Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
výstavba chrámu od r. 930
sloh: Gotika, novogotika
zobrazit na mapě

Autor: Praha na Dlani
14.února 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Nejvýznamnější církevní památkou v Česku a výraznou dominantou hradního areálu je trojlodní katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Původní rotunda svatého Víta

Historie chrámu svatého Víta je téměř stejně stará jako samotný Pražský hrad. Dříve na tomto místě stávala rotunda sv. Víta, vybudovaná a vysvěcená pravděpodobně knížetem Václavem (r. 926-30). Ostatky knížete Václava sem byly přeneseny ze Staré Boleslavi v r. 938, poté byly v apsidě pohřbeny další dvě osoby, nejspíš Boleslav s manželkou. Průměr kruhové čtyřapsidové rotundy je odhadován na 13 m. Fragmenty rotundy odhalili archeologové pod katedrálou v letech 1911 a 1928. Společně s kostelem Pany Marie a kostelem sv. Jiří se jednalo o první hradní kamennou architekturu. Po roce 973 se rotunda svatého Víta stala biskupským chrámem, po r. 1060 byla zbořena a nahrazena románskou bazilikou sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Pany Marie.

Postupná výstavba katedrály sv. Víta

Kníže Spytihněv rok před smrtí zahájil úžasné dílo - po svém dokončení (po požáru v r. 1091 byla svatyně obnovena v r. 1096) měla trojlodní bazilika rozměry 70 x 35 m, měla dvě věže v průčelí, příčnou loď, tři apsidy a dva chóry s podzemními kryptami. Z této stavby se zachovaly základy včetně fragmentů zdobených sloupů a dlažby. Základy jižní stěny příčné lodi jsou pod betonovou deskou na III. nádvoří, podzemní krypta sv. Kosmy a Damiána je přístupná při prohlídce podzemí katedrály.

Výstavba nového chrámu Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem

Karel IV. pak založil novou gotickou katedrálu v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství v r. 1344. Je zajímavé, že stará bazilika zanikala po částech - nesměly být totiž přerušeny náboženské obřady. Nový chrám (základní kámen položil Karel IV. s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Janem Lucemburským) projektoval Matyáš z Arrasu, který také stavbu vedl až do své smrti v r.1352 - dokončil polygonální chórové kaple a ochoz. Ve stavbě po čtyřletém mezidobí pokračoval Petr Parléř, který pozměnil původní projekt. V letech 1356-99, tedy do své smrti, dokončil chór, svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže. Parléř v mnohém dokázal předběhnout svoji dobu - převratným činem ve vývoji české architektury bylo použití sítové klenby k zaklenutí chóru. Parléř rozrušil stereotypní rytmus klenebních polí a pojal klenbu jako souvislý celek. Poté pokračovali do r. 1406 ve stavbě jeho synové Jana Václav. Budování katedrály přerušily husitské války. Vlastní kostelní trojlodí, jehož základní kámen byl položen v r. 1372, se ani budovat nezačalo. Po husitských válkách bylo nedokončené torzo na záp. straně uzavřeno 32 m vysokou stěnou. V následujících staletích se toho mnoho zásadního nedělo - podniknuty byly jen malé pokusy o pokračování.

Obohacování katedrály a její proměny až do současnosti

  • Vladislav Jagellonský dal na začátku 16. stol. položit základy severní věže (staviteli byli Hanuš Spiess a po něm Benedikt Ried),
  • za Ferdinanda I. byly odlity nové zvony a zhotovena měděná střecha (o práci se podělili Paollo della Stella a Bonifác Wohlmut),
  • Leopold I. nechal v r. 1673 postavit pilíře barokního trojlodí.
  • Na konci 15. stol. vznikla královská oratoř a v renesanční době byla završena hlavní věž a stavitel Bonifác Wohlmut 1557-61 vybudoval hudební kruchtu.
  • Barokní období provázela snaha obohatit vnitřní zařízení - z této doby pochází např. rozměrný stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého.
  • V r. 1757 poničila katedrálu pruská dělostřelecká palba.
  • Chrám byl dostavěn až v romantickém 19. stol., velkou zásluhu na tom měla Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta, založená v r. 1843 (1859).
  • V letech 1861-71 Josef A. Kranner restauroval gotickou část, od r. 1873 se dostavovalo podle plánů Josefa Mockera - ten také práce vedl až do své smrti v r. 1899, pak jej vystřídal Kamil Hilbert, který v r. 1929 dílo dokončil.
  • Hotova však nebyla vnitřní výzdoba - některé práce se uskutečnily až po 2. světové válce a probíhají i v 21. stol.

Katedrála svatého Víta stojí na půdorysu kříže, je dlouhá 124 m a klenba hlavní lodi dosahuje 33,2 m. Největší šířka v příčné lodi je 33 m, věže katedrály jsou vysoké 96,5 m. Novodobá záp. část má monumentální vstupní průčelí s bohatou sochařskou výzdobou, třemi portály a dvěma štíhlými věžemi, v horní části s velkým růžicovým oknem s vitráží Stvoření světa podle návrhu Františka Kysely.

Kaple a prostory Katedrály sv. Víta

Kolem lodí a chóru je umístěno 19 kaplí a další prostory podobné dispozice.

Jižní strana novogotické lodi: od západu

  • kaple sv. Ludmily (plastiku sv. Ludmily vytesal z kararského mramoru Emanuel Max v r. 1845),
  • kaple Božího hrobu (v r. 1674 sem byl přenesen raně barokní oltář z kaple sv. Anny v Jiřském klášteře),
  • Thunovská kaple (dřevěné reliéfy sv. Markéty a sv. Voršily ze 16. stol.)
  • a v masivu Velké věže Hazmburská kaple (Božího hrobu, s reliéfem na oltáři z r. 1928 od Vojtěcha Suchardy),

Severní strana:

  • kaple Bartoňů z Dobenína (sv. Anežky České, bronzové sousoší sv. Anežky je dílem K. Stádníka z r.1989),
  • Schwarzenberská kaple (na oltáři je tzv. Čimelická archa s Klaněním tří králů z počátku 16. stol.),
  • Nová kaple arcibiskupská (okno z r. 1931 podle návrhu Alfonse Muchy s výjevy ze života sv. Cyrila a Metoděje,
  • krypta pod kaplí slouží od r. 1909 jako hrobka pražských arcibiskupů),
  • chrámová pokladnice,
  • Nová sakristie,

Příčná chrámová loď (transept):

Wohlmutova kruchta, kolem chóru proti směru hodinových ručiček:

  • kaple sv. Václava, kaple sv. Ondřeje (Martinická, na záp. stěně je epitaf nejvyššího hofmistra Království českého Jana Popela z Lobkovic z bílého a červeného mramoru),
  • kaple sv. Kříže (líce Kristovy, s obrazem sv. Šimona a Judy od Matěje Zimoratorium,
  • kaple sv. Maří Magdaleny (Valdštejnská, na stěnách jsou náhrobní kameny Matyáše z Arrasu a Petra Parléře),
  • kaple sv. Jana Nepomuckého (Vlašimská, sv. Vojtěcha, je zde obraz Pany Marie Pasovské z r. 1602,
  • tumba druhého pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi,
  • na novodobém oltáři jsou busty čtyř českých patronů - sv. Vojtěcha, Václava, Cyrila a Víta),
  • kaple sv. Ostatků (Saská, ve stěně je kamenný znak Rudolfa I. Saského, při bočních stěnách opukové náhrobky českých králů, vytvořené parléřovskou hutí),
  • kaple P. Marie (Císařská, Nejsv. Trojice, jsou zde náhrobky knížete Břetislava I. a knížete Spytihněva II.),
  • kaple sv. Jana Křtitele (Arnošta z Pardubic, na oltáři jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Cyrila od Václava Levého a socha sv. Metoděje od Josefa Václava Myslbeka),
  • Arcibiskupská kaple (sv. Háty, s náhrobkem Vratislava z Pernštejna,
  • nástěnné malby s náměty ze života sv. Vojtěcha pocházejí z 80. a 90. let 19. stol.),
  • kaple sv. Anny (Nostická, je tu cyklus nástěnných maleb ze života sv. Anny a R Marie, dále kopie tzv. Trevírského plenáře),
  • Stará sakristie (kaple sv. Michala, uchován původní gotický vstup, dále je zde kopie Tizianova obrazu Kristův vjezd do Jeruzaléma),
  • kaple sv. Zikmunda (Černínská, je zde nástěnná malba Nanebevzetí R Marie z konce 16. stol.,
  • cyklus maleb s výjevy ze života sv. Zikmunda a velký barokní oltář z 18. stol. podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky).

Zařízení kaplí v bočních lodích pochází většinou z 20. stol., dopiněno je o některá gotická, renesanční a barokní díla (obrazy od M. Caravaggia, A. Lomiho, Bartholomea Sprangera). V gotické části pod okny chóru je triforium (otevřený sloupový ochoz v síle zdi), na němž je umístěno 21 portrétních bust (11 příslušníků panovnického rodu, 3 arcibiskupové, 5 ředitelů stavby, dva stavitelé). Portrétní galerie, kterou vytvořili členové Parléřovy stavební huti v letech 1378-93, je vrcholem české i evropské gotické plastiky. Galerii dopinuje řada poprsí svatých, hlavně českých patronů, od kameníka Heřmana z r. 1375. Okna chóru mají nové vitráže, vytvořené v letech 1930-48 podle kartonů od Maxe Švabinského. Srdcem chrámu je kaple sv. Václava, vrcholné umělecké dílo české gotiky. Na stěnách je 1 345 leštěných ametystů a jaspisů, nástěnné malby pocházejí z let 1372-73 (zřejmě od Mistra Theodorika), 1484-85 a 1506-09 (od Mistra litoměřického oltáře). Z Parléřovy huti pochází také gotická opuková socha sv. Václava z r. 1373 na římse oltáře. Z rohu kaple se vstupuje na schodiště do tzv. Korunovační komory, v níž jsou ulo¬ženy české korunovační klenoty (viz níže). V jižním průčelí chrámové lodi je impozantní Zlatá brána s mozaikou, která na ploše 95 m' vyobrazuje Poslední soud a postavy českých patronů a Karla IV. s Eliškou Pomořanskou. Vznikla v letech 1370-71 po Karlově návratu z druhé korunovační cesty do Itálie. Autor mozaiky z českého skla a štípaného křemene není jednoznačný, mohl by jím být benátský mistr N. Semitecol. Jednotlivé dílky jsou zčásti barevné, zčásti pozlacené. V letech 1997-2000 byla mozaika ošetřena tak, aby byl zachován její lesk. Mozaiky na stěnách portiku Zlaté brány vytvořil Karel Svolinský v r.1939. Unikátem je vřetenovité Trubačské schodiště - má tři části nad sebou, v nichž se schody točí vždy na opačnou stranu. Před chórem je mramorové královské mauzoleum z let 1571-73 a 1587-89 od nizozemského sochaře Alexandra Collina se stojící postavou Salvátora a ležícími postavami Ferdinanda I., jeho ženy Anny Jagellonské a jejich syna Max¬miliána II. - jejich ostatky jsou uloženy uvnitř tumby. Vedle Zlaté brány se tyčí Velká věž s vyhlídkovým ochozem a renesanční Zlatou mříží (pozlacená) s iniciálami Rudolfa II. a orlojem se dvěma ciferníky nad sebou. Vedle kaple sv. Kříže je pozdně gotická královská oratoř z konce 15. stol., zdobená naturalisticky propleteným větvovím. V ochozu před kaplí sv. Jana Nepomuckého je stříbrný barokní náhrobek tohoto světce z let 1733-36, zhotovený podle návrhu J. Fischera z Erlachu a zdobený sochami od Jana Antonína Quittainera a Ignáce Františka Platzera. V kaplích ochozu jsou tumby přemyslovských panovníků ze 70. let 14. stol. z Parléřovy huti. U kaple sv. Kříže je schodiště do podzemí katedrály, kde jsou odkryty fragmenty obou původních svatyní. Pod královským mauzoleem je hrobka českých králů. Ke staré bazilice sv. Víta přiléhal komplex sídla kanovníků pražské kapituly, později nazývaný Klášter kostela pražského - budovy kláštera i románská bazilika byly zbořeny v souvislosti se stavbou nové gotické katedrály.

Autorka fotografii: Kateřina Schnablová - Sakrální architektura

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Maiselova synagoga
Maiselova synagoga
27.března 2020
Maiselova synagoga - článek v průvodci na Praha na Dlani

Maiselova synagoga patří do památek bývalého pražského židovského města. V současnosti však náleží pražské Židovské obci a je spravována Židovským muzeem v Praze. Vznik Maiselovy synagogy Za celou synagogou stojí významný finančník, primas pražského Židovského města...

přečti celý článek...
Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov
27.března 2020
Starý židovský hřbitov - článek v průvodci na Praha na Dlani

Starý židovský hřbitov de nachází v Praze 1 - Josefově, fungoval nejspíše od roku 1439 do roku 1786. Dříve mu byl předchůdcem hřbitov z Nového Města nazývaný jako Židovská zahrada. Po uzavření hřbitova začala židovská komunita využívat původní morový hřbitov v Praze...

přečti celý článek...
Staronová synagoga
Staronová synagoga
23.března 2020
Staronová synagoga - článek v průvodci na Praha na Dlani

Staronová synagoga je také mezinárodně známá jako Altneuschul, je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. A zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova na...

přečti celý článek...
Židovská radnice
Židovská radnice
23.března 2020
Židovská radnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Židovská radnice se nachází v Praze 1 na Josefově vedle Staronové synagogy na Maiselově ulici a jedná se o soubor tří budov z různého období, jež přečkaly asanaci Josefova. Historie Židovské radnice První zmínky o radnici židovského města pocházejí z roku 1541, avšak...

přečti celý článek...
Šternberský palác na Hradčanském náměstí
Šternberský palác na Hradčanském náměstí
22.března 2020
Šternberský palác na Hradčanském náměstí - článek v průvodci na Praha na Dlani

Štenberský palác patří k nejvýznamějším stavbám světské architektury nastupujícího baroka. Nachází se na úplném okraji Jelenního příkopu na Hradčanském náměstí. Cesta k němu vede levým křídlem Arcibiskupského paláce. Historie Štenberského paláce Vybudoval ho...

přečti celý článek...
Klementinum
Klementinum
21.března 2020
Klementinum - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klementinum, je rozsáhlý komplex barokních budov v nejbližším okolí Karlova mostu na Starém Městě v Praze. Od roku 1676 po téměř další dvě století sloužilo Klementinum jako jezuitská kolej, ve které byla provozována škola a později univerzita. Bezprostředně po Pražském...

přečti celý článek...
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo
19.března 2020
Stavovské divadlo - článek v průvodci na Praha na Dlani

Stavovské divadlo je jedno z pražských divadel, které vévodí Ovocnému trhu na Starém Městě. Je jedním z nejstarších evropských divadel, ve kterém se podle oficiálních stránek Národního divadla v Praze (narodni-divadlo.cz) od roku 1783 datuje téměř nepřetržitý divadelní...

přečti celý článek...
Palác Sylva-Taroucca
Palác Sylva-Taroucca
16.března 2020
Palác Sylva-Taroucca - článek v průvodci na Praha na Dlani

Dříve též Nostický, zvaný také palác Piccolomini nebo palác Savarin, dnes palác Sylva-Taroucca je pozdně barokní palácová stavba stojící v ulici Na příkopě 852/10, na Novém Městě v Praha 1, která je chráněna jako kulturní památka České republiky. Historie paláce...

přečti celý článek...