Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Čeští myslivci: V Bruselu nás podrazili. Unie chystá zákaz „zlého“ olova

Autor: blv - 
16. října 2019
05:01

Myslivci v Česku jsou vzteky bez sebe a pro ránu nejdou daleko: „Je to podraz, celou dobu nám lhali.“ Jde o plošný zákaz olova ve střelách, kterým se zabývá Evropská unie. Ten hnul žlučí všem majitelům zbrojních průkazů. „Bude to jen horší a dražší, “ říkají experti o náhražkách. A na pozoru by se měli mít všichni i ti, kdo si myslí, že se jich problém na první pohled vůbec netýká. Přitom všechno to začalo jako na první pohled dobrý skutek. 

„Celá léta Evropská komise, úředníci, někteří europoslanci tvrdili, že se nic nechystá. Opakovaně lhali. Obviňovali nás z toho, že to je hoax (mylná zpráva, pozn. red.),“ říká Bohumil Straka z Českomoravské myslivecké jednoty. Myslivci a střelci považují plány Evropské komise, která chce do roku 2022 zakázat střely s olovem, za podraz. A stejně tak si můžou připadat i rybáři, kterým zakáží olověná závaží. 

Dobro ve jménu vodního ptactva

Na začátku byl logický a prospěšný plán - chránit vodní ptactvo před otravou jedovatým olovem. „Ty olověné broky, ale stejně tak ta rybářská olůvka, která se utrhnou, zůstávají v přírodě. U vodních ptáků, kteří prohledávají bahno, se mohou dostat do trávicího traktu a v kyselém prostředí žaludku se olovo uvolňuje a intoxikuje organismus,“ řekl Blesk Zprávám ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Přesná čísla takových otrav neexistují a ani nemohou - olovo jako jed nepůsobí okamžitě, v těle se ukládá a zabíjí až po čase. „My akorát občas můžeme vidět příznaky intoxikace. U labutí je to taková typická věc - krk svěšený na stranu,“ popsal příznaky otravy Vermouzek. Podle něj české studie neexistují, ale zahraniční to jednoznačně dokládají. 

Problémy mohou mít i draví ptáci, kteří se těmi vodními ptáky živí. Broky poraněnou kořist snadno uloví. Jenže spolu s jejím masem se dravci do žaludku dostane i olovo. 

Argument chápou i myslivci. Zákon o myslivosti z roku 2001 zakazuje používat olověné broky v mokřadech. Ty jsou mělké a tam opravdu hrozí, že by například kachna mohla olovo sníst. 

Evropská unie ještě na začátku roku tvrdila, že zákaz by se měl týkat právě mokřadů - takže Česko by už dávno mělo splněno. Jenže Brusel zvažuje v případě munice naprostý zákaz olova a už existuje i případný termín - rok 2022. 

Policisté i sportovní střelci v ohrožení

Tak široký zákaz se dotkne prakticky všech, kdo se zbraněmi přicházejí do styku kromě armády, která by měla mít výjimku. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) už upozornil, že policie vystřílí ročně 13 milionů kusů střeliva a zákaz olova by znamenal omezení její akceschopnosti. „Řada iniciativ jde správným směrem, ale tohle je šlápnutí vedle,“ řekl na říjnovém zasedání ministrů vnitra EU. 

Zajímavé je, že třeba policisté většinu střeliva spotřebují na krytých střelnicích. Z nich se olovo do přírody dostat vůbec nemůže a je recyklováno. 

Změna by znamenala nepříjemnosti i pro sportovní a další střelce. „U přesné terčové střelby, u historických zbraní a v některých dalších případech neexistuje náhrada vůbec, protože tam je skutečně potřeba kov, který je měkký a těžký,“ uvedl pro Blesk Zprávy David Karásek ze sdružení LEX, která hájí majitele zbraní. 

Dražší, ale horší řešení?

Náhražky za olovo existují - problém je, že žádná z nich nemá vlastnosti nebo cenu olova. Například ocel by cenově byla přijatelná. „Zejména při použití zbraně k sebeobraně ve městě může zvýšená průbojnost a odrazivost představovat velké riziko pro nezúčastněné," uvedl Karásek. A ocel kritizují i myslivci.  „My chceme, aby ta zvěř netrpěla, aby byla co nejdříve usmrcena. Jak je to olovo měkké, tak se zdeformuje a udělá větší zranění a zvěř rychleji usmrtí, “ uvedl pro Blesk Zprávy Straka.

Jeho slova potvrzuje i Karásek ze společnosti Lex: Evropská unie tvrdí, že zkušenosti jsou údajně dobré. Od lovců a sportovních střelců v těchto zemích (Dánsko, Norsko) jsme však takové hodnocení nikdy neslyšeli.

Další náhražky jako bismut, cín, wolfram jsou už dražší než olovo a v případě mědi dokonce i jedovatější. „Nejlevnější náboje do pistole stojí kolem pěti korun, ty by pak stály asi 25 korun. A v případě loveckého střeliva teď to nejlevnější stojí 25 korun za náboj a bezolovnaté by stálo asi stovku,“ vypočítává Straka vyšší náklady. Zatímco myslivci by museli sáhnout hlouběji do kapsy pro stokoruny, v případě spotřeby munice u policie jsou to náklady v řádech stovek milionů. 

Nejde jen o majitele zbrojních průkazů 

Problémy nebudou mít jenom majitelé zbrojních průkazů nebo rybáři. Seznam lidí, kterých se zákaz dotkne, bude mnohem delší. Jsou to například i lidé vlastnící (a občas používající) zbraně kategorie D -  historické křesadlové či perkusní zbraně nebo jejich repliky, flobertky a vzduchovky.

Nejvíc z gruntu to vzali v Dánsku a olovo pro jistotu zakázali úplně. Pochopitelně, chemický prvek existuje bez ohledu na lidské zákony, ale prostě si ho jako soukromá osoba nekoupíte, řekl Blesk Zprávám Frank Holtman. 

Ačkoliv není střelec, zákaz ho postihl taky. Jeho celoživotním koníčkem bylo odlévání cínových figurek. Veškeré vybavení teď prakticky může buď prodat do zahraničí, kde jsou zatím měkčí zákony, nebo rovnou vyhodit. „To jsou stovky forem, které jsem si za ta léta koupil, a dneska mi jsou na nic," řekl Holtman. Jeho koníček s ochranou vodního ptactva přitom neměl vůbec nic společného. 

sejdemeseupopInic ( 16. října 2019 09:49 )

Zařízení pájené bezolovnatým cínem se po několika letech rozpadne. Je pro to odborný název - "kur\/ítka", aby si lidé museli po několika letech koupit novou elektroniku - televizor, počítač atd., protože přestane fungovat. A je prakticky neopravitelný. Teď jsem opravoval settopbox a viděl jsem ten humus, co vznikne pájením bezolovnatým cínem. Sice se oprava podařila, ale...

franz ( 16. října 2019 09:05 )

Pro pár podivných "střelců" podraz, pro velkou většinu konečně rozum.

Zobrazit celou diskusi