Chodov je dnes čtvrtí hlavního města Prahy, nacházející se na území městské části Praha 11, kterou společně s Háji tvoří. Dříve samostatná a svébytná obec byla k Praze připojena v roce 1968. Od té doby se počet obyvatel vlivem výstavby komplexu sídliště Jižní Město zvýšil skoro třicetinásobně. Hustota zalidnění na Chodově dosahuje 7 753 obyvatel/km². Počet obyvatel Chodova po obrovských přírůstcích v 70. a 80. letech 20. století v posledních letech stagnuje. Pracovní příležitosti jsou na Chodově zejména v obchodu, průmyslová výroba má pouze okrajový význam (např. betonárka u dálnice). U stanice metra Chodov vyrostl zajímavě architektonicky řešený soubor kancelářských budov The Park, v němž sídlí řada velkých mezinárodních společností. U stanice metra Roztyly sídlí firmy T-Mobile a OBI. Usídlením řady těchto významných společností na Chodově se dostala Praha 11 na první místo v Česku z hlediska průměrného platu (tento údaj je však statisticky zkreslující, neboť jsou započítáni zaměstnanci dané firmy v celé republice). V části obce Chodov má sídlo celkem 4949 firem, je zde celkem 148 ulic. Sousedícími městskými částmi jsou: Háje, Hostivař, Záběhlice, Michle, Kunratice, Šeberov a Újezd u Průhonic.
Historie Chodova
Nejstarší dějiny Chodova a vznik tvrze jsou nejasné. Podle všeho brzy po roce 1185 připadl Chodov blíže neurčenému rodu feudálů (nelze zatím jednoznačně doložit, že šlo o tehdy velmi významný velmožský rod Hrabišiců, se znakem zlatých hrábí), od kterého se Chodov dostal v mezidobí 1188 - 1334 do držení první již doložené vrchnosti, řádu křižovníků strážců božího hrobu, kteří měli komendu na Zderazi (dnes v sousedství Karlova náměstí). Nelze proto zatím rozhodnout, zda Chodovskou tvrz nechal zřídit ke správě zdejšího území onen rod nebo spíše až křižovníci, zvaní též jeruzalémští rytíři.
Památky a významné objekty
Chodovská tvrz: Tvrz téměř kruhového půdorysu vznikla snad již na přelomu 13. a 14. století. Nasvědčují tomu zlomky keramiky datovatelné do 13. století. V roce 1185 jsou připomínáni chodovští kmeti – dosud svobodní sedláci – pozvaní Vyšehradskou kapitulou mezi svědky řešení sporu v jiné obci. Chodovská tvrz vyrostla zřejmě v místech dvorce oněch sedláků. Vznikla snad úsilím blíže neurčeného šlechtického rodu nakloněného křižáckému řádu Strážců božího hrobu neboli jeruzalémských rytířů, možná úsilím tohoto řádu samotného. V průběhu 14. století se křižovníci, sídlící Na Zderaze (dnes v sousedství Karlova náměstí) a držící jinde v Čechách, zejména na Mostecku, velká území, stali přímo doloženými majiteli Chodova.
Komunitní centrum Matky Terezy: (zkráceně KCMT) je moderní církevní komplex na východním okraji Centrálního parku na Jižním Městě v Praze, v katastrálním území Chodov, vedle ulice U modré školy, na jejíž opačné straně se bezprostředně nachází území Hájů a stanice metra Háje. Komunitní centrum i pozemek pod ním patří římskokatolické farnosti Chodov. Bylo slavnostně požehnáno a otevřeno v sobotu 26. května 2007. Toto centrum je úplně prvním kostelem zasvěceným Matce Tereze (v jiné zprávě se toto prvenství omezuje pouze na „naši zemi“) blahořečena byla 19. října 2003. Arcibiskupství část centra nazývá kostelem, vlastní bohoslužebnou místnost s presbytářem uvnitř centra nazývá také kaplí.
Kostel sv. Františka z Assisi: Byl postaven v roce 1938, kdy obec Chodov měla 3000 obyvatel, zatímco Jižní Město jich má asi 88 tisíc. Nedělní bohoslužby v kostele sv. Františka navštěvovalo celkem kolem 650 věřících, avšak kapacita kostela byla jen asi 100 lidí. Roku 1988 byl chodovský kostel povýšen na farní.
Život na Chodově
Dříve katastrofální úroveň služeb v Chodově se postupně zlepšuje. V Chodově existuje 7 základních škol, působí zde 2 gymnázia a pobočky zde mají i jiné střední školy (učiliště, střední odborné školy…). Obchodů v Chodově přibývá, zlepšuje se (až na výjimky) jejich kvalita a vybavenost. Najdeme zde mnoho supermarketů (Billa, Albert, Plus, Penny, Lidl, Tesco) a mnoho menších obchodů s potravinami. Dne 9. listopadu 2005 bylo u stanice metra Chodov otevřeno rozlehlé Centrum Chodov s hypermarketem a mnoha dalšími obchody.
V Chodově jsou také drogerie, lékárny, obchody s oděvy, botami a tržnice. Zdravotnictví je zastoupeno dvěma poliklinikami (Opatovská a Šustova). Nechybí ani veterinární ošetřovna. Z hlediska kulturního v Chodově najdeme 3 kulturní domy (Klubka, Chodovská tvrz a KC Zahrada). Kino zde není, ale multiplex Cinema City Galaxie s devíti sály je na sousedních Hájích. Původně mělo být multikino součástí OC Chodov, ale jelikož nabídka kin byla v Praze již v té době vyšší než poptávka (dnes je v Praze 10 multikin) tak se nakonec nenašel provozovatel a projekt centra byl upraven tak, že z něj multikino zmizelo.
Doprava
Dopravu zajišťuje linka C, která byla na Chodov prodloužena 7. listopadu 1980.
Na území Chodova jsou tři stanice metra: Roztyly (do února 1990 Primátora Vacka), Chodov (do února 1990 Budovatelů) a Opatov (do února 1990 Družby). Vhodně ho doplňují autobusové linky ve směru Podolí (118), Braník (121,170,203),Krč (118,121,170,203) Bohnice (177), Kobylisy (177,136) Strašnice (154,271),Horní Měcholupy, Hostivař a Petrovice (122,154,240,271), Šeberov, Kunratice, Písnice, Libuš, Modřany, Komořany, Zbraslav a Radotín (165) Záběhlice (118,135,136,170,203,213) Žižkov (175,135,136), Malešice (177,122), Lhotka (170,197,203), Vršovice (135,136,175,213). Na Roztylech je autobusové nádraží pro dálkovou dopravu, na Opatově významný terminál příměstských autobusů. Chodov je napojen na silniční síť prostřednictvím Chodovské radiály a dálnice D1.
