují tak na tradice svých předků.
Řada z nich je částečně dotována z rozpočtu MČ Praha - Čakovice.
Dopravní spojení v Čakovicích
Více než 90% obyvatel má k dispozici zastávku MHD ve vzdálenosti kratší 5 minut, přičemž intervaly na takové zastávce ve špičce jsou kratší než 7,5 minuty a mimo špičku 15 minut (s výjimkou večerního provozu). Do cca 10 minut má každý obyvatel Čakovic dostupnou zastávku, kde interval ve špičce je kratší než 4 minuty a mimo špičku 15 minut. Na nejexponovanějších zastávkách je průměrný interval ve špičce kratší než 2 minuty, mimo špičku průměrný interval 5 minut.
Nejlépe obsluhovaná zastávka: Obchodní centrum Čakovice, průměrný interval* v ranní špičce 97 sekund.
Nákladní doprava je zátěží pro celou městskou část. V minulosti bylo neúspěšně požadováno omezení průjezdu nákladních vozidel přes městskou část. Táto záležitost přesto zůstává prioritou městské části, tj. neustále prověřovat možnosti, jak by mohlo dojít k omezení průjezdu.
Významná místa v Čakovicích
Popisy zajímavých míst a staveb v městské části sice nezdobí stránky cestopisů, přesto se zde nacházejí taková místa, která rozhodně stojí za povšimnutí. Opravdovou raritou je v Čakovicích je kostel sv. Remigia. Sama stavba není nijak významná, byla postavena koncem 19. století v novorománském stylu, je však unikátní ve jménu světce, kterému byla vysvěcena. Druhý kostel svatého Remigia totiž v České republice nenalezneme. Toto zvláštní zasvěcení spojuje čakovický kostel s osobou Karla IV. Církevní legenda o sv. Remigiu praví, že to byl kněz římského původu, který žil v letech 436 až 533 v Galii na území dnešní Francie. Byl současníkem francouzského knížete Choldvika, který vyhnal římské legie z celé Galie. Kníže později přestoupil na křesťanství a byl pokřtěn již biskupem Remigiem. Když potom Choldvik pokořil i Vizigoty, stal se nejmocnějším vládcem na území Francie a byl arcibiskupem Remigiem korunován v Remeši jako první královský král. Město Remeš se od té doby stalo tradičním místem korunovací francouzských králů. Král Karel IV. získal schránku s ostatkem sv. Remigia z Francie, k níž měl úzký vztah, a daroval ji chrámu sv. Víta. Pravděpodobně někdy po roce 1409 získali relikvii benediktini ze Slovanského kláštera a přenesli ji do čakovického kostela. Tento kostel je již třetím v pořadí. Nejprve zde stál od roku 1352 malý románský kostelík, potom asi od 1735 zde stál kostel barokní. Roku 1875 rozhodl Filip Schoeller o stavbě nového většího kostela, který se nám dochoval dodnes. Autorem kaple při kostele je Kamil Hilbert (mj. autor dostavby chrámu sv. Víta).
Další významnou stavbou je zámek v Čakovicích. Jeho vznik je datován do 1. poloviny 18. století. Během té doby byl však několikrát přestavován. Významné stavební úpravy nastaly za působení Schoellerů. V té době byl také velmi zveleben zámecký park, kde byl vybudován altán, rybníky, tělocvična. V současné době je zámek využíván zejména pro účely základní umělecké školy, v některých společenských místnostech probíhají různé společenské akce a veřejné schůze místního zastupitelstva.
Za zmínku stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie na Slaviborském náměstí v Třeboradicích ze 14. století, který byl v 18. století částečně zbarokizován.
K čakovickému zámku přiléhá relativně rozsáhlý park. Je největší oázou zeleně v městské části. Část je upravována ve stylu parku, část plní funkci biokoridoru. V zámeckém parku se nachází rybník sloužící svému účelu - k rybolovu. Dominantou východní části parku je peší osa vedoucí k zámku, obsahující 3 postupně se zvětšující kruhové prvky. Na prvním nejmenším kruhu se nacházejí "bludné" kameny. Druhý kruhový prvek je tvořen pískovištěm a herním prvkem uprostřed a je lemován dvěmi půlkruhovými pergolami nad cestou. Třetí, největší kruh je tvořen jezírkem s lekníny a rozáriem, které protínají různými směry žulové cesty. Na tomto místě se na přelomu května a června (obvykle v období čakovických slavností koná tradiční promenádní koncert. Park je hojně využíván i v zimě, neboť při vhodném počasí je ideálním místem pro bruslení a sáňkování.