Městská část Praha Hostivař
Obyvatel: 17.915 (31. 12. 2015)
Rozloha: 8,00 km²
Připojení k Praze: 1922
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Hostivař je katastrální území v jihovýchodní části Prahy, které společně s Horními Měcholupy tvoří městskou část Praha 15. Patří do obvodu Praha 10 a správního obvodu Praha 15. Před připojením k Praze 1. ledna 1922 byla Hostivař samostatnou obcí ležící u Botiče (dříve Vinného potoka). Území Hostivaře je však mnohem větší a leží na něm několik celků vnímaných jako městské čtvrtě. V části obce Hostivař je celkem 112 ulic, má zde sídlo celkem 3426 firem.

Rozloha Hostivaře je 8,01 km2 (78 % městské části Praha 15), počet obyvatel v roce 2001 byl 15 438 (55,8 % z MČ Praha 15), v Hostivaři bylo 1345 domů a 8591 bytů.

Znak Hostivaře, tvořící levou horní čtvrtinu znaku Prahy 15, představuje cimbuří tvrze s rožmberskou růží.

Historie

První písemná zmínka o Hostivaři, v Kosmově kronice, se týká roku 1068. Název (v roce 1132 psaný Gostiwar) získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara sídlícího pravděpodobně na ostrožně nad Botičem. Přezdívka mohla vzniknout podle obecného označení člověka, který hostům (cizincům) vařil nebo je varoval (chránil). Roku 1132 byla část vsi Hostivaře věnována špitálu Sázavského kláštera. Roku 1364 je zmiňována i tvrz. Roku 1541 skoupil a tím sjednotil Hostivař Jan Koutský z Kostelce. Ten přestavěl i tvrz (v místě Toulcova dvora). Roku 1577 koupil ves spolu s osadou Práče Vilém z Rožmberka, nejvyšší pražský purkrabí. Z první poloviny 17. století jsou zprávy o velmi špatném stavu hostivařského statku.

Po zavedení číslování domů bylo v Hostivaři roku 1779 65 čísel (v roce 1841 už 87) a v osadě Háje 17. Roku 1890 měla 1326 obyvatel, žijících v 122 domech. V roce 1910 měla Hostivař 200 domů a 2276 obyvatel, v roce 1930 měla 5118 obyvatel.

V roce 1702 byla postavena první dřevěná škola, 5. dubna 1840 kamenná škola a roku 1895 nová škola na Trhanovském náměstí, dnes v ní je základní umělecká škola a klub bojového umění a Základní škola Hostivař se přestěhovala do nové budovy v Kozinově ulici. (Historické kroniky hostivařské školy).

Roku 1922 byla Hostivař připojena k Praze. Osady Háje – kdysi nazývaný Malý Hostivař – a Milíčov, které do té doby patřily k Hostivaři, tehdy k Praze připojeny nebyly a vytvořily samostatnou obec Háje, která byla roku 1967 připojena k Chodovu a roku 1968 i s ním k Praze. Jako součást Prahy zaznamenala Hostivař mohutný rozvoj, na jejím území vznikly celé čtvrti obytných domků, průmyslová oblast, několik velkých i malých sídlišť a v 60. letech 20. století rekreační přehrada s rozsáhlým lesoparkem. Ve východní části, severně od historické Hostivaře, těsně u hranic Zahradního Města, vzniklo v 90. letech velké obchodní a zábavní centrum Park Hostivař.

Památky a významné objekty

Hradiště Hostivař: Archeologická památka I. kategorie, která se rozkládá nad Hostivařskou přehradou. Halštatské hradiště náleží svou rozlohou mezi velká a bylo opevněno někdy v 6. - 5. století př. n. l. (starší doba železná). Dochované zbytky valů prokazují výrazné stopy po silném žáru. Hradiště zůstalo za dalšího keltského vývoje již opuštěno.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele: Nejvýznamnější nemovitá kulturní památka Hostivaře, patří mezi nejstarší pražské svatyně. Chrám je raně gotického původu s románským jádrem, jehož vznik je datován v rozmezí od 11. do 13. století. První písemné doklady o existenci sahají k roku 1352, kdy zde působil jako duchovní správce plebán Jakub. Po třicetileté válce fara zanikla. Roku 1702 došlo k obnovení farnosti, ke které příslušelo 11 obcí z okolí. Od té doby existuje souvislá řada farářů a objekt slouží stále svému účelu.

Příroda Hostivaře

Větší část údolí Botiče v Hostivaři je chráněna jako přírodní památka Meandry Botiče. To je společně s Hostivařskou přehradou (dokončena 1962) a rozsáhlým lesoparkem po obou jejích stranách a sadů a mokřadu u Toulcova dvora součástí přírodního parku Hostivař-Záběhlice. Do Hostivaře spadá převážná část přehradní nádrže včetně první ze dvou placených pláží. Celým územím podél Botiče prochází naučná stezka Povodím Botiče. V západní části lesoparku, poblíž Košíku, je hájovna se zookoutkem.

Východní část lesoparku tvoří vrch Kozinec. Na něm jsou i sotva znatelné stopy historického hradiště Šance.

Doprava

14. září 1930 byla do Hostivaře prodloužena autobusová linka A z Vršovic přes Záběhlice. Pod číslem 101 vydržela v téměř shodné trase až do 80. let 20. století, kdy byla odkloněna do Strašnic. Postupně pro Hostivař pozbyla významu. Přes Hostivař dnes projíždí mnoho autobusových linek směrem na Zahradní Město a Strašnice, Jižní Město, Horní Měcholupy a Petrovice a do průmyslové zóny na severu.

3. ledna 1954 byla zahájena tramvajová doprava do Hostivaře. První linkou byla linka 24. Původně končila na náměstí Josefa Marata (dnes křižovatka Švehlovy a Hostivařské),[2] na přelomu 70. a 80. let byla prodloužena do rozlehlé smyčky pod nádražím a sídlištěm Hornoměcholupská. V Hostivaři se vystřídaly například linky 4, 10, 7 a 14, v posledních letech zde končí linky 22, 26, 57 a 59. Stále se občas objevují úvahy o prodloužení tramvajové trati k Horním Měcholupům.

Před dostavbou Jižní spojky byly ulice Švehlova a Průmyslová významná pro tranzitní automobilovou dopravu. I v současné době bývají silně vytíženy. Ulice Pražská a K Horkám je významnou dopravní spojkou přes údolí Botiče do Jižního Města.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
16.ledna 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století....

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...