Nezaměstnanost v září stagnovala na 2,7 procenta. Na úřadech práce přibylo absolventů
Nezaměstnanost v Česku zůstala v září třetí měsíc v řadě na 2,7 procenta. Počet lidí bez práce ale klesl na 201 900, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Snížil se také počet volných pracovních míst, zaměstnavatelé jich nabízeli zhruba 345 tisíc. Oznámil to v úterý Úřad práce ČR. Loni v září byla míra nezaměstnanosti tři procenta.
„Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň doznívá turistická sezona.
V Česku je rekordně nízká nezaměstnanost, některé firmy přesto plánují velké nábory pracovníků
Číst článek
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla na konci září v Jihočeském a Pardubickém kraji, kde shodně činila 1,9 procenta. V Praze a Plzeňském kraji byla nezaměstnanost na dvou procentech. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,2 procenta lidí. Na jedno volné pracovní místo připadá celostátně v průměru 0,6 uchazeče.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů, pokles 51. Nejnižší podíl nezaměstnaných má Praha-východ, a to 1,2 procenta. V okresech Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou je bez práce 1,3 procenta lidí. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,6 procenta.
Firmám chybí dělníci
Zaměstnavatelé měli největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky.
Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci a odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
Česko vyniká ekonomickou aktivitou lidí mezi 50 a 54 lety, pomáhá jim velká míra zaměstnanosti
Číst článek
V evidenci úřadu byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 42,1 roku.
Mezi evidovanými bylo 70 665 lidí nad 50 let, což je 35 procent z celkového počtu nezaměstnaných. Déle než 12 měsíců byla bez práce téměř čtvrtina uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.
V září tradičně přibývá na úřadech práce absolventů. Letos jich meziměsíčně bylo o 3849 více, tedy 9793. Dlouhodobě ale jejich počet klesá. Loni v září úřady evidovaly 10 522 absolventů, v roce 2017 jich bylo 12 242 a o rok dříve 17 514.
Přibylo nezaměstnaných absolventů
V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii nebo hotelnictví.
Velkou šanci na získání práce v co nejkratší době mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie, přírodní vědy, matematiku a statistiku a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je i po řemeslných oborech.
‚Nelze zjistit efektivitu,‘ říkají kontroloři o projektech ministerstva na podporu zaměstnanosti mladých
Číst článek
Podle Sadílkové se řada mladých snaží hledat práci už v době studia. Zaměstnavatelé chtějí uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se dobře osvědčuje v praxi, zejména ve smíšených týmech.
„Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že mladí lidé nemají naučené stereotypy z předchozích zaměstnání,“ dodala Sadílková.
Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé absolventům 74 732 volných míst. Nejčastěji to byly pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě.
