Existuje přímá vazba mezi využitím evropských fondů a úspěšným programem pro rozvoj malých a středních podniků kotovaných a financujících se na burze. Začněme u tuzemských malých a středních podniků s inovativním programem a reálnou schopností a šancí prosadit se i v cizině.
Pro některé banky může být financování podobných projektů příliš rizikové či neobvyklé a ani institucionální investoři nemusejí hledět na toto zaměření investic s nadšením, zvláště kvůli relativně nízkým částkám financování, jež jsou v poměru s objemy jejich bilancí zanedbatelné. Pražská burza disponuje programem Start, na kterém se nyní nachází šest statečných a další nezanedbatelná skupina čekatelů.
Právě pro ně může být vhodný jeden netradiční investor – rozpočet EU. Kupříkladu prostřednictvím programu InvestEU. Ten firmám umožňuje svými podmínkami překonat úvodní podnikatelské riziko a z nejistoty je vyvést do klidnějších vod a proudů a umožnit jim rozvíjet se, zaměřit se na kvalitu a podobně.
S ohledem na nynější kapitalizaci programu Start se zdá, že prostředků ze zdroje InvestEU pro tento účel by mohlo být dost – hovořme třeba o 10 miliardách korun. Toto je cesta, na níž zřejmě nikoho nenapadne, že by evropské fondy měly křivit trh. Vzhledem k tomu, že hovoříme o nástrojích návratných, jejich zdroj by neměl nikdy vyschnout, naopak by měl v čase kypět, aby bylo dost na podporu obdobných projektů třeba za 10 let.
Na první pohled win–win řešení pro všechny zúčastněné. Co zbývá k tomu, aby se tato myšlenka ujala a realizovala? Role státu coby poučeného, kompetentního moderátora i dirigenta toho všeho, co z myšlenky učiní funkční a sladěný systém.
Autor je ekonom České spořitelny.
