Newyorské slzy zapomenuty. Velké peníze z Číny nejsou to hlavní, říká Krejčíková

Aleš Vávra Aleš Vávra
18. 10. 2019 6:33
S pláčem a na vozíku opouštěla před dvěma měsíci newyorskou scénu. Barbora Krejčíková si tehdy nepříjemně poranila chodidlo a přišla o jeden z vrcholů sezony.
Je to tam. Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou si zahrají podruhé Turnaj mistryň.
Je to tam. Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou si zahrají podruhé Turnaj mistryň. | Foto: Reuters

Ten následující si už ale vzít nenechala. Zabojovala, na poslední chvíli se vyléčila a společně s Kateřinou Siniakovou postoupila podruhé v kariéře na Turnaj mistryň. Třiadvacetiletá tenistka v rozhovoru pro Aktuálně.cz neskrývala nadšení.

Máte v kapse čerstvý deblový titul z rakouského Lince a jistotu účasti na Turnaji mistryň. Jak si to užíváte a berete to jako zadostiučinění po zdravotních problémech, kterými jste si prošla v letošní sezoně? 

Ano, protože jsem to nečekala. Na turnaj v Linci jsem se nemohla pořádně připravit, takže mám z titulu obrovskou radost. S Katkou jsme si zároveň pojistily Turnaj mistryň, což nikdo po US Open neočekával.

Takže obrat v pocitech o 180 stupňů. Sezonu tedy nakonec budete hodnotit jako úspěšnou?

Celý rok hodnotím hodně pozitivně. Grandslamy nevyšly, jak jsem si představovala, ale získala jsem jeden grandslamový titul v mixu, dva deblové tituly na WTA a čtyři singlové tituly na ITF. Sezona to byla dlouhá a bolestivá, kvůli nemocem po prvním kole Fed Cupu, během Roland Garros i tím zraněním v New Yorku. Dodala mi ale hodně nových zkušeností, ze kterých budu dál čerpat.

Poté, co jste kvalifikaci US Open opustila v slzách a na vozíku, myslela jste pozitivně. Věřila jste, že byste v New Yorku přece jen mohla nastoupit do čtyřhry… 

Moje první myšlenka, ještě na kurtu při ošetření, se upínala k tomu, zda se mi to do debla zahojí. Myslela jsem pozitivně, ale někde uvnitř jsem cítila, že je to pro mě konec turnaje. Přesto jsem čekala v New Yorku až do zápisu a věřila jsem, že to nějak klapne. 

Nakonec bylo zranění vážnějšího charakteru. Co přesně jste s nohou měla a jak složitá byla rekonvalescence? 

Šlo o zranění chodidla, celkem komplikované. Není to úplně dořešené, ale momentálně to nebolí. Můj hlavní cíl byl dohrát sezónu, hlavně kvůli dobře rozehrané kvalifikaci na Turnaj mistryň. V Brně jsem našla velice výborného pana docenta, který se o mě začal starat, a díky němu teď mohu hrát na Masters. 

Bylo ve hře i případné předčasné ukončení sezony, nebo jste s takovou variantou nepočítala a upínala se k boji o Turnaj mistryň? 

Velmi jsem chtěla dohrát sezonu a absolvovat Turnaj mistryň, takže jsem ze začátku nad ukončením sezony nepřemýšlela. Když už se to táhlo asi čtyři týdny a nebylo moc vidět zlepšení, přemýšlela jsem nad více variantami. Můj pan docent mi ale doporučil ještě počkat a být trpělivá a tím mi zachránil konec sezony. Největší dík, že jedu na Masters, patří hlavně jemu. 

Postup mezi osm nejlepších párů je letos oceněný výrazně vyššími odměnami. Jen za účast dostane každá dvojice v přepočtu skoro 1 900 000 korun. Je i tohle bonus, který je pro vás velmi vítaný po sezoně, ve které jste toho vinou zdravotních problémů nemohla moc odehrát? 

Bonus to určitě je, ale není to hlavní důvod, proč jsem chtěla moc hrát. Mám ráda tenis. Miluju velké turnaje a grandslamy. Vždy je to extra motivující hrát velké zápasy proti nejlepším párům světa. Kvalifikace by byla splněním nějakého cíle, který jsme si na začátku sezóny daly. Nechtěla jsem zklamat Katku. O to víc jsem chtěla udělat vše, aby to vyšlo. 

Narážím na to, o čem se často mluví. Hráčky mimo elitní stovku to mají vzhledem k vysokým režijním nákladům finančně složitější. Jak s touto stránkou života profesionální tenistky bojujete vy? 

Myslím, že finančně je to stejně náročné pro mě i pro další hráčky, které nemají sponzory a žijí opravdu jen z toho, co si samy výhrou vydělají. Naše prize money jsou uváděny v hrubé částce. Každá výhra je vždy zdaněna v zemi, ve které se hraje. A v některých zemích mají zdanění až 45 procent. Pokud máte velký tým, platíte ještě veškeré náklady spojené s financováním týmu, cestováním, ubytováním týmu, plus bonusy z prize money. A dále platíte za sebe to, co jiní podnikatelé v ČR. Takže si myslím, že ani hráčkám do top 100 toho moc z výher nezůstane. 

Poprvé se Turnaj mistryň odehraje v čínském Šen-čenu. Je to další součást masivního stěhování světového tenisu do Asie, především tedy právě do Číny. Na okruhu jsou na to různé pohledy, někomu to vadí, někomu vůbec. Do jaké skupiny se řadíte?

Myslím si, že Čína je fajn. Sice to není Singapur, ale já se tam těším. Alespoň je tam teplo. Největší problém z mé strany je asi vyřízení víza. Protože nejsem z Prahy, jsou pro mě všechna víza vždy komplikovaná. V Číně jsem byla na turnajích ITF i WTA a je to obrovský rozdíl. WTA jsou na úrovni předních celosvětových turnajů. Je tam o hráče dobře postaráno. Myslím si, že se na Turnaji mistryň budou starat ještě víc a že to bude nádherný turnaj a závěr sezony. 

Loni jste s Kateřinou Siniakovou jely na Turnaj mistryň v roli velkých favoritek, dvojnásobných vítězek grandslamu. Letos možná budete více v pozadí. Vnímáte to jako výhodu? Cítíte menší tlak?

Loni jsme měly úžasnou sezonu. I když jsme jely jako favoritky, tak jsme si tlak nepřipouštěly a pro mě bylo finále velkým úspěchem, i když jsem si přála vyhrát. Letos tam jede plno kvalitních týmů, takže záleží, jaký budeme mít los a v jaké formě budou soupeřky.

Jaký výsledek pro vás v Šen-čenu bude vítězstvím? 

Pro mě je už teď největší vítězství, že mě chodidlo nebolí a můžu hrát. Jakýkoliv výsledek beru jako bonus za to, že jsem vydržela bojovat se zraněním a nevzdala se.

Když jste letos byla zdravá, hrála jste skvěle i ve dvouhře. Mezi dubnem a červnem jste vyhrála čtyři turnaje ITF v řadě za sebou, dostávala jste se na dostřel k první stovce. Hrála jste v tu dobu přesně takový tenis, jaký jste si představovala? 

Ano, se singlem jsem byla velmi spokojená. Pokud bych se nezranila a hrála jen singly, možná jsem mohla být ještě výš. Po roce 2017 to byla druhá nejúspěšnější singlová sezona a já jsem za ni samozřejmě moc ráda. 

Jak moc vás pak mrzelo, že tohle výborné období ukončilo zranění? 

Bylo to těžké, ale abych byla upřímná, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Poslední týdny jsem hlavně řešila, jak vyléčit chodidlo na debla. Singl teď musí jít stranou a zase zabojuju v příštím roce.  

Jaké cíle si budete klást do příští sezony a budete opět volit kombinaci obou tenisových disciplín? Nebo dojde ke změně priorit?

Chci hrát singla i debla, myslím si, že letos jsem zvolila program správně, bohužel jsem byla nemocná a následně zraněná víc, než jsem si představovala. Je to ponaučení pro příští rok. Už se moc těším na odpočinek, přípravu a další sezonu. 

 

Právě se děje

Další zprávy