Městská část Praha Žižkov
Počet obyvatel: 57.300 (r. 2015)
Rozloha: 5,44 km²
Připojení k Praze: 1922
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Žižkov je městská čtvrť a katastrální území Prahy, nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem Královské Vinohrady I. roku 1875 rozdělením Královských Vinohrad, roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce 1922 byl začleněn do nově vzniklé Velké Prahy. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu Praha 3, jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3. V části obce Žižkov je celkem 156 ulic, má sídlo 18188 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Karlín, Libeň, Vysočany, Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, Vinohrady a Nové Město.

Jedna parcela Žižkova (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části Praha 10. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště Nového spojení), patří do obvodu i městské části Praha 8.

Vzhled Žižkova

Žižkov, někdy také nazývaný pražský Montmartre, je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a 20. století. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé. K Žižkovu patří i vrch Vítkov a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k Hrdlořezům.

Památky na Žižkově a významné objekty

Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný Žižkovský vysílač. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v Mahlerových sadech v těsném sousedství židovského hřbitova. Vysílač byl zprovozněn roku 1992 a díky vyhlídkovým plošinám pro veřejnost umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy c. k. reálky na Žižkově (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta Josefa Mockera v letech 1899 až 1903 novogotický trojlodní kostel sv. Prokopa s jednou věží (vysvěcen roku 1903). Na Olšanském náměstí se nachází barokní kostel sv. Rocha. Mezi ulicí Italskou a náměstím Winstona Churchilla se nachází areál Vysoké školy ekonomické (VŠE). Na témže náměstí vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova domu odborových svazů, nynější sídlo centrály odborových svazů ČR.

Historie městské části Žižkov

Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.

Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv.Kříže pokračovala téměř "americkým" tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli! Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42.000 osob ve více než 750 domech! Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na Ohradě. Na Žižkov vedla jedna z prvních tramvajových tratí. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí ale naštěstí do ní zasáhla sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici.

S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.

Žižkov a Doprava

Veřejnou dopravu zajišťuje na Žižkově tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací. Autobusové spoje jsou vedeny ulicí Husitskou a Italskou. V budoucnu se uvažuje o zavedení metra linky D (modrá) ve své II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.

Díky svojí příhodné poloze k centru, má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu, a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
16.ledna 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století....

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...