Městská část Praha Komořany
Obyvatel: 1.941 (31. 12. 2015)
Rozloha: 2,08 km²
Připojení k Praze: 1968
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Komořany jsou bývalá vesnice, dnes čtvrť a katastrální území Prahy, součást městské části Praha 12. V části obce Komořany je celkem 25 ulic, má zde sídlo celkem 236 firem.

Dnešní dopravní osou Komořan je Komořanská ulice. Přirozeným centrem Komořan se zdá být nepojmenované náměstí vymezené ulicemi Kyslíková, Komořanská a Revoluce s autobusovým obratištěm Komořany u areálu továrny Modřanských strojíren (Sigma Modřany). Toto prostranství včetně průmyslové oblasti a severovýchodní části sídelního celku (včetně Komořska) však katastrálně nepatří ke Komořanům, ale k Modřanům, ač od vlastních Modřan je tato oblast oddělena údolím potoka. Dnes jsou Komořany známé zejména jako sídlo Českého hydrometeorologického ústavu. Hlavní sidlo ústavu je v novostavbě v ulici Na Šabatce, ústav vlastní a využívá i komořanský zámek (bývalou tvrz).

Komořany - Historie

Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. K roku 1088 je použit tvar „Comoraz“. Původně „ves komořanů - lidí bydlících na pozemcích královské či vrchnostenské komory“ (komora = majetek, důchod, příjmy). Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před rokem 1304 a za Jiřího z Poděbrad před rokem 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od roku 1332 či Václav Šturm z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po roce 1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před rokem 1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. roku 1304). Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 koupil tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů.

Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z roku 1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná. Samostatnou obcí se staly Komořany 20. května 1957, ale již k 14. červnu 1964[2] byly spojeny s obcí Modřany, která byla současně povýšena na město. Celé město Modřany i s Komořany bylo připojeno k hlavnímu městu Praze do obvodu Praha 4 k 1. lednu 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech.

Při správní reformě Prahy v roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která byla v roce 1994 přejmenována na název Praha 12. Celé území městské části spadá i nadále do městského obvodu Praha 4.

Památky a významné objekty Komořan

Český hydrometeorologický ústav: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je organizace zabývající se zejména předpovědní a výstražnou službou počasí a dalšími službami v oborech meteorologie, klimatologie, hydrologie nebo letecké meteorologie. Za daných situací vydává varování (např. na silný vítr), varuje obyvatele před povodněmi vydáváním stupňů povodňové aktivity (SPA) atd. Provádí také výzkum a modelování atmosféry a klimatu.

Zámek Komořany: Zámek Komořany je architektonická památka ve stejnojmenné pražské čtvrti. Dříve na jeho místě stávala tvrz, dnes se jedná o dvoukřídlý zámeček s věží (je možné, že křídla byla původně čtyři).

Reliéf a příroda Komořan

Území Komořan je na západě ohraničeno pravým břehem Vltavy. Přes zástavbu Komořan protéká k Vltavě Komořanský potok, na zastavěném území z převážné části zatrubněný. Na jihu patří ke Komořanům oblast až k nepojmenovanému potoku od Točné a k okraji zbraslavské osady Závist. V této oblasti se nachází několik zahrádkářských a chatových osad. V jedné z nich, jižně od krátké rokle proti vyústění Krňova do Vltavy, se nad železniční tratí nacházejí ulice Davelská, Trnitá, Keřová, Koukolová a Nad roklí. Druhá zahrádkářská osada se nachází na okraji lesního celku přírodního parku Modřanská rokle - Cholupice a cesta v její ose nese názvy Hudcová (v jižní části) a Na Jitřence (v severní části).

Komořany a Doprava

Po pravém břehu Vltavy prochází územím Komořan železniční trať 210 z Prahy do Vraného nad Vltavou, na níž byla v roce 1997 otevřena nová zastávka Praha-Komořany náhradou za nedaleké nádraží Praha-Modřany, které v roce 1991 přestalo být využíváno pro osobní dopravu. Do autobusové zastávky Komořany (která spadá do území Modřan) jezdí ve směru od Modřan Komořanskou ulicí autobusové linky 165 a 205, část spojů linky 165 pokračuje dále na Závist a Zbraslav. Do modřanského průmyslového areálu u Komořan vede z nádraží Praha-Modřany železniční vlečka, která v době oprav Komořanské ulice sloužila od 10. května do 14. července 1995 i náhradní osobní železniční dopravě k obsluze Komořan.

Pod osadou Na Jitřence a nedaleko vyústění Branišovské ulice do Komořanské ústí na povrch Komořanský tunel, z nějž pokračuje Pražský okruh na Radotínský most a k mimoúrovňové křižovatce Lahovice. Nad portálem tunelu okruh kříží přeložená Komořanská ulice. Vedle jej překlenuje torzo nového mostu, který měl navazovat na nový obchvat Komořan v rámci zamýšleného prodloužení komunikace KOMOKO.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...