Finanční dům Air Bank z finančního impéria PPF miliardáře Petra Kellnera nabídla trhům velkou várku dluhopisů. Finančníci v rámci privátní emise prodali investorům bondy za 1,5 miliardy korun. Banka si šla pro peníze z dluhopisů poprvé od roku 2014. Zatímco tehdy uvedla bondy na pražskou burzu, nejnovější emise se na parketu neobjeví. Podle ekonomů je to výhodný a stále oblíbenější zdroj bankovního kapitálu.
„Jedná se o podřízené dluhopisy. Protože však nebudou veřejně obchodovatelné, další podrobnosti sdělovat nebudeme,“ uvádí mluvčí banky Jana Karasová. V poměrně krátké době je to druhá tuzemská banka, která tento typ instrumentu vydává. Koncem září vydala dvoumiliardovou emisi podmíněných dluhopisů také banka Moneta a na sklonku loňského roku Equa bank. V závěru roku 2017 obdobnou transakci uskutečnila i banka PPF.
Air Bank nezveřejnila výnos, který investoři za půjčku požadovali. Vydání podmíněných dluhopisů je pro banky obecně poměrně levný způsob, jak učinit zadost novým pravidlům. „Držet vlastní kapitál by bylo relativně dražší. Proto banky část regulatorních požadavků pokrývají emisí těchto dluhopisů,“ uvádí ekonom J&T Banky Milan Lávička. Finanční domy to potvrzují. „Podřízený dluh využíváme a jakožto nástroj kapitálové optimalizace jej využívat budeme,“ uvádí mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Pro investiční fondy je to vítané přilepšení. „Když pomineme vysoce rizikové emise korporátních dluhopisů malých a méně známých firem, lze najít zajímavý pevný výnos právě u bankovních podřízených dluhopisů,“ uvádí například Robert Mocek z poradenské firmy RM Advisory.
Rizikem pro investory je v případě bankrotu přednostní uspokojení ostatních věřitelů banky. Balík regulatorních pravidel známý jako MREL přikazující bankám vytvořit dodatečný finanční polštář má začít platit po roce 2023.
