Městská část Praha Hostivař

Naloguj se a edituj
Login:
Heslo:
Nová Registrace
Ztratil/a jsem Heslo

Městská část Praha Hostivař - základní informace

Městská část Praha Hostivař znak městské části

Hostivař je katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15. Před připojením k Praze 1. ledna 1922 byla Hostivař samostatnou obcí ležící u Botiče (dříve Vinného potoka). Území Hostivaře je však mnohem větší a leží na něm několik celků vnímaných jako městské čtvrtě. V části obce Hostivař je celkem 112 ulic, má zde sídlo celkem 3426 firem.

Rozloha Hostivaře je 8,01 km2 (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce 2001 byl 15 438 (55,8 % z MČ Praha 15), v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů.

Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží.

Historie

První písemná zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název (v roce 1132 psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu Sázavského kláštera. Roku 1364 je zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku.

Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v osadě Háje 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel, žijících v 122 domech. V roce 1910 měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce 1930 měla 5118 obyvatel.

V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, 5. dubna 1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a Základní škola Hostivař se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici. (Historické kroniky hostivařské školy).

Roku 1922 byla Hostivař připojena k Praze. Osady Háje – kdysi nazývaný Malý Hostivař – a Milíčov, které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec Háje, která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým lesoparkem. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic Zahradního Města, vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum Park Hostivař.

Památky a významné objekty

Hradiště Hostivař: Archeologická památka I. kategorie, která se rozkládá nad Hostivařskou přehradou. Halštatské hradiště náleží svou rozlohou mezi velká a bylo opevněno někdy v 6. - 5. století př. n. l. (starší doba železná). Dochované zbytky valů prokazují výrazné stopy po silném žáru. Hradiště zůstalo za dalšího keltského vývoje již opuštěno.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele: Nejvýznamnější nemovitá kulturní památka Hostivaře, patří mezi nejstarší pražské svatyně. Chrám je raně gotického původu s románským jádrem, jehož vznik je datován v rozmezí od 11. do 13. století. První písemné doklady o existenci sahají k roku 1352, kdy zde působil jako duchovní správce plebán Jakub. Po třicetileté válce fara zanikla. Roku 1702 došlo k obnovení farnosti, ke které příslušelo 11 obcí z okolí. Od té doby existuje souvislá řada farářů a objekt slouží stále svému účelu.

Příroda Hostivaře

Větší část údolí Botiče v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka Meandry Botiče. To je společně s Hostivařskou přehradou (dokončena 1962) a rozsáhlým lesoparkem po obou jejích stranách a sadů a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází naučná stezka Povodím Botiče. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je hájovna se zookoutkem.

Východní část lesoparku tvoří vrch Kozinec. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického hradiště Šance.

Doprava

14. září 1930 byla do Hostivaře prodloužena autobusová linka A z Vršovic přes Záběhlice. Pod číslem 101 vydržela v téměř shodné trase až do 80. let 20. století, kdy byla odkloněna do Strašnic. Postupně pro Hostivař pozbyla významu. Přes Hostivař dnes projíždí mnoho autobusových linek směrem na Zahradní Město a Strašnice, Jižní Město, Horní Měcholupy a Petrovice a do průmyslové zóny na severu.

3. ledna 1954 byla zahájena tramvajová doprava do Hostivaře. První linkou byla linka 24. Původně končila na náměstí Josefa Marata (dnes křižovatka Švehlovy a Hostivařské),[2] na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům.

Před dostavbou Jižní spojky byly ulice Švehlova a Průmyslová významná pro tranzitní automobilovou dopravu. I v současné době bývají silně vytíženy. Ulice Pražská a K Horkám je významnou dopravní spojkou přes údolí Botiče do Jižního Města.

Copyright © 2012 - 2016 Praha na Dlani - informační portál pro Prahu Košile na míru

Do 21. března bude celý portál Praha na Dlani probíhat transformací, design, nové funkce, nové formuláře, omluvte případné nestandardní chování serveru. Kulturní kalendář Prahy je intenzivně plněn a především sekce Koncerty v Praze a Divadelní představení Praha jsou denně aktualizovány.

Co je nového?