Otrávená voda i vzduch v Česku. Firmy vypustily tisíce tun škodlivin, spočítala Arnika

Organizace říká, že situace se v Česku meziročně zhoršila. Podniky vypustily více rakovinotvorných a mutagenních látek, i látek ohrožujících plodnost a narušujících hormonální soustavu. Jde převážně o styren, rtuť nebo arzen.

Konkrétně emise rtuti se zhoršily drasticky. „Jsou to dva roky, co vešla v platnost Minamatská úmluva o rtuti. Česká republika by jako její signatář měla emise rtuti snižovat, ale zatím to vypadá, že jsme se vydali přesně opačným směrem a to i kvůli benevolentní legislativě. Na emisích ohlášených do IRZ je to vidět,“ konstatuje Jindřich Petrlík, který v Arnice vede program Toxické látky a odpady.

Podle Petrlíka nepomáhá fakt, že například elektrárna Chvaletice si v Pardubickém kraji vyjednala emisní výjimku. V rámci ní požadovala, aby mohla každý rok vypouštět o 303 kilogramů rtuti nad limit, který začne v Evropě platit v roce 2021, což kraj schválil. Udělal tak ale pod podmínkou, že vedle zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení bude muset podnik předkládat i zprávu o provedených technických opatřeních na zařízeních.

Zamořená jablka a citrusy po celé EU: Obsahují pesticidy, které mohou poškodit mozek

Problém rtuti je, že je vysoce toxická, jelikož dokáže poškozovat struktury bílkovin v těle živých organismů. Míra jedovatosti se odvíjí od toho, jak se dostane do organismu, nicméně nejnebezpečnější je její sloučenina dimethylrtuť. Ta poškozuje nervovou soustavu, a dokonce je schopna procházet placentární tkání, takže mimořádně ohrožuje těhotné ženy a jejich plody.

Skleníkové plyny jdou do milionů tun

Zvýšilo se i množství styrenu, které firmy vypustily. Oproti roku 2017 se ho do přírody dostalo o deset tun více. „Úroveň regulace emisí této látky je nízká a ty po dvouletém poklesu začínají opět růst,“ uvedla v prohlášení Arnika.

Styren většina lidí může znát z nejslavnějšího produktu, který se z něj vyrábí – z polystyrenu. Jde o bezbarvou látku, která slouží jako výchozí surovina pro výrobu například gum, umělých hmot, izolací, obalů, koberců apod. Na rozdíl od rtuti se v organismech nehromadí, nebezpečí ale představuje, když se vdechne.

V takovém případě dokáže podráždit dýchací a trávicí soustavu či poškodit nervový systém. Ve vyšších dávkách může dokonce trvale ublížit zraku. K uvolňování styrenu do přírody dochází při činnosti chemického průmyslu.

Česko selhává v ochraně ovzduší, tvrdí kontroloři. Emise škodlivin klesají pomalu

Arnika rovněž upozorňuje na stále vysokou míru vypouštění dioxinů. To jsou chemikálie, které jsou mimořádně nebezpečné i ve stopovém množství a které vznikají jako vedlejší produkt ve výrobách, kde se používá chlor. V prostředí přetrvávají dlouho a lidem mohu způsobit těžké hormonální poruchy a dysfunkci imunitního systémů. Hovoří se i o možnosti rakoviny.

Organizace sleduje především úroveň dioxinů v odpadech v Česku. Právě v nich má být situace zlá. „Už druhý rok průmyslové zdroje vykazují v odpadech téměř desetkrát více dioxinů, než kolik jich vypustí do ovzduší. Některé provozy dokonce popílek s tak extrémním množstvím dioxinů přetvářejí ve stavební materiál. To je značně alarmující a ministerstvo životního prostředí by mělo bedlivě sledovat, co se s tímto materiálem děje,“ míní Petrlík.

Za zmínku stojí i emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, kolem kterých se poslední měsíce točí bouřlivá debata kvůli klimatickým změnám. Jen společnosti, které zmiňuje Arnika jako největší vypouštěče CO₂, vyprodukovaly za rok 2018 dohromady 36,7 milionu tun skleníkových plynů.

Podniky: Hodně jsme vyráběly, proto škodliviny

V rámci firem, které se na vypouštění zmíněných látek podílely, hovoří Arnika zejména o elektrárně Chvaletice a chemičce Spolana Neratovice. „Elektrárna Chvaletice se stala skokanem roku. Meziročně radikálně zvýšila emise rakovinotvorného arzenu, toxické rtuti i skleníkových plynů. Vypustila konkrétně o milion tun více oxidu uhličitého a téměř o tunu více arzenu, což je skoro dvojnásobek původního množství. To je opravdu hodně,“ popisuje Petrlík.

Oproti tomu Spolana Neratovice „vítězí“ jako český podnik vypouštějící do přírody největší množství jedovatých látek. Jak však upozornila Arnika, meziročně se výrazně polepšila a snížila emise karcinogenních látek, skleníkových plynů a rtuti.

V exotickém ráji zakážou opalovací krémy. Turistům je zabaví při příjezdu

Obě dvě společnosti se hájí tím, že žádné zákony neporušují. „Výroba plastů a hnojiv podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity. Do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investujeme desítky milionů korun a objem emitovaných látek se nám daří průběžně snižovat. Postavení v žebříčku odráží fakt, že jsme v tuzemsku jediným výrobcem kaprolaktamu (používá se při výrobě plastů, pozn. red.),“ sdělil tiskový mluvčí skupiny Unipetrol Pavel Kaidl. Spolana je součástí Unipetrolu. Upozornil také, že předloni společnost ukončila výrobu chlóru pomocí amalgámové elektrolýzy.

Společnost Sev.en EC, které patří elektrárna ve Chvaleticích, uvedla, že díky modernizaci snižuje emise znečišťujících látek. Protože ale loni vyrobila rekordní množství elektřiny, celkové množství některých látek se zvýšilo. „Byť čísla zveřejněná Arnikou vypadají hrůzostrašně, u žádné z látek nepřekračujeme imisní limity. Nejvyšší výroba v historii se musela někde projevit,“ řekl mediální zástupce společnosti Petr Dušek. Podle něj není kritika ekologů bez doplňujících informací namístě. „To je, jako kdyby nás chválili, že jsme v odstávce,“ dodal.