Nové Město je městská čtvrť a katastrální území Prahy na pravém břehu Vltavy má rozlohu 3,34 km². Před vytvořením Královského hlavního města Prahy bylo s názvem Nové město pražské městem. V části obce Nové Město je celkem 153 ulic, má zde sídlo 21648 firem. Sousedícími pražskými čtvrtěmi jsou: Karlín, Žižkov, Vinohrady, Vyšehrad, Smíchov, Staré Město a Holešovice.
Část severně od hranice vedoucí po Jiráskově mostě, a ulicích Myslíkově, Lazarské a Žitné (1,75 km²) patří do obvodu a městské části Praha 1, část jižně od této hranice do obvodu Praha 2 a malá část patří do obvodu Praha 8.
Nové Město založil dne 8. března 1348 český král Karel IV., 12. února 1784 se pak Nové Město stalo částí nově vzniklého Královského hlavního města Prahy.
Hranice dělící Nové Město mezi obvody a městské části Praha 1 a Praha 2 prochází od Jiráskova náměstí po Masarykově nábřeží, ulicemi Myslíkova a Lazarská, jižní částí Vodičkovy a ulicí Žitná.
Historie městské části Nové Město
V roce 1348 založil král Karel IV. v Praze zcela nové město, které bude navazovat na tři předchozí – Staré, Menší a Hradčany. Celkovou rozlohou 360 ha se Praha stane třetím největším říšským městem. V 70. letech 14. století měla kolem 70 000 obyvatel. Nové Město citlivě navazovalo na Staré Město a spojovalo dva královské hrady – historický Vyšehrad a Hrad svatého Václava. Do své struktury pojalo také několik starších osad včetně jejich duchovních center. Ulice Nového města navazovaly na ulice a brány starého Města. Hranice mezi oběma městy probíhaly v místě dnešní Národní třídy, ulici 28. října, Na příkopě a Revoluční třídy. Obyvatelé Nového Města dostali sice parcely zdarma, ale museli si do 18 měsíců vybudovat dům z kamene nebo cihel. Také sem byla přestěhována všechna hlučná či jinak rušivá řemesla. Budova nové radnice vyrostla na Dobytčím trhu až koncem 14. století. Městský půdorys byl uspořádán do tří hlavních částí. Páteří střední části se stal koňský trh, jižní části vévodil prostor dobytčího trhu. Třetím hlavním těžištěm byl senný trh. Hradby Nového Města byly postaveny v době 1348–1350 a vedly od Vyšehradu na Karlov a odtud na sever k vltavským ostrovům. Když byla hotova zástavba kolem tržišť a hlavních komunikací, přistoupilo se k rozdělení na farní obvody kolem nově vybudovaných kostelů svatého Štěpána a svatého Jindřicha. Karel IV. také založil několik klášterů – karmelitánský u Panny Marie Sněžné, benediktínský Na Slovanech, augustiniánský na Karlově a další. Duchovním centrem Nového Města byla kaple Božího těla na dobytčím trhu. kde se od roku 1354 jednou ročně veřejně vystavovaly říšské klenoty a vzácné relikvie.
Významné ulice na Novém Městě
V severní části, patřící do obvodu a městské části Praha 1, se nachází například Slovanský ostrov, Národní divadlo, Vojtěšská čtvrť, Václavské náměstí včetně Národního muzea, oblast s ulicemi Jindřišská, Panská a Nekázanka, nová odbavovací budova hlavního nádraží, veřejná část Masarykova nádraží, náměstí Republiky, Petrská čtvrť, ulice Na Florenci, Těšnov a budova ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody.
V jižní části, patřící do obvodu a městské části Praha 2, leží Výtoň (bývalé Podskalí), Zderaz, Karlov a Albertov, Emauzský klášter (Na Slovanech) a univerzitní botanická zahrada, Karlovo náměstí s Novoměstskou radnicí, rozsáhlé nemocniční areály.
Do obvodu a městské části Praha 8 patří z Nového Města jen východní část Masarykova nádraží, dopravní plocha horní (západní) části Ústředního autobusového nádraží Florenc a meziuliční blok s Muzeem hlavního města Prahy.
Nové Město - Památky a významné objekty
Národní divadlo: Národní divadlo v Praze patří mezi nejznámější divadla v České republice. Novorenesanční budova divadla od Josefa Zítka je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národněkulturního, historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Stavba Národního divadla trvala úměrně dlouho k monumentálnosti budovy i k obtížím, jež způsobovaly zvýšené náklady na ni v průběhu stavby. Projekt Zítkův prováděl stavitel František Havel, od roku 1874. Sochaři Uzel a Wildt. Budování bylo z domácích materiálů a domácími silami. Postup stavby měla hlavní etapy: 16. května 1868 byl položen za velikých slavností základní kámen, 1869 byla zřízena stavební kancelář (budovnice) u Žofína, 1870 byla stavba v úrovni Ferdinandovy třídy.
Národní muzeum: Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Někdy se tento termín používá i pro její hlavní budovu na Václavském náměstí v Praze, která je od července 2011 kvůli rekonstrukci na 4 roky uzavřena.
Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Před postavením nové budovy muzeum sídlilo provizorně ve Šternberském (1821–1846) a Nostickém paláci (1846–1892).
Novoměstská radnice: Novoměstská radnice, která leží na rohu Vodičkovy ulice a severního průčelí Karlova náměstí v Praze 2, patří k nejvýznamnějším stavbám na Novém Městě pražském, jež byly vybudovány v době Karla IV.. Přáním Karla IV. bylo, aby se Karlovo náměstí (tehdy Dobytčí trh), stalo nejen významným obchodním střediskem, ale i důstojným protějškem náměstí Staroměstského. To byl také důvod, proč Novoměstská radnice měla vynikat výstavností.
Tančící dům: Tančící dům, jinak také Ginger and Fred, dokončený roku 1996, stojí v Praze na pravém břehu Vltavy na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Jedná se o první stavbu špičkových světových architektů, která byla v hlavním městě po sametové revoluci realizována. Pojmenován je podle tvaru svých dvou nárožních věží, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Tančící dům navrhl Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor. Interiéry kanceláří investora byly z části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné.