Turecko začalo vracet islamisty. Zamířit mají do Německa, Francie, USA či Dánska

Sedm německých islamistů by zemi mělo opustit ve čtvrtek. Podle agentury DPA se jedná o rodinu z Hildesheimu, která do Turecka odjela letos v lednu. U 11 Francouzů, dvou Němců a dvou Irů turecké úřady údajně už začaly podnikat potřebné kroky k deportaci.

Opoziční server Ahval informoval, že bojovník s občanstvím USA, který byl vyhoštěn jako první, po deportaci uvízl v hraničním pásmu mezi Tureckem a Řeckem. Atény ho totiž nechtějí pustit do země a Ankara jej nehodlá přijmout zpět. Spojené státy se k jeho případu zatím nevyjádřily.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara informovala Berlín o deseti lidech, mezi nimiž jsou tři muži, pět žen a dvě děti. V případě v pondělí deportovaného muže podle německých úřadů nejsou k dispozici informace o jeho členství v IS, v případě sedmičlenné rodiny, která má být deportována ve čtvrtek, není ani jasné, zda vůbec pobývala v Sýrii.

Dánská policie v pondělí na letišti v Kodani zadržela osmadvacetiletého dánského občana s vazbami na IS, který přiletěl z Turecka. Tam byl v minulosti odsouzen za členství v teroristické organizaci na čtyři roky. V Dánsku muž, který žil podle listu Jyllands Posten před odchodem na Blízký východ v roce 2013 ve městě Aarhus, čelí obvinění z terorismu. V úterý by měl stanout před soudem.

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová řekla, že o tureckých plánech ohledně deportací neví. Agentuře AFP však nejmenovaný zdroj seznámený s případem sdělil, že většina z jedenácti deportovaných Francouzů jsou ženy. Některé z těchto osob jsou přitom ve vězení již delší dobu, zatímco jiné byly zadrženy teprve nedávno. Po příjezdu do Francie budou podle policejní dohody mezi Paříží a Ankarou okamžitě zatčeny a stanou před soudem.

Na tři sta zahraničních bojovníků

Turecko uvedlo, že v Sýrii zadrželo celkem 287 bojovníků ze zahraničí a další stovky jich už drží v zajetí. Státní televize TRT Haber předtím uvedla, že se Ankara chystá vrátit do vlasti na dva a půl tisíce bojovníků, z nichž většina zamíří do zemí Evropské unie. V celkem dvanácti deportačních střediscích v Turecku se nyní podle televize nachází 813 džihádistů.

Turecko kritizuje státy Západu za to, že nechtějí přijímat zpět svoje občany, kteří odešli bojovat do Sýrie či Iráku do řad IS. Ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek prohlásil, že jeho země pro ně není hotelem a že země začne islamisty vracet do zemí jejich původu v pondělí. Týkat by se to mělo i těch, kterým evropské státy již odebraly občanství právě ve snaze zabránit jejich návratu.

Evropské země se k převzetí těchto svých občanů staví velmi neochotně. Jednak je pokládají za bezpečnostní hrozbu, obávají se ale také, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy. Přebírání islamistů je také značně nepopulární u veřejnosti.

Věc je také těžko uchopitelná z právního hlediska. „Je tady celá řada případů, kdy státy říkají, že se nejedná o jejich vlastní občany,“ uvedl v Horizontu ČT24 Filip Křepelka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Dodal, že dříve se státy, kde k zločinům docházelo, samy s jejich pachateli vypořádávaly. „Někdy i velmi krutým způsobem. Nyní je ale tendence požadovat od zemí, jejichž občany ti lidé jsou, aby je trestaly samy. Ovšem důkazy o trestné činnosti spáchané v těchto podmínkách se získávají mimořádně obtížně,“ připomněl Křepelka. 

Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy. Při ní vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území.

Většinu těchto zařízení, v nichž bylo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká ofenziva.