Městská část Praha Horní Měcholupy

Městská část Praha Horní Měcholupy
Obyvatel: 14.675 (31. 12. 2015)
Rozloha: 2,25 km²
Připojení k Praze: 1968
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Horní Měcholupy - virtuální prohlídky

Horní Měcholupy jsou čtvrť a katastrální území Prahy. Horní Měcholupy se nacházejí nedaleko Hostivařské přehrady a lesoparku. V části obce Horní Měcholupy má sídlo 700 firem. Horní Měcholupy jsou čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 36 ulic a 571 adres. Žije zde 12 462 obyvatel. Horní Měcholupy jsou společně s Hostivaří součástí městské části Praha 15 a jsou sídlem jejího úřadu. Všechny adresy v části obce mají PSČ 109 00.

Historie městské části Horní Měcholupy

Název Měcholupy pravděpodobně vznikl podle lupičů cestovních zavazadel zvaných měchy.

Nejstarší dochované zmínky jsou o osobách, které pocházely z Měcholup, bez rozlišení Horních a Dolních. Roku 1293 je zmiňován Albert z Měcholup (pravděpodobně z tvrze v Dolních Měcholupech) jako kněz u sv. Jiljí, v letech 1309 a 1322–1349 jsou zmiňováni bratři bratři Albert a Mikeš. Horní Měcholupy byly roku 1353 zmiňovány jako Mecholup Minor (Malé Měcholupy), Petrovice se dříve nazývaly Měcholupce. K roku 1567 se vztahuje první doklad o působení kováře v Horních Měcholupech. Roku 1654 patřily Měcholupy k uhříněveskému panství.Tereziánský katastr zmiňuje 6 selských usedlostí, krčmu a kovárnu. Roku 1845 měly Horní Měcholupy 16 domů se 79 obyvateli, roku 1849 kolem 90 obyvatel, kolem roku 1900 již 213 obyvatel ve 27 domech. Roku 1899 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů.

Se zavedením obecního zřízení roku 1850 tvořily oboje Měcholupy s Petrovicemi dohromady jednu obec Měcholupy, roku 1867 byly rozděleny na tři samostatné obce (jiné zdroje však uvádějí jako rok osamostatnění Horních Měcholup 1920. Politicky patřily Měcholupy do žižkovského okresu, soudně do říčanského, poštou od roku 1872 do Hostivaře, farou do Čestlic. Roku 1936 byly upraveny hranice s Petrovicemi, roku 1951 s Prahou, po připojení k Praze pak roku 1976 byla oblast budoucího sídliště Hornoměcholupská připojena k Hostivaři, k 1. lednu 1988 naopak připojeno přes 26 hektarů z Hostivaře a opět upraveny hranice s Petrovicemi. Oboje Měcholupy i Petrovice byly k Praze připojeny současně roku 1968 a zachovaly si vlastní MNV (dnes úřady a zastupitelstva městských částí), od 24. listopadu 1990 se Horní Měcholupy staly samosprávnou městskou částí a od 18. listopadu 1994 byla do jejího obvodu připojena i Hostivař a městská část přejmenována na Prahu 15.

Jádrem vesnice byla až do 70. let 20. století oblast mezi dnešními ulicemi Ravennská a Boloňská (severním koncem do této oblasti směřuje dnešní ulice U statku). Dvůr na místě dnešního kulturního centra novogotickým vzhledem připomínal zámeček. Doklady o něm jsou od roku 1862. Při výstavbě sídliště Horní Měcholupy-Petrovice, která byla zahájena roku 1978, selské vesnické jádro prakticky zaniklo, zachovány zůstaly novější řadové rodinné domky. Počet obyvatel vzrostl ze 799 v roce 1980 na 10 124 v roce 1991.

Obec byla původně jen zemědělská. Roku 1938 vznikl u železniční zastávky malý závod na výrobu celuloidových výrobků. Roku 1968 byla v severní části území zprovozněna první část plynárny Měcholupy, jejíž plynojem válcovitého tvaru o objemu 300 tisíc m3, největší suchý plynojem v republice, se na několik desetiletí stal místní dominantou; technologicky byl odstaven roku 1981. Ve východní části vznikly dočasné areály Armabeton a Pozemní stavby Zlín.

Znak Horních Měcholup a jeho symbolika

Pravá polovina znaku respektuje historické symboly bývalých samostatných obcí Hostivař a Horní Měcholupy a vyjadřuje jejich současné spojení. Levá polovina zdůrazňuje souvislost s Prahou. V horním poli pravé poloviny štítu je znamení Hostivaře. Zeď symbolizuje místní tvrz, která dodnes existuje, modrá barva zdi připomíná Hostivařskou přehradu. Růže nad zdí je převzata ze znaku Viléma z Rožmberka (10. března 1535 - 31. srpna 1592), jehož osobou je ve znaku zmíněn nejvýznamnější vlastník Hostivaře: úřad nejvyššího purkrabí pražského, kterému obec patřila od roku 1578 až do poloviny 19. století. Vilém z Rožmberka tento úřad zastával od roku 1570 až do své smrti v roce 1592.

Spodní pole pravé poloviny znaku je znamení Horních Měcholup. Odpovídá pravé polovině štítu znaku bývalé městské části Praha - Horní Měcholupy a je znakem jednoho z držitelů obce, Prokopa Bohuslavova ze staroměstského patricijského rodu Olbramoviců, který Horní Měcholupy koupil roku 1382.

Levá polovina znaku je polovinou znaku hlavního města Prahy.

Horní Měcholupy a doprava

Železniční zastávka železniční zastávka na trati 221 (linky S9 a S29) z Prahy do Strančic a Benešova leží v blízkosti mostu do Dolních Měcholup. Vlak projíždí Měcholupy již od roku 1871.

Až do 70. let 20. století byla centrem vesnice křižovatka v místech dnešního vyústění Holoubkovské ulice do ulice Milánské, kousek jižně od dnešní autobusové zastávky a kulturního centra Na Vartě. Silnice do Hostivaře vedla ve stopě dnešní Lochotínské ulice, silnice do Dolních Měcholup zhruba oblastí dnešní Ravennské ulice směrem k dnešní ulici K Měcholupům, silnice do Petrovic po dnešní Holoubkovské ulici a dále přímým směrem, silnice do Petrovic po dnešní Bolevecké a Edisonově a po přímé spojnici mezi nimi. V sedmdesátých letech již stála v severní části katastrálního území Plynárna Měcholupy. Při výstavbě sídliště Horní Měcholupy-Petrovice, na přelomu 70. a 80. let, byly původní přímé silniční směry zrušeny a zastavěny a nahrazeny novými páteřními ulicemi, které oblast procházejí obloukovitě.

Autobusová doprava byla nejprve zavedena na Černokostelecké silnici přes Dolní Měcholupy. Roku 1930 byla městská linka A prodloužena od centra do Hostivaře. První autobusovou linku přímo přes Horní Měcholupy zavedl roku 1931 velkopopovický podnikatel Vodenka a šlo o linku z Velkých Popovic na náměstí krále Jiřího na Vinohradech. S prodloužením linky A metra do stanice Strašnická byla od 12. července 1987 do sídliště Horní Měcholupy-Petrovice zavedena též rychlejší linka 271.

Autobusová linka 183 zajišťuje spojení do oblasti Severního Města. Dále autobusová linka 240 spojuje sídliště s linkou B Černý Most. V noci přes sídliště jezdí linka 511 z centra přes Jižní Město, k tramvajové konečné Nádraží Hostivař.

Zdroje, reference a odkazy

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...