Městská část Praha Prosek
Počet obyvatel: 17.451 (r. 2015)
Rozloha: 1,68 km²
Připojení k Praze: 1922
Autor: Praha na Dlani
22.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Prosek je katastrální území, součást městské části Prahy 9. Sousedí s katastry Střížkov (západně, rozdělen mezi MČ Prahy 8 a Prahy 9), Letňany (severně, městská část Praha 18), Vysočany (jižně, součást městské části Prahy 9) a Libeň (jihozápadně, součást městské části Prahy 8). V části obce Prosek je celkem 59 ulic, má zde sídlo 1623 firem.

Historie městské části Prosek

Prosek patří k nejstarším obydleným územím v Praze. Název zřejmě pochází ze slovesa prosekati – svatováclavská legenda hovoří o cestě, prosekané v lesích, po níž bylo neseno tělo knížete Václava přes tehdy rozvodněnou Rokytku do Prahy. Prosek se začal prudce rozvíjet až koncem 19. století, se vznikem kolonií pro dělníky z vysočanských a libeňských továren, ovšem teprve výstavba sídliště Severní Město ve 2. polovině 60.let 20.století a estakády (arch.L.Feitl 1965-66), rychlé spojky do Vysočan, jej skutečně začlenila do Prahy.

Díky druhohornímu moři zde vznikly drobné sloje málo kvalitního uhlí. Původně zde lidé těžili spraš, ale později narazili na zvětralé černé břidlice a jílovce a začali jej využívat na ostře pálenou stavební keramiku. Na Proseku se vyskytují křídové plošiny. Chodby v dnešní době nepřevyšují délku 60-100 metrů od okraje údolí.

Na přelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé Podvinské tvrze, která ležívala na rozhraní Proseka a Libně. Za husitských válek utrpěl Prosek, jako ostatně řada jiných míst v zemi, velké škody, zejména pak románský kostel. V roce 1600 byla na návsi vedle krčmy vykopána studna. Pro tehdejší obyvatele osady byl tento počin jistě velmi významný, neboť na Proseku bývaly problémy s nedostatkem vody. Přišla však třicetiletá válka a s ní další zmar a pustošení. Švédové vypálili i kostel. Osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze čtyři chalupy, jedna vinice a krčma.

Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později byl připojen k libeňskému panství. Do přelomu 19. a 20. století byl velmi řídce osídlen.

Začátkem 20. století následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začíná Prosek zaplňovat nevzhlednými domky pro vysočanské a libeňské dělníky, stává se periferní dělnickou kolonií. Skutečný zlom nastává v 2. polovině šedesátých let 20. století výstavbou sídliště Severní Město. V letech 1965 až 1966 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna silnice, zvaná estakáda, pro rychlé dopravní spojení a začala se pomalu rýsovat ta tvář Proseka, kterou známe dnes. V současné době je Prosek vyhledávané sídliště, se vzrostlou zelení v Parku přátelství, dobrým dopravním spojením s vnitřní Prahou, množstvím velkých nákupních center, stále tajemným podzemím a proseckými skálami.

Prosek - Památky a významné objekty

Kostel Svatého Václava na Proseku: Pravděpodobně z poloviny 11.století pochází nejstarší architektonická památka Prahy 9, trojlodní románská bazilika na starém Proseku. Založena byla dle Hájkovy kroniky roku 970 Boleslavem II., jemuž se ve snu na tomto místě svatý Václav zjevil. Přestavěna byla poprvé kolem 1200 a po roce 1470 došlo ke gotickým přestavbám - hlavní loď byla sklenuta žebrovou sítí. Renesanční předsíň pochází z roku 1572 a hranolová věž z roku 1712.

Dnešní podobu s barokní cibulovou bání získal kostel roku 1732, v roce 1770 byla přistavěna sakristie. Stavební úpravy narušily stabilitu věže, a proto byla vystavěna samostatná zvonice. V jižní lodi, nejméně poznamenané přestavbami, se zachovaly zbytky románských maleb. Na hlavním oltáři je obraz sv.Václava od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Cínová křtitelnice pochází z roku 1622. Presbytář zdobí malby Josefa Strattera, zachycující motivy ze života sv. Václava. Průčelí protější barokní budovy fary, navržené kolem roku 1715 patrně Janem Santinim, zdobí plastika sv. Jana Nepomuckého.

Původní vstup do areálu přilehlého romantického hřbitova, zarostlého břečťanem, je zdoben barokním portálem z roku 1770, dnešní hlavní vchod a mříž pocházejí z roku 1930. V areálu hřbitova stojí hranolová zvonice se stanovou střechou (1770 či 1783) a některé z náhrobků také stojí za pozornost.

Tajemné podzemí na Proseku

Na první pohled vůbec není zřejmé, že celý pás od Proseka po Hloubětín sloužil po dlouhá léta těžbě. Pod Hloubětínem se těžily od roku 1767 jílovce, břidlice, spraš a uhlí, pod Prosekem pískovec, a celé podzemní bludiště bylo původně dlouhé 5 až 7 km.

Legendy hovoří i o podzemní chodbě, vedoucí až do Staré Boleslavi zhruba pod dnes již zaniklou poutní cestou, dodnes vyznačenou řadou půvabných kapliček.

Dnes je zachováno jen několik podzemních prostor: Močálka v Proseckých skalách, dlouhá asi 500 m (přírodní rezervaci najdete na okraji svahu do Vysočan pár kroků pod Proseckým náměstím), a legendární Bílý kůň v Hloubětíně, známý i z komiksu Káji Soudka, dlouhý cca 350 m.

Vzhled Proseku a občanská vybavenost

Sídliště Prosek, na jehož místě starší pamětníci pamatují lesy, louky a pole, a ti mladší neproniknutelné houští a rozbahněné cesty bez chodníků mezi rozestavěnými paneláky, je dnes kupodivu celkem příjemným místem k bydlení, kde najdeme školky, nově opravená hřiště a nákupní centra. Dostupná jsou tenisová hřiště, minigolf a bobová dráha.

Nové úpravy domů sídliště proteplují uměřenou barevností, vzrostlá zeleň změkčuje ostré kontury budov a rozsáhlý park přátelství se sochou Jiřího Wolkera, protkaný cestičkami a vodou, kaskádovitě plynoucí do jezera, je v každou roční dobu vyhledávaným místem procházek a odpočinku. (rekonstrukce parku 2008)

Dvě nové stanice Metra C na obou koncích prosecké osy Vysočanské ulice, opět urychlí a zjednoduší spojení s ostatními částmi Prahy. (Provoz metra od května 2008).

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...