Odboráři ČEZ protestují před jadernými elektrárnami, žádají růst platů o 12 procent

Prostest odborářů za vyšší mzdy před jadernou elektrárnou Dukovany

Prostest odborářů za vyšší mzdy před jadernou elektrárnou Dukovany Zdroj: ČTK

Prostest odborářů za vyšší mzdy před jadernou elektrárnou Dukovany
Prostest odborářů za vyšší mzdy před jadernou elektrárnou Dukovany
Prostest odborářů za vyšší mzdy před jadernou elektrárnou Dukovany
4
Fotogalerie

Zhruba 40 zaměstnanců se dnes sešlo na shromáždění v jaderné elektrárně Temelín, aby podpořili odbory při kolektivním vyjednávání se společností ČEZ o růstu mezd. Odboráři žádají nárůst platů o 12 procent, ČEZ zatím po čtyřech kolech jednání žádný návrh nedal, řekl za odbory Vladimír Hronek.  Před jadernou elektrárnou Dukovany se  sešla na podobném shromáždění stovka zaměstnanců.

Mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž sdělil, že o mzdách se zatím nejednalo, řešily se nadstandardní zdravotní péče nebo takzvané sick days, tedy možnost vybrat si zdravotní volno.

Odboráři také žádají pracovní dobu 36 hodin týdně či odměnu za získání prověrky Národního bezpečnostního úřadu. Hronek na setkání řekl, že podle ČEZ jsou benefity ke mzdám už teď nadstandardní a že návrh skupiny ČEZ na navýšení platů lze čekat na přelomu října a listopadu.

„Zaměstnavatel nepřišel s žádným jiným návrhem. Cílem je upozornit, že zaměstnavatel nám do této chvíle nesdělil žádné číslo vyjma nárůstu mezd o inflaci, který je ale dlouhodobě sjednán v kolektivní smlouvě. V tuto chvíli se nedá říct, že by bylo o čem jednat. Náš návrh je 12 procent, k tomu zaměstnavatel říká, že s tím nesouhlasí,“ řekl Hronek.

Podle Kříže se při čtyřech kolech vyjednávání zatím řešily jiné věci než platy: nadstandardní zdravotní péče nebo počet sick days. „Akci odborů chápeme jako součást vyjednávání o kolektivní smlouvě. Na provoz elektráren nemá vliv,“ uvedl Kříž. Podle Hronka je to interpretace ČEZ, protože odboráři v souladu se zákonem podali návrh na navýšení mezd o 12 procent. „A zaměstnavatel řekl, že s tím nesouhlasí,“ řekl Hronek.

Průměrnou mzdu ČEZ nesděluje. Hronek řekl, že průměr u tarifních mezd je lehce nad 40 tisíci korun. Zaměstnanci jaderných elektráren nemohou podle zákona stávkovat. Podle Hronka ale mohou vstoupit do stávkové pohotovosti a tím podpořit pracovníky například uhelných elektráren.

Týdeník Ekonom na konci srpna napsal, že průměrná měsíční mzda v ČEZ bez členů managementu a vedení činila v loňském roce 69 039 korun, meziročně o 8,2 procenta více. Je tak vyšší než u dalších energetických firem. Průměrná mzda v innogy ČR byla loni podle týdeníku 60 890 korun, v Pražské energetice 53 510 korun a v E.ON ČR 53 229 korun.

Český statistický úřad na začátku září oznámil, že průměrná hrubá měsíční mzda v ČR letos ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 34 105 korun a poprvé tak ve čtvrtletním sledování překonala 34 tisíc korun. Úřad zároveň ale upozornil na to, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Akce podobné těm dnešním zatím neplánují ani odboráři další části skupiny ČEZ, integrovaných dceřiných firem, mezi které patří mimo jiné společnosti ČEZ Distribuce a ČEZ ESCO. Jejich zástupce Karel Klusák dnes ČTK řekl, že pro příští rok požadují růst mezd o deset procent, jednání se zaměstnavatelem by rádi uzavřeli nejpozději do poloviny prosince.

Skupina ČEZ zaměstnává přes 30 tisíc lidí. Zisk EBITDA jí loni klesl o osm procent na 49,5 miliardy Kč. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, byl loni 13,1 miliardy korun, meziročně nižší o 37 procent.