Městská část Praha Motol
Počet obyvatel: 3.567 (r. 2015)
Rozloha: 3,20 km²
Připojení k Praze: 1922
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Motol je čtvrť v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně spadá pod Prahu 5. Sousední čtvrtě jsou: Petřiny, Bílá Hora, Řepy, Jihozápadní Město, Košíře a Smíchov. V části obce Motol je celkem 28 ulic, má zde sídlo celkem 489 firem.

V Motole se nenachází, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, sídliště, nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. Kolem původní vesnice tak zůstaly louky, na nichž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce, které je ovšem od Motola samotného poměrně daleko. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamnější. Poblíž krematoria se nachází přírodní památka Kalvárie v Motole.

Na Motolském potoku byla také zřízena soustava rybníků, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání. V areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola a učiliště.

Historie městské části Motol

Vznik Motola se datuje někam do středověku. V 17. století částečně i zde probíhala Bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. K Praze byla tehdy vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna, po válce nárůst dopravy si vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli - Vypich.

Za německé okupace byl na svahu pod Vypichem postaven vojenský lazaret s rozsáhlými přízemními pavilony, které až do 60. let využívala fakultní nemocnice, ustavená po roce 1945. Ta byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby.

Památky a významné objekty Motoli

Kaple sv. Kříže: Kaple má zvláštní historii. Na tomto místě byl původně hustý les, a když došlo k válce o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století, bojoval zde manžel Marie Terezie, římský císař František I. Štěpán Lotrinský. Tehdy, 6. srpna 1742, jistý uherský voják štípal dříví v háji u Motola a nalezl v dubovém špalku na místě nynější kaple zarostlý křížek se dvěma příčkami a s tělem Spasitelovým. Dřevo i se zarostlým křížkem přinesl do tábora Františku Štěpánovi. Ten vzal neobvyklou památku s sebou a často ji ukazoval osobám u dvora. Další osud křížku neznáme, ale existují dvě rytiny pražského mědirytce M. Stelzla, který tuto událost zaznamenal. Když císařovna Marie Terezie přijela roku 1743 do Prahy ke korunovaci na českou královnu, ráda si prohlížela místa kolem Hradčan, kde tábořila armáda jejího chotě. A při té příležitosti položila na místě nálezu křížku základní kámen ke kapli Nalezení sv. Kříže. Při další návštěvě Prahy, 25. srpna 1754, přijela císařovna se svým chotěm a celým dvorem na vysvěcení. Obřad svěcení vykonal arcibiskup pražský hrabě Manderscheid. Poté císařští manželé navštívili kostel Panny Marie na Bílé hoře a břevnovský klášter, kde byla pro vznešené hosty připravena skvělá hostina. Roku 1761 věnovala císařovna kapli kapitál 300 zlatých, aby v ní libocký farář sloužil tři mše – první 3. května, v den nalezení sv. Kříže, druhou 14. září v den povýšení sv. Kříže a třetí v den výročí posvěcení kaple 25. srpna. Již roku 1784 však byla kaple zrušena a zpustla.

Ve zuboženém stavu ji shledal v roce 1891 jeden pražský duchovní a společně s majitelem nedalekého velkostatku V Háji Františkem Zelenkou stavbu nechali opravit za 600 zlatých. Dne 25. srpna 1892 byla znovu vysvěcena s povinností celebrovat tři mše za rok, které vedl stodůlecký farář. František Josef I. nechal vydržovat kapli z pokladny fondu rytířů řádu Marie Terezie částkou 300 zlatých, tak aby se z úroku kapitálu konaly mše.

Kostel se bohužel často stával terčem vandalů. Ještě v 80. a 90. letech 20. století byl kompletně opraven, ale barokní lavice zmizely a brána zdobená hlavičkou rokokového andělíčka byla nahrazena neodpovídajícími vraty. Dnes spadá pod farnost stodůleckou a občas se zde konají mše.

Motol a Doprava

Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě, jako jsou Řepy a Jihozápadní město. Spoje autobusové kopírují ty silniční, linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních čtvrtí, do starého Motola jezdí ale minimum spojů. V současnosti budované prodloužení trasy metra A z Dejvické ukončuje linku ve stanici Motol. Varianta prodloužení do Řep (s odbočkou na Zličín) a dále k letišti Ruzyně je odloženo na neurčito z důvodu finanční nákladnosti. Spojení s letištěm by měla obstarat nové prodloužení tramvajové trati, případně vlak.

Motol - Sport a rekreace

Park Košíře - Motol je místním centrem rekreace a sportu. Území je protkáno hustou sítí cest vhodných jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Parkem prochází žlutě značená turistická stezka ze Stodůlek do Košíř v délce 3 km. V parku je možné provozovat též turistické výlety na koních s výchozím centrem v usedlosti Bulovka.

Koupání v letních měsících je možné na veřejném koupališti na prostředním rybníce v Motole. Houbařská sezona začíná na jaře a končí až v listopadu. Milovníci hub se mohou těšit na četné nálezy. Rostou zde hojně např. hřib pravý, babka, hřib kovář a koloděj, hřib královský, dubový, klouzek modřínový, muchomůrka růžová, holubinky, kozák, křemenáč, pečárka, bedla jedlá a další. Upozorňujeme rovněž na hojný výskyt smrtelně jedovaté muchomůrky hlízovité v bílé i zelené formě.

Milovníci golfu mají v západní části parku k dispozici devítijamkové hřiště s klubovnou v areálu Na Hliníku.

Tenis a minigolf lze hrát ve sportovním areálu VŠ v ulici Nad Hliníkem. Zde je také umístěn camping pro autoturistiku.

V zimních měsících zde návštěvníci najdou ideální podmínky pro běh na lyžích a dobré podmínky pro bruslení na rybnících v Motole, Jinonicích a Butovicích.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
16.ledna 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století....

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...