Městská část Praha Michle
Obyvatel: 20.432 (r. 2015)
Rozloha: 5,51 km²
Připojení k Praze: 1922
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Michle je čtvrť a katastrální území v Praze, jihovýchodně od centra, s jádrem v údolí Botiče a zahrnující i kačerovský vrch s okolím. Převažující část patří do městské části Praha 4, pouze východní část vrchu Bohdalce a michelská část Slatin patří do Prahy 10.

Roku 1922 byla ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila součást obvodu Praha XIV (Nusle, Michle, Krč). V roce 1949 byla severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna k Praze 13 (s Vršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část k Praze 14 (s Nuslemi, Lhotkou, a částí Krče). V r. 1960 se větší část k. ú. Michle stala součástí městského obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec včetně autobusových a kamiónových garáží a část nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části Praha 10. V části obce Michle je celkem 116 ulic, má zde sídlo 4900 firem. Sousedícími městskými částmi jsou: Nusle, Vršovice, Strašnice, Záběhlice, Chodov, Kunratice a Krč.

Historie městské části Michle

Vesnice: Nepřímo byla zmiňována v r. 1185. K roku 1185 doloženo slovní spojení „de Michel“, 1509 - „nad Michlem“, 1509 - „nad Michlí“, 1844 - Michle. Původně "Michelj" = "Michlův dvůr" od os. jména Michel (z Michael). V roce 1222 byla jmenována jako majetek vyšehradské kapituly, později byla majetkem břevnovského kláštera, od roku 1348 zderazského kláštera. Byl zde poplužní dvůr, mlýn, louky, lesy, vinice a zahrady. Ve 14. století byla poměrně velkou osadou.

Roku 1421 si Michli přivlastnili husitští pražané. Roku 1436 král Zikmund věnoval ves a panství sladovníku Janu Rečkovi z Ledec, zakladateli Rečkovy studentské koleje. Ten roku 1438 ves Michel odkázal univerzitě na založení studentské koleje. Univerzitě ves patřila až do zrušení poddanství v roce 1848.

Roku 1506 nechal Jiří Kopidlanský Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra.

Na konci 19. století zmizel zemědělský ráz vesnice a v r. 1900 byla Michle s 6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou, pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu Královské Vinohrady.

Michle součástí Prahy: Nouzové domky ve svahu Bohdalce nad hlavní křižovatkou v centrální Michli.Roku 1922 byla ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila součást obvodu Praha XIV. V roce 1949 byla severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna k Praze 13 (s Vršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část k Praze 14 (s Nuslemi, Lhotkou, a částí Krče). V r. 1960 se větší část k. ú. Michle stala součástí městského obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec včetně autobusových a kamiónových garáží a část nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části Praha 10.

Nouzové kolonie: Zejména po připojení k Praze vznikaly zejména v okolí Bohdalce a v širším území zasahujícím i do Záběhlic, Vršovic a Strašnic rozsáhlé nouzové kolonie. Malé improvizované domky vyrostly při jižním úpatí Bohdalce (část jich byla zbořena při rozšíření ulice U plynárny v 80. letech 20. století), rozsáhlé území s charakterem slumu vzniklo ve druhé polovině 20. let a ve 30. letech na východní straně Bohdalce a v údolí Slatinského potoka. Ačkoliv dnes jsou kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem oficiálně zahrádkářskými koloniemi, dosud v nich stojí mnoho původních staveb a některé z nich jsou do dnešní doby stále ještě obydleny. Od 20. let 20. století až dosud vzniklo a dosud vzniká mnoho rozvojových plánů této oblasti, ale dosud žádný celoplošný nebyl realizován: v místě části původní kolonie vznikla elektrická rozvodna a obytné domy energetiků, autobusové garáže DP, kamionové garáže patřící původně ČSAD, severovýchodní část odstavného nádraží Praha-jih a několik dalších objektů, přítomnost vysokonapěťových vedení v okolí elektrorozvodny však komplikuje jiné využití území.

Památky a významné objekty v Michli

Kaple Panny Marie Pomocné: Roku 1724 nechal Neumann z Puchholtze, univerzitní profesor práv, vystavět na vršku kapli „ku cti Bl. Panny Marie Pomocné a čtrnácti sv. pomocníkům“ (dnešní kostel Narození Panny Marie) s domkem pro kostelníka,. Roku 1857 byla při tomto kostele zřízena michelská farnost. Kostelíku o půdorysu nepravidelného osmiúhelníka s dvěma obdélníkovými přístavky má barokní štíty a oltáře.

V tomto kostelíku se dochovalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství z počátku vlády Karla IV. Michelská madona známá též jako Madona z Michle, která je v současnosti umístěna ve sbírkách Národní galerie pod inventárním číslem P 701.

Michle - Městská výstavba

V Michli se vyskytují všechny základní typy městské zástavby, od secesních činžovních domů z přelomu 19. a 20. století přes chudinskou zástavbu, funkcionalistické domy první poloviny 20. století, socialistickou sídlištní výstavbu (sídliště Michelská), průmyslové a obchodní zóny až po moderní komerčně budované čtvrtě.

Michle a Doprava

Přes Michli prochází od 1. března 1882 lokální železniční dráha Nusle–Modřany, dnes součást tratě 210 s větvemi do Čerčan a Dobříše. Původně procházela 94 metrů dlouhým Bohdaleckým tunelem, v letech 1929–1930 byl v místě tunelu vybudován průkop, jímž vede i vlečka michelských plynáren, od roku 1971 i napojení odstavného nádraží Praha-jih, od roku 1947 vede zářezem ulice Nad Vinným potokem. Na modřanské trati bývaly v Michli dvě zastávky, Michle (1900–1970; od roku 2002 je v blízkosti zřízená služební zastávka Praha-Vršovice depo) a Spořilov (1934–1960). Roku 1960 byla trať v jižní části Michle přeložena (napřímením zvětšen poloměr oblouků u Michelského lesa a u Spořilova a vedení trati zářezem u Kačerova). Trať je stále jednokolejná, v rámci rozvoje městské železniční dopravy se uvažuje o zdvojkolejnění a o zřízení zastávky u stanice metra Kačerov.

Roku 1964 byla dokončena nákladní železniční jižní spojka, která z plzeňské trati vede přes Branický most, pak přes stanici Praha-Krč v souběhu s nuselsko-modřanskou dráhou až ke Spořilovu a odtud přes východní okraj Michle a podél dnešní silniční Jižní spojky mezi Zahradní Město a Strašnice, kde zaúsťuje do seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice i do vršovicko-libeňské nákladní trati (z roku 1919).

Rozsáhlý areál odstavného nádraží Praha-jih, určeného pro vlaky osobní dopravy, byl vybudován v letech 1961–1999, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, roku 1998 bylo dokončeno i severovýchodní zaústění kolem Slatin do seřaďovacího nádraží Vršovice.

Michlí prochází několik páteřních komunikací. Od centra Prahy jihovýchodním směrem ji protíná Severojižní magistrála, v tomto úseku s názvem 5. května, pražské pokračování dálnice D1. Jejím předchůdcem byla Budějovická ulice, vedoucí souběžně s magistrálou po jihozápadní hranici Michle (s Krčí), z níž původně dálková doprava pokračovala přes Kačerov po Vídeňské ulici; dosud mají tyto hlavní ulice velký místní i regionální význam.

Podél jihovýchodního okraje Michle prochází Jižní spojka, část Městského okruhu – na území Michle zasahuje u Michelského lesa.

Pro místní dopravu má význam Nuselská ulice, spojující centrum Nuslí kolem západního úpatí Bohdalce s centrem staré Michle, kde z ní odbočuje na jihovýchod Michelská ulice směrem na Kačerov a na východ ulice U plynárny po jižním úpatí Bohdalce k Chodovské ulici. Na kačerovské pláni vede tangenciálně Vyskočilova ulice, která navazuje na Jeremenkovu a Olbrachtovu ulici od Podolí a na niž navazuje ulice V zápolí směrem ke Spořilovu.

Bohdalecká a Chodovská ulice překonávají hřeben Bohdalce na východě; tento tah má význam jak pro radiální dopravu (spojení Vršovic se Spořilovem a Jižním Městem), tak pro tangenciální dopravu (v minulosti po ní byl značen střední okruh). V úseku kolem teplárny tvoří Chodovská ulice východní hranici Michle.

Přes Michli vede tramvajová trať z Nuslí na Spořilov. Úsek z náměstí bratří Synků Nuselskou ulicí do centra Michle byl zprovozněn 17. června 1923, úsek k Chodovské ulici 1. března 1928, prodloužení na Spořilov 12. října 1929, od 1. ledna 1956 do roku 1971 (koleje byly zcela odstraněny až v roce 1988) byla v provozu ještě krátká odbočka na okraj Záběhlic, jejíž plánované prodloužení však nebylo nikdy realizováno.

Tramvajová trať z Pankráce Jihlavskou ulicí na Kačerov byla v provozu od 29. května 1930 do 19. října 1970, kdy byla zrušena kvůli Severojižní magistrále. Úsek z Pankráce na Budějovické náměstí (Budějovickou ulicí po hranici Michle a Krče) byl zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem.

Přes Bohdalec vedla od 21. června 1925 první autobusová linka novodobé městské dopravy, Vršovice–Záběhlice, později rozlišovaná písmenem A, předchůdkyně pozdější linky 101. Bohdaleckou a Chodovskou ulicí přes Bohdalec odedávna jezdily příměstské autobusové linky, dnes v tomto úseku nahrazené kapacitní autobusovou linkou 213, spojující oblast Vršovic a Vinohrad se sídlišti na jihu Prahy 4.

Na území Michle jsou dvoje autobusové garáže Dopravního podniku hlavního města Prahy: garáže Kačerov (mezi Kačerovem a Spořilovem) a garáže Vršovice (na Bohdalci). U Kačerova je též depo metra, na Bohdalci areál Veolia Transport (dříve Connex), který slouží převážně kamionové dopravě.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
16.ledna 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století....

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...