Česko pošle nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského dolu Turów. Je to rizikové, uvedl Brabec

Česká republika pošle příští týden nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Zároveň doplní další podmínky týkající se ochrany vody a ovzduší a hluku pro případ, že by polská strana chtěla i přes český nesouhlas v záměru pokračovat. Po jednání s libereckým hejtmanem Martinem Půtou (Starostové pro Liberecký kraj) a starosty obcí v regionu řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povrchový důl (ilustrační foto)

Povrchový důl (ilustrační foto) | Foto: zdroj: Flickr, CC BY 2.0, Bert Kauffmann

Podle ministra úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států neukládá státům vyslovit přímý souhlas či nesouhlas se záměrem. „Vyjadřujeme se k nějakému souhrnu podmínek, které jsou nepřekročitelné. Ale před to stanovisko, které podle úmluvy není ani negativní ani pozitivní, je to prostě jen souhrn vlastností, ještě jako před závorku vytkneme, že česká strana nesouhlasí se záměrem,“ uvedl Brabec.

Češi, Němci i Poláci protestovali proti rozšíření příhraničního dolu Turów v Polsku. Bojí se ztráty vody

Číst článek

O stanovisku chce Brabec v úterý informovat vládu při jejím zasedání. „K tomu by se měl ještě dál vyjádřit pan ministr zahraničních věcí (Tomáš Petříček - ČSSD), který má v gesci další případné kroky, které v té věci můžeme udělat,“ doplnil.

Česko vidí v rozšíření dolu riziko pro občany z hlediska ztráty vody a kvality života, řekl Brabec. Týkat se to může desítek tisíc lidí. „Klíčová věc je zajištění nebo neohrožení zdrojů vody, především podzemní pro oblast Uhelné a širšího okolí. Tam je zřejmé, že se to v minulosti už stalo při rozšiřování dolu Turów, kdy lidem řádově o metry nebo dokonce desítky metrů poklesla hladina podzemní vody i na českém území,“ uvedl.

Negativní stanovisko

„Jsou jasné i podmínky z hlediska takzvané antifiltrační těsnící velké stěny, která by měla být vybudována v dole,“ řekl dále Brabec. Experti podle něj už diskutovali o podobě stěny a jejích technických podmínkách. „Jsou tam i další záležitosti, které se týkají jakéhosi valu proti prachu, proti hluku a celá řada dalších podmínek,“ dodal.

‚Česká dálniční letargie‘, potraviny i rozšíření dolu. Ve Varšavě jednaly vlády Česka a Polska

Číst článek

„Negativní stanovisko říkáme od začátku projednávání. Hlavní důvod je, že se obáváme toho, že dojde ke zhoršení životního prostředí pro obyvatele příhraničního regionu. Jsem rád, že na dnešní (páteční – pozn. red.) schůzce došlo k dohodě, že stanovisko ministerstva a kraje bude stejné, jako je stanovisko obcí a obyvatel v regionu,“ řekl po jednání Půta.

Těžba do roku 2044

Polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí má podle něj vydat v určitém termínu konečné stanovisko k záměru investora. „My budeme čekat, jaké to stanovisko bude, podle toho se v dalších měsících zařídíme,“ dodal hejtman.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Lidé z pohraničí se obávají, že rozšíření těžby může znamenat ztrátu pitné vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme