7°C
Zeman vysvětlil pozvání Tatarů na Hrad, pokáral generál Pavla a zmínil volby
Prezident Miloš Zeman odmítl, že by na předávání státních vyznamenání 28. října pozval krymské Tatary. Podle něj si je jako doprovod vzali jiní hosté, které skutečně pozval. Každá pozvánka byla pro dva lidi, tudíž to umožňovala. Zeman to řekl ve svém pravidelném čtvrtečním okénku na TV Barrandov. Řekl také, zda by podle něj generál Petr Pavel měl stanout v čele země. Zemanovi se navíc nelíbí ani zamýšlené volební novinky, kdy by mohli lidé chodit k urnám jen v jeden den.
„Proboha, proč bych to dělal?“ Tak prezident reagoval na otázku, jestli stál za pozváním krymských Tatarů na oslavy 28. října. „Byly to oslavy státního svátku a Tataři s ním nemají nic společného,“ uvedl.
Skupinu aktivistů si podle něj na recepci vzali Rusíni, kterým Hrad zaslal oficiální pozvánku. A jelikož každá byla pro dva lidi, mohli si vzít, koho chtěli. Nakonec to dopadlo tak, že si vzali krymské Tatary. Původní zpráva, že za jejich přítomnost mohl přímo Hrad, je tudíž podle Zemana falešná.
O pozvání krymských Tatarů na předávání vyznamenání původně informoval Deník N. Ten uvedl, že na Hradě byli přítomní příslušníci krymskotatarského spolku Kyrym birligi (Krymská jednota), kteří po akci na facebooku napsali, že Zeman uznal Ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krymu. K incidentu se negativně vyjádřila ukrajinská ambasáda, přímo jej označila za provokaci. I ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) později uvedl, že sám by podobné lidi na oslavy 28. října nezval.
Dále Zeman během vysílání na TV Barrandov předávání státních vyznamenání komentovat nechtěl. Zasedací pořádek, který se i letos vášnivě řešil, je podle něj téma pro jiné osoby.
„Nejsme Amerika, aby v čele státu stál generál“
Téma, kterému se ovšem chtěl věnovat, byla osoba generála Petra Pavla. O něm se hovoří jako o možném budoucím kandidátovi na Pražský hrad. Bývalý předseda vojenského výboru NATO tento týden v rozhovoru pro Deník N zavzpomínal na Zemana v Afghánistánu. Prezident se podle Pavla nechoval důstojně, před vojáky mu jeho „posluhovači“ utírali ústa a familiárně jej oslovovali Miloši.
„Já nebráním nikomu nad 40 let, aby kandidoval na prezidenta,“ sdělil Zeman na otázku, co říká na spekulovaný zájem generála o Hrad. „Ale můj soukromý názor je, že nejsme Amerika, aby v čele státu stál generál,“ dodal. Podle něj by se exvojákovi mělo najít místo v armádě, to bude vhodnější než vedení země. Dle Zemana totiž nerozumí ani politice, ani ekonomice.
Prezident také sdělil, že nechápe, proč Pavel jeho osobu řeší. Potřetí kandidovat na Hrad nemůže, tak ani nemůže být jeho potenciálním soupeřem. „Když útočí na mě, tak útočí na prázdný terč,“ kroutil hlavou Zeman.
Veto proti jednodenním volbám
Prezident Zeman také nesouhlasí se zamýšlenými volebními novinkami. Tedy aby se volby konaly jen jeden den, zatímco nyní mohou čeští voliči hlasovat v pátek i v sobotu. Zeman tvrdí, že tato změna by snížila volební účast. Pokud by tento návrh parlament schválil, zřejmě by takovou změnu zákona vetoval.
„Všechno, co přispívá ke zvýšení volební účasti, má mou podporu, a naopak,“ uvedl prezident.
Ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb plánuje, že se hlasovat bude jen v pátek. Mezi další změny patří korespondenční hlasování v zahraničí a také zrušení povinného doručování volebních lístků. Naopak internetové volby v ČR v dohledné době nebudou.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zatím poslal předlohu do připomínkového řízení, teprve poté zamíří do vlády a parlamentu. První změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například při výběru prezidenta v roce 2023.
Asi je nejvyšší čas začít trénovat papoušky a který to bude umět nejlépe, toho zvolíme.