Když brexit prochází žaludkem a sklenicí dobrého piva
Tentokrát vám povím příběh muže, kterého naštval učitel a on se mu setsakramentsky pomstil. No, tak žhavé to nebude, ale tak nějak to bylo. Prostě onen učitel, hodně mladý a hodně nezkušený, nezvládající třídu plnou divokých školáků, kdysi se vztyčeným prstem prohlásil: „Time, z tebe nikdy nic nebude!“
Chlapec, plným jménem Timothy Martin, vystudoval advokacii, nikdy ji neprovozoval a nyní je majitelem největšího řetězce pubů a hotelů s názvem Wetherspoon, pojmenovaném po onom učiteli-špatném proroku z Nového Zélandu.
Vyznavač brexitu
Majitel restauračního a hotelového obra objímajícího celou Británii je velkým podporovatelem brexitu. Ne se všemi argumenty používanými před referendem o vystoupení Británie z EU souhlasí, ale jeho probrexitový názor se stále upevňuje a má k tomu jeden hlavní důvod: demokracie je pro Tima Martina tím nejdůležitějším v životě. Ovšem podle jeho slov demokracie v Evropské unii prostě není.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
Martin si položil akademickou otázku: „Je to, co dělá unie, demokratické?“ a hned si odpověděl: „Ani náznakem, ani náhodou, ze strany EU jde o nepřiměřený a nedůstojný nátlak na svobodnou a demokraticky založenou Británii.“
Na podporu brexitu vytiskl 500 tisíc pivních tácků a používal je ve všech svých pubech.
Jeho názory ani nepodporuju, ani nevyvracím, jsou prostě jeho.
K vzájemnému poznání
Když už tady prozrazuju Timovy politické postoje a lásku k demokracii, měla bych vás trochu seznámit s jeho královstvím.
První britský pub otevřel Tim Martin už v roce 1979, tedy před 40 lety, jemu bylo tehdy lehce přes dvacet. Do dnešní doby zažilo jeho impérium několik veletočů, ale ani jednou to nevypadalo na bankrot, spíše hledání vlastní cesty, při níž se udělá spousta chyb a konkurence nespí.
Timovy obchodní schopnosti podtrhuje fakt, že v současnosti vlastní okolo 900 pubů (i v Irsku) a k tomu hotely. To je důkaz pořádné dávky odvahy, zkušeností a umu.
Takový úspěch může dosáhnout jen výjimečný a také kontroverzní muž. Jako příklad uvedu fakt, že v dubnu 2018 zrušil všechny kontakty na sociálních sítích, prý s cílem vyhnout se cílené špatné publicitě a také trollingu hlavně levicových poslanců.
‚Jsem závislá, nelituji toho a dávky zvyšuji.‘ Povídání nad polévkou pho
Číst článek
Pár měsíců po rozhodnutí vyškrtnout ze svého podnikatelského života sociální média přestal prodávat francouzské šampaňské. Toto rozhodnutí obhajoval tím, že chce svým dvěma milionům zákazníků, kteří týden co týden využívají jeho restaurace, nabídnout levnější a stejně chutné šumivé víno. Začal tedy prodávat britské „šampaňské“.
Důvodem je možná nedůstojný postoj Francie k brexitu, který však nijak nepopularizoval. Nezůstal však jenom u vína, došlo i na piva, takže přestal nalévat piva německá, dánská, ale bohužel to odnesl i náš Staropramen. Politika se zbytečně zamotala do obchodu.
Do dnešní neděle probíhá ve všech jeho restauracích prý největší pivní festival „real-ale“ na světě, při němž zákazníkům nabízí 40 druhů piv, které připomínají 40. výročí firmy. Z toho je pětatřicet piv britských, dvě z Austrálie a tři patří zbytku světa…
Festival je podpořen obchodním fíglem, že každé tři třetinkové pinty piva stojí jako celá pinta.
Připomenu též vizionářské myšlení majitele: už dávno před zákazem kouření v britských pubech (v Anglii a Walesu platí od roku 2006) propagoval ve svých podnicích nekuřácké prostory.
Když slivovice řetízkuje a švestkový koláč chutná božsky
Číst článek
K osobě Martina si ještě neodpustím poznámku, že většiny úspěchu dosáhl pečlivou a vyváženou rovnováhou mezi demokratickým a diktátorským způsobem řízení…
Jde s dobou
Timovi bylo v dubnu letošního roku 64 let, ale co se týká trendů, je více než v obraze. Od nedávna si můžete stáhnout do mobilu aplikaci, která je prostě skvělá. Pokud máte povolené sledování polohy, stačí se usadit v kterémkoliv pubu či hotelu, který patří do řetězce Wetherspoon, a víc vás vlastně nezajímá.
Zapnete aplikaci a ta už ví, kde se nacházíte, a pak už jste pánem nade vším. Pokud nemáte zapnutou polohu, jenom dopíšete název pubu a hned jste ve stejném postavení. Aplikace vám nabídne aktuální jídelníček, aktuální pití i aktuální ceny, které se často v každém pubu trochu liší.
Je na vás, abyste naťukali objednávku toho, na co máte právě chuť, zaplatíte přes aplikaci a za pár chvil je u vašeho stolu číšník s úsměvem a s vaším jídlem a drinkem. Komu je to málo, dodám, že když třeba držíte dietu nebo jste vegetariáni, stačí zabrousit do filtrů v aplikaci a zadat požadavek, že vaše jídlo nesmí přesáhnout třeba 500 kalorií, a nabídky se vám přizpůsobí. Totéž platí pro vegetariány.
Aplikaci si můžete stáhnout zdarma, a pokud se chystáte navštívit Británii či Irsko, mohu ji jenom doporučit. Už jenom kvůli tomu, že pravá anglická snídaně se dá do jedenácti dopoledne pořídit za nějakých 3,99 libry a pak už nepotřebujete skoro celý den žádný přísun kalorií a navíc nemusíte s nikým ani promluvit.
Jablko stojí za vyhnáním Adama a Evy z ráje. Jak chutná po anglicku?
Číst článek
Jídlo a pití je totiž v celém řetězci dost pod britským a irským průměrem, co se týká ceny, a mnohdy nadprůměrem, co se týká kvality.
Nemohu vynechat zajímavost
Za zmínku bezesporu stojí ještě jedna zajímavost, která Timothyho Martina tak trochu charakterizuje: každý pub má svůj specifický dokonalý vlněný koberec.
Když vejdete do Timova podniku, vždy měkce došlápnete na nádherný barevný koberec plný vzorů. V žádném z jeho pubů nenajdete stejný vzor, každý pub má svůj originální koberec vyrobený jenom a jenom pro něj. Vzory odrážejí aspekty oblasti a historii budovy, v níž se pub nachází. Krásný přístup, že ano.
Jak jistě víte, platí, že co Angličan, to sběratel, což se nevyhnulo ani řetězci Wetherspoon. Existují štamgasti, kteří cíleně objíždějí všechny puby a fotí si kobercové vzory. Pro mne je tento koníček dost nepochopitelný, ale někdo třeba sbírá modré mauricie a také se nad tím nikdo nepozastaví.
Wetherspoon a letošní Vánoce
Do Vánoc je relativně dost času, ale tady se plánuje hodně dopředu. Jídelníček ve všech restauracích bude vycházet z oblíbeného restauračního menu, od slavnostních jídel přes lahůdky, předkrmy, dětská jídla až po dezerty. Vánoční menu začne platit od 13. listopadu až do Štědrého večera včetně.
Vrcholem budou plněná krůtí prsa s šalvějovou a cibulkovou nádivkou, k tomu pečená mrkev a pastinák, hrášek, brusinky, klasická gravy a bramborová kaše. Pamatováno je i na vegetariány třeba hříbkovým rizotem a pro vyznavače „Ne více než 500!“ je připraven talíř s pečenými kaštany, porcini, šiitake a ústřicemi!
Egg-celentní vaječné sendviče s historií „amerického snu“ s názvem Eggslut
Číst článek
Nabídka bude obrovská, nebudou chybět pizzy, klobásky, vepřové maso, fazolky, salát, hranolky a vrcholem má být absolutně skvostný a premiérový perníkový muffin.
‚Lžíce‘ a já
Řetězec Wetherspoon je mezi Angličany znám pod zkráceným názvem „Lžíce“, vycházejícím z poslední části jména (spoon).
Já se ve „Lžíci“ ocitla poprvé loni začátkem léta. Syn právě dokončil studentskou praxi u jednoho londýnského think-tanku a vydělal si své první libry. Pozval nás do Wetherspoon a prý platí on. Tehdy zrovna probíhal „týden kari“. Jídlo vycházelo ze základů indické kuchyně a kari bylo prostě skvělé. Chutnalo mi to moc, možná i pod vlivem toho, že své první vydělané peníze utratil syn s námi.
Pokud se vydáte do Británie a nebudete chtít navštěvovat jenom michelinské restaurace, zajděte do pubů pana Martina, dejte si něco dobrého a vězte, že jste navštívili v pravdě lidovou hospodu, tomu přizpůsobte svou shovívavost a já vám přeju dobrou chuť a studenou pintu piva (většinou už i s pěnou).
