Městská část Praha Zbraslav
Počet obyvatel: 9.617 (r. 2015)
Rozloha: 7,83 km²
Připojení k Praze: 1974
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Zbraslav je městská čtvrť a katastrální území na jihu Prahy, bývalé město. Téměř celé území čtvrti se rozkládá mezi levým břehem Vltavy a pravým břehem Berounky, malá část (tzv. Závist) však zasahuje i na pravý břeh Vltavy, kde je i nádraží Praha-Zbraslav. Rozloha katastrálního území je 7,8209 km2 a tvoří většinu území městské části Praha-Zbraslav. Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně, Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno Sídliště Zbraslav.

Praha-Zbraslav je od roku 1990 městská část tvořená katastrálními územími Zbraslav a Lahovice. Rozloha celé městské části je 984,86 ha. Městská část je součástí městského obvodu Praha 5. Rozšířenou přenesenou působnost pro ni vykonává sousední městská část Praha 16 (Radotín) v rámci stejnojmenného správního obvodu.

V části obce Zbraslav je celkem 122 ulic, má zde sídlo 1351 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Lipence, Radotín, Lahovice, Komořany a Točná.

Historie městské části Zbraslav

Poprvé je Zbraslavi písemně zmíněna roku 1115 jako majetek kláštera v Kladrubech. Král Václav II. ve Zbraslavi založil cisterciácký klášter Zbraslav (zakládací listina 10. srpna 1292, stavba ukončena v roce 1296). Zbraslavská kronika na začátku 14. století popisovala Zbraslav jako rybářskou vesničku. Někdy před rokem 1653 byla Zbraslav povýšena na městys. Klášter byl zrušen v roce 1785.

U Zbraslavi se do roku 1829 Berounka vlévala do Vltavy, po velké vodě se však její řečiště přesunulo severně k Lahovicím. Jako lékař zde za první republiky pracoval Vladislav Vančura, jako učitel počátkem 90. let Michal Viewegh, který své zkušenosti zachytil v knize Výchova dívek v Čechách.

Od roku 1967 byla Zbraslav samostatným městem, které bylo roku 1974 připojeno k Praze. Od roku 1990 tvoří Zbraslav spolu se sousedními Lahovicemi městskou část Praha-Zbraslav.

V zámku na Zbraslavi jsou přístupné sbírky asijského umění Národní galerie v Praze.

Zbraslav - Památky a turistické zajímavosti

Na severozápadní straně náměstí upoutá budova pivovaru, která patří k areálu zbraslavského zámku. Původně barokní stavba byla po roce 1920 přestavěna do současné podoby arch. D. Jurkovičem a až do roku 1950 se tu vařilo pivo. Pokud máte čas, máte možnost navštívit zámecký park, zbraslavský zámek, který je národní kulturní památkou s bohatou historií, je veřejnosti nepřístupný.

Zbraslavskému náměstí dominuje velký žulový balvan, který je součástí pomníku padlým v první a druhé světové válce. Kámen, vážící více než pět tun, byl v roce 1921 vyloven z Vltavy u Kamýku a po řece dopraven na Zbraslav.

Náměstí opustíme ve směru hlavní ulice okolo restaurace Škoda lásky, kde pamětní deska připomíná zbraslavského rodáka Jaromíra Vejvodu a první ulicí vpravo zabočíme k vrchu Havlín. Ulice nese jméno spisovatele Vladislava Vančury a na jejím konci najdeme nejen jeho pomník, ale také vilu, kterou si Vančura nechal postavit ve stylu „courbisierivské" architektury v roce 1926. Vystoupáme po schodech a vydáme se dlážděnou cestou vlevo lesíkem vzhůru. Abychom si lesa ještě chvíli užili, odbočíme téměř pod vrcholem doprava na úzkou cestičku, a ta nás dovede ke Karlovu stánku, zděnému, kdysi vyhlídkovému pavilonu, který byl vystavěn na konci 19. století na místě, kde se podle legendy zastavil Karel IV., když se jel poklonit hrobu své matky do zbraslavského kláštera. Podél třešňového sadu dojdeme až ke hřbitovu s kostelem sv. Havla, doloženým již v roce 1115. Součástí hřbitova je ve své době architektonicky ojedinělý urnový háj.

Projdeme-li hřbitovem nebo podél jeho plotu sadem, narazíme na úzkou cestičku, která nás zavede do ulic pod Havlínem. Půjdeme-li ještě kousek pod sadem a pak odbočíme do ulice Matjuchinova, dostaneme se na jejím konci k zajímavé stavbě Husova sboru, jehož věž s hodinami je výraznou dominantou horní části Zbraslavi. Za kostelem odbočíme doleva hlavní ulici Elišky Přemyslovny a sejdeme po ní z kopečka až k pomníku Jana Husa z roku 1935. Zde přejdeme a vydáme se po chodníku dolů k centru. Po pravé ruce mineme jeden z nejstarších obytných domů na Zbraslavi - chalupu s mansardovou střechou z 2. poloviny 18. století. Vpravo uličkou U Klubovny pak sejdeme dolů ke kapličce v ulici Žitavského, do které odbočíme doleva a u křižovatky před zbraslavským mostem si můžeme prohlédnou památkově chráněnou vilu Planá růže, vystavěnou ve stylu historizující architektury konce 19. století. Dále projdeme okolo další z památkově významných staveb - secesní Ottovy vily a odbočíme do ulice K přístavišti, která nás dovede do nábřežní ulice U Malé řeky. Na jejím konci pak na prostranství před divadlem Jana Kašky a Městským domem upoutá další z významných zbraslavských domů - vila Růže s rozlehlou zahradou je ukázkou moderní architektury počátku 20. století. Ulicí Opata Konráda se vrátíme zpět na Zbraslavské náměstí a v některé z množství okolních restaurací se můžeme občerstvit a příjemně tak zakončit svůj výlet na Zbraslav.

Občanská vybavenost Zbraslavi a sport

Zbraslav vznikla sloučením obcí Zbraslav, Záběhlice a Žabovřesky. Mimo zástavby těchto tří obcí zde dále existují osady Báně, Strnady a výše zmíněná Závist. U silnice na Baně poblíž odbočky na Lipence je vybudováno Sídliště Zbraslav.

Na Zbraslavi působí řada neziskových organizací, sportovních oddílů, ochotnické divadlo, hudební škola a veřejná knihovna. Každoročně se zde pořádá Jízda historických vozidel Zbraslav-Jíloviště, festival malých dechových hudeb Vejvodova Zbraslav, jízda historických kol Jíloviště-Zbraslav, Slavnosti Elišky Přemyslovny, závod horských kol Zbraslavská osma a množství dalších kulturně-společenských akcí.

Pro svou polohu na pokraji brdských lesů bývá městská část vhodným výchozím místem k pěším i cyklistickým výletům.

Zbraslav a Doprava

Zbraslav je dostupná městskou hromadnou dopravou, železnicí a v létě také dopravou lodní.

Autem využíváme silnici č. 4 a č. 102. Městskou hromadnou dopravou ze Smíchovského nádraží linky čísla 129, 241, 243, 314 (Bojanovice), 318 (Řitka), 338 (Hradištko), 361 (Nový Knín), 390 (Neveklov), z Jižního města (Radotín) 165.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...