Rak mramorovaný dokáže extrémní sucho nejen přežít, ale i se při něm rozmnožovat, zjistili vědci

Extrémní sucho nevadí rakovi mramorovanému. Tento invazní druh ho dokáže nejenom přežít, ale dokonce se v něm i rozmnožovat. Zjistili to členové mezinárodního vědeckého týmu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich tato odolnost nepůvodních druhů raků ohrožuje populaci našeho raka říčního, který se nadměrnému suchu nedokáže přizpůsobit.

Tento článek je více než rok starý.

Vodňany Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rak mramorovaný

Rak mramorovaný | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 2.5,©

„Rak červený je krásně zbarvený do červena s masivními klepety určenými z velké části k hrabání nor, ale samozřejmě i k obraně,“ řekl Českému rozhlasu České Budějovice astakolog z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Miloš Buřič.

Přehrát

00:00 / 00:00

Invazní druhy raků můžou díky své odolnosti vůči extrémnímu suchu vytlačit z české přírody původního raka říčního. Více si poslechněte v reportáži Jitky Cibulové Vokaté

Rak červený je jeden ze sedmi druhů raků, které zkoumali v průběhu tří měsíců. Právě rak červený pocházející z Ameriky si se suchem dokázal nejlépe poradit. „Dokázal se zahrabat do poměrně hluboké nory a u samic často docházelo i k tomu, že za sebou uzavřely vchod do nory bahnitou zátkou,“ popsal Buřič.

Za ním nezaostali ani raci pruhovaní a mramorovaní. „I rak mramorovaný je schopen se ukrýt do nory. Je sice mělčí než u raka červeného, ale i tak to bylo dostačující pro to, aby přežil nepříznivé podmínky. Naopak u ostatních druhů, jako byly původní druhy raků nebo rak signální, k zahrabání nedošlo a ti raci nebyli schopní se s tím suchem vyrovnat,“ dodal Buřič.

Ohrožení pro přírodu

Po zjištění této skutečnosti se vědci zaměřili už jen na raka mramorovaného. „Rak mramorovaný je v dnešní době jedním z nejrychleji se šířích druhů proto, že byl velice populární mezi akvaristy a zároveň se velice snadno množí. Jsou to pouze samice, které se množí partenogeneticky, to znamená, jejich potomstvo má stejnou genetickou informaci jako jejich matka. To znamená, potřeba je pouze jediný rak k založení populace,“ vysvětlil Buřič.

Raci bojují ve vyschlých potocích o život. Ochránci přírody je přenášejí do rybníků

Číst článek

Vědci raka mramorovaného dali do terária s malou houbičkou, takže mu životní podmínky ještě ztížili.

„Chtěli jsme, aby rak byl v podstatě pouze v podmínkách vlhkosti okolo 100 procent, ale bez vody. Raci v podmínkách sucha byly schopni za prvé odinkubovat vajíčka, vylíhnout se, za druhé ráčata byla schopna v těchto podmínkách se dokonce svléknout a v případě, že sucho přetrvávalo, byli schopní odkládat další svlek až o několik týdnů,“ popsal Buřič.

Evropská unie zakázala chov nepůvodních druhů raků. I přesto se s nimi u akvaristů můžeme v současnosti setkat. Pořád tady existuje riziko jejich vypouštění do volné přírody. V ní nejsou hrozbou jen pro původní druhy raků. Dokážou totiž ohrozit i ostatní vodní živočichy a tím narušit přírodní rovnováhu, nebo norováním poškodit danou lokalitu.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme