8°C
Jak získat peníze od státu? Ptejte se odborníků na telefonu Blesku! Poradí s podporou, mateřskou či příspěvkem na péči
-
Jste v nouzi a potřebujete pomoc od státu? Marodíte, nebo vážné zdravotní problémy postihly člena vaší rodiny? Čekáte miminko a netušíte, jestli máte nárok na mateřskou nebo jak vysoký je rodičovský příspěvek? Zeptejte se už v úterý 15. října odborníků z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Úřadu práce ČR (ÚP ČR).
- 1.
Rodičovský příspěvek: Statisíce pro rodiče
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Ing. Jitka Škvorová a Mgr. Romana Šimůnková z Úřadu práce ČR
Tel.: 225 977 726
Rodič na rodičovské dovolené má v současnosti nárok na částku 220 tisíc korun. Sám si na základě výše svého denního vyměřovacího základu může rozhodnout, jak rychle a po jakých částkách si ji vybere. Ještě více peněz pak získají rodiče vícerčat – mají nárok na 330 000 korun.
Rodičovský příspěvek navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) a začíná se vyplácet až po jejím skončení. Maminky, které nemají na peněžitou pomoc v mateřství nárok, dostávají rodičovský příspěvek hned po narození dítěte maximálně ve výši 7600 Kč.
»Rodičovské « peníze je možné čerpat nejdéle do čtyř let věku dítěte a není možné je vyplatit najednou. V příštím roce se rodiče nejspíš mohou těšit na zvýšení rodičovského příspěvku na částku 300 000 korun. Novelu ale ještě musí projednat Poslanecká sněmovna, senátoři a podepsat prezident České republiky.
Mgr. Jitka ŠkvorováAutor: archiv Blesku - 2.
Komu usnadní život podpora v nezaměstnanosti?
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. Vendulka Šachová z Úřadu práce ČR
Tel.: 225 977 728
Nezaměstnanost je sice na minimu a volná místa si zaměstnavatelé přehazují vidlemi, přesto se propouštění lidem nevyhýbá. Pro dobu, než si najdou novou práci, jim záchrannou síť nabízí stát pomocí podpory v nezaměstnanosti.
Na podporu ale nemá nárok každý, kdo ztratil práci. Je třeba mít »odpracováno «, zjednodušeně řečeno být alespoň 12 měsíců zaměstnaný v pracovním poměru, z něhož bylo placeno důchodové pojištění. Výše podpory a délka doby, po kterou na ni má člověk bez práce nárok, závisí na výdělku a věku. Lidé do 50 let berou podporu 5 měsíců. Ti, kterým je více než 50 let a méně než 55 let, ji pobírají 8 měsíců a lidé nad 55 let ji dostávají 11 měsíců.
Výše podpory není neměnná. Čím déle se pobírá, tím je nižší. První dva měsíce jde o 65 % z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání za poslední kalendářní čtvrtletí, další dva měsíce 50 % a zbývající dobu 45 %. Maximálně je ale možné měsíčně brát částku 18 111 Kč.
Mgr. Vendulka ŠachováAutor: archiv Blesku - 3.
Otcovská: Úspěšná novinka pro tatínky
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. Eva Hamplová z ČSSZ
Tel.: 225 977 725
Úspěšnou novinkou loňského roku se stalo zavedení tzv. otcovské »dovolené «. Využily ji už desetitisíce tatínků. Správně se ale jmenuje dávka otcovské poporodní péče, nebo zkráceně otcovská. Otcovská umožňuje novopečeným tatínkům, aby zůstali týden (7 kalendářních dnů) doma, měli přitom nárok na dávku a pomohli své partnerce s péčí o společné miminko.
Využít tuto možnost můžou během šesti týdnů od narození dítěte. Za svou péči dostanou zaplaceno prostřednictvím správy sociálního zabezpečení, které se podává žádost o vyplacení peněz. Využít otcovskou ale nemůže (stejně jako mateřskou) každý tatínek. Základní podmínkou nároku na otcovskou je účast na nemocenském pojištění, tedy např. trvání zaměstnání, kde je z příjmu odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Otcovskou není možné čerpat po jednotlivých dnech a dávka se vyplácí jen jednorázově.
Mgr. Eva HamplováAutor: archiv Blesku - 4.
Velké změny v nemocenské
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. Vít Hulec z ČSSZ
Tel.: 225 977 723
Proplácení prvních tří dní nemoci i více peněz pro dlouhodobě nemocné jsou dvě nejdůležitější změny pro marody. Pro výplatu nemocenského (lidově nemocenská), stejně jako u ostatních dávek, existují určitá pravidla. Protože se dávka, která částečně kompenzuje ztrátu příjmu při nemoci, vyplácí z nemocenského pojištění, mají na ně nárok jen lidé, kterým se z výdělku strhává pojistné. Peníze nejdou jen z kapsy státu.
Prvních 14 dní nemoci platí zaměstnancům náhradu zaměstnavatel, a to za pracovní dny. Stát prostřednictvím správy sociálního zabezpečení přebírá výplatu nemocenského až od 15. dne nemoci a platí za každý den nemoci. Od loňska se dlouhodobě nemocným zvýšila dávka nemocenského. Zjednodušeně řečeno – čím déle marodí, tím víc peněz dostanou. Druhou změnou je proplácení náhrady mzdy zaměstnancům i za první tři dny nemoci.
Mgr. Vít HulecAutor: archiv Blesku - 5.
Rodinám vážně nemocných usnadní život dlouhodobé ošetřovné
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. David Marek z ČSSZ
Tel.: 225 977 722
Pečovat o závažně nemocného příbuzného po dobu tří měsíců za peníze státu umožňuje dlouhodobé ošetřovné. Tuto poměrně novou dávku (platí od června 2018) je navíc možné využít i k ošetřování příbuzných, kteří s vámi nežijí ve společné domácnosti. Zaplaceno za svou péči dostanete za každý kalendářní den, kdy je poskytována péče, a v ošetřování se můžete střídat s jiným příbuzným.
Nárok na tuto dávku ale vyžaduje splnění dvou zásadních podmínek: 1. Ten, kdo žádá o dlouhodobé ošetřovné, musí být zaměstnanec, za kterého platí zaměstnavatel nemocenské pojištění, nebo osoba samostatně výdělečně činná, která si dobrovolně platí nemocenské pojištění, a péče o blízkou osobu jim brání v práci.
2. Ten, o kterého má být pečováno, musel být hospitalizován v nemocnici alespoň 7 dní, a navíc musí jeho zdravotní stav podle jeho ošetřujícího lékaře vyžadovat následnou dlouhodobou péči po dobu minimálně dalších 30 kalendářních dnů po propuštění z nemocnice.
Mgr. David MarekAutor: archiv Blesku - 6.
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení?
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Ing. Jitka Škvorová a Mgr. Romana Šimůnková z Úřadu práce ČR
Tel.: 225 977 724
Pomoc s placením nájmu, elektřiny nebo plynu nabízí příspěvek na bydlení. Neproplatí ale komukoli cokoli. O tom, kolik peněz potřební dostanou, rozhoduje jejich příjem a náklady na bydlení, které nesmí převyšovat tzv. normativní náklady.
Příspěvek na bydlení má šanci získat rodina, která za byt platí třetinu svých příjmů, pokud je zároveň těchto 30 procent (v Praze 35 procent) méně, než jsou uhrazené náklady na bydlení. V případě, že jsou tyto náklady vyšší než tzv. normativní náklady, vychází se při stanovení výše dávky z normativních. Přesně stanoví, jak vysoké náklady na bydlení stát maximálně proplatí. Při žádosti nerozhoduje, jestli jde o dům, či byt, a nerozhodují ani »nadměrné « metry. Je ale nutné mít v nemovitosti trvalé bydliště, být vlastníkem bytu a v případě nájmu mít nájemní smlouvu.
Mgr. Jitka ŠkvorováAutor: archiv Blesku - 7.
Mateřská: Jen miminko nestačí
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. Eva Hamplová z ČSSZ
Tel.: 225 977 725
Narození miminka ještě není důvod, aby měla novopečená maminka nárok na mateřskou. Nárok na peníze, přesněji peněžitou pomoc v mateřství (lidově zvanou mateřská), není automatický a určuje ho zákon.
Podle něj jsou pro výplatu mateřské nutné dvě věci: nemocenské pojištění a minimálně 270 dnů pojištění. Zjednodušeně řečeno, musí být nastávající maminka v době nástupu na čerpání mateřské zaměstnaná nebo na ni odejít v době, kdy jí běží ochranná lhůta z ukončeného pracovního poměru (zpravidla trvá maximálně 180 kalendářních dnů). Navíc je nutné mít odpracovanou určitou dobu, během které za budoucí maminku zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. Minimum je 270 kalendářních dnů během dvou let před nástupem na mateřskou.
Mgr. Eva HamplováAutor: archiv Blesku - 8.
Nemoc dítěte řeší ošetřovné
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. David Marek z ČSSZ
Tel.: 225 977 722
Nemoc dítěte je špatnou zprávou pro rodiče i zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec od dětského lékaře vystavené rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče), musí ho šéf, resp. zaměstnavatel, uvolnit z práce. Za svou péči o potomka může mít rodič nemocného dítěte částečně nahrazený příjem díky ošetřovnému. Ošetřovné není samozřejmostí pro každého rodiče, jehož dítě je nemocné.
Na peníze od státu dosáhne, zjednodušeně řečeno, zaměstnanec v »klasickém pracovním poměru«, který nemůže pracovat, protože ošetřuje nemocné dítě nebo o dítě musí pečovat v případě uzavření školy nebo školky. Zůstat doma s nemocným potomkem může tak dlouho, jak lékař určí. Stát mu ale zaplatí jen za prvních 9 dní ošetřování (samoživitelům za 16 dní).
Mgr. David MarekAutor: archiv Blesku - 9.
Příspěvek na péči: Pomoc dlouhodobě nemocným
VOLEJTE 15. října 10 – 12 hod.
Mgr. Otmara Nanque a Mgr. Iveta Sádovská z Úřadu práce ČR
Tel.: 225 977 721
Nemoc, úraz nebo vysoký věk mohou člověka odkázat na pomoc druhých. Těžkou životní situaci dokáže stát ulehčit prostřednictvím příspěvku na péči, který slouží k úhradě potřebné pomoci.
Dobrou zprávou je, že letos poskytované částky u III. a IV. stupně příspěvku vzrostly. Požádat o příspěvek může každý, komu dlouhodobé zdravotní problémy ztěžují život natolik, že je odkázaný na pomoc druhých. Výše poskytovaného příspěvku se odvíjí od míry závislosti.
O míře závislosti na pomoci jiné osoby rozhoduje posudkový lékař podle toho, jak nemocný zvládá 10 základních životních potřeb (například orientace, komunikace, mobilita, osobní hygiena apod.). Částky příspěvku jsou stanoveny ve 4 stupních zvlášť pro děti do 18 let a pro dospělé osoby.
Mgr. Otmara NanqueAutor: archiv BleskuVýše příspěvku na péči u dětí
I. stupeň – 3300 Kč, II. stupeň – 6600 Kč, III. stupeň – 9900 Kč (u pobytových zařízení), 13 900 Kč (domácí péče), IV. stupeň – 13 200 Kč (u pobytových zařízení), 19 200 Kč (domácí péče)
Výše příspěvku na péči u dospělých
I. stupeň – 880 Kč, II. stupeň – 4400 Kč, III. stupeň – 8800 Kč (u pobytových zařízení), 12 800 Kč (domácí péče), IV. stupeň – 13 200 Kč (u pobytových zařízení), 19 200 Kč (domácí péče)
-
Související články
