Městská část Praha Smíchov

Naloguj se a edituj
Login:
Heslo:
Nová Registrace
Ztratil/a jsem Heslo

Městská část Praha Smíchov - základní informace

Městská část Praha Smíchov znak městské části

Smíchov je pražská městská čtvrť a katastrální území na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5. Na severu sousedí s Malou Stranou, na jihu s Hlubočepy, na jihozápadě s Radlicemi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s Motolem. Plzeňská ulice ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smichovem a Košířemi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu Nové Město pražské, Vyšehrad a Podolí. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov Císařská louka (naproti Vyšehradu a Podolí) a Dětský ostrov. V letech 1903–1921 byl Smíchov městem, od roku 1838 měl status předměstí. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také Košíře, které se později osamostatnily.

Smíchov byl dlouhá léta převážně dělnickou čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména pivovar Staropramen a ČKD Tatra (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do Zličína).

V části obce Smíchov je celkem 199 ulic, má zde sídlo 10540 firem. Sousedícími městskými částmi jsou: Košíře, Břevnov, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Vyšehrad, Podolí, Hlubočepy a Radlice.

Historie městské části Smíchov

O území dnešního Smíchova se kroniky zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. Zbraslavská kronika popisuje korunovační hostinu Václava II. roku 1297, která se konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století vlastnilo území Smíchova několik církevních ústavů. Dvůr si zde koupil roku 1341 také Jan Lucemburský a založil u něj kartuziánský klášter s kostelem. Dvůr zde měl cisterciácký klášter v Plasích. Tehdy zde začínají vznikat vinice a chmelnice.

Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle pověstí se na smíchovském břehu Vltavy (levý břeh) smál Horymír, když si na Šemíkovi skokem z Vyšehradu a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku 814 nařídil kníže Vojen, aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v lese sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou radost, že se silně smáli a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil Jan Smíchovský, podle kterého se pak území nazývá.

Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu ovcí, koz a dobytka v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.

Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování Karla IV. Roku 1386 dochází k rozparcelování zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.

Za husitské revoluce byl pak kartuziánský klášter vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále Vladislava Jagellonského byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení Starého Města. Šlechtická a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal Pavel Michna z Vacínova. Staré Město, které mělo dodávat oves císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy ves Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.

Pivovar Staropramen u autobusového nádraží Na KnížecíZa třicetileté války byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 Schwarzenberkové. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku 1816 Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem František Ringhoffer přemístil své průmyslové podniky, později největší podnik Rakouska-Uherska ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský pivovar na Smíchově, pozdější pivovar Staropramen. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval celý zbytek 19. století a až na konci 20. století se jeho tvář začala měnit na obchodní postupným rušením továren.

Teprve 22. února 1903 byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. 21. ledna 1904 byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či ministerského schválení. Na základě zákona o Velké Praze byl Smíchov roku 1922 připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.

Smíchov a jeho Pamětihodnosti

  • Portheimka barokní letohrádek rodiny architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera, upravený pro rodinu Porgesů z Portheimu
  • Novorenesanční kostel sv. Václava postavil v letech 1881–1885 architekt Antonín Barvitius, který navrhl také vnitřní zařízení
  • Vila manželů Duškových Bertramka, v níž na konci 18. století pobýval Wolfgang Amadeus Mozart
  • Park Sacré Coeur někdejšího kláštera
  • Beuronský Klášter sv. Gabriela dříve benediktinek Ringhofferova vila
  • Kaple Nejsvětější Trojice (U Nesypky) klasicistní kostelík Malostranského hřbitova
  • Karpatský chrám sv. Archanděla Michaela převezený z Podkarpatské Rusi
  • Klamovka, klasicistní letohrádek s romantickými památníky
  • Letohrádek Kinských a Švýcárna se zahradou
  • Malostranský hřbitov
  • Smíchovská synagoga
  • Medvědí kašna, barokní dílo sochaře Jeronýma Kohla

Občanská vybavenost Smíchova

Smíchov je dynamicky se rozvíjející čtvrť v okolí nákupního střediska Nový Smíchov. Nabízí velmi příjemné bydlení, perfektní občanskou vybavenost a spoustu možností, jak trávit volný čas. K relaxaci, sportu a procházkám je možné využít například park Santoška na severním svahu Pavího vrchu, který se vypíná hned za domem, sportovní centrum Radlická (tenis, fotbal, squash, badminton, plavecký bazén), zimní stadion Nikolajka, Holmes Place Anděl a Smíchov, v Erpet GR golf, squash, tenis, volejbal, relax centrum) a mnoho dalších. Mnohé jistě také potěší nedaleké nábřeží Vltavy a převoz na druhý břeh k Žlutým lázním.

Pro nakupování a zábavu je k dispozici množství obchodů a služeb např. Obchodní centrum Nový Smíchov (5 minut chůze), kde je zároveň několik moderních kin, v dobrém dosahu jsou divadla a v neposlední řadě také jedny z nejpopulárnějších restaurací a hospůdek v Praze.

Důležitou součástí plné občanské vybavenosti je blízkost řady mateřských a základních škol, ordinací praktických lékařů i specializovaných lékařských pracovišť.

Smíchov a Doprava

Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských nádraží, dnes Nádraží Praha-Smíchov. Lávka přes nádraží spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.

Malé autobusové nádraží se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici Na Knížecí, jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na Písek, Příbram, Beroun, Plzeň, Rokycany, Strakonice, Klatovy, Sušice, Domažlice atd.). Příměstské spoje odjíždějí od Smíchovského nádraží.

Středisky MHD na Smíchově jsou dvě stanice metra trasy B – Smíchovské nádraží a Anděl a její výstup Na Knížecí. U Anděla se také kříží tramvajové tratě Újezd–Anděl–Hlubočepy–estakáda na Barrandov v severojižním směru a Palackého náměstí–Anděl–Plzeňská ulice–Kotlářka–Sídliště Řepy ve východozápadním. Smíchovské nádraží a následující Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihozápad a zčásti jihovýchod (přes Barrandovský most) Prahy.

Kdysi na Smíchově jezdívaly i trolejbusy, trolejbusová trať byla vedena z Nového Města přes Jiráskův most na Smíchov, odtud pak dále do Jinonic.

Nedaleko od Anděla ústí také dva na sebe navazující tunely Městského okruhu – Strahovský tunel a tunel Mrázovka.

Copyright © 2012 - 2016 Praha na Dlani - informační portál pro Prahu Košile na míru

Do 21. března bude celý portál Praha na Dlani probíhat transformací, design, nové funkce, nové formuláře, omluvte případné nestandardní chování serveru. Kulturní kalendář Prahy je intenzivně plněn a především sekce Koncerty v Praze a Divadelní představení Praha jsou denně aktualizovány.

Co je nového?