Komunista Dolejš: Hlasovat pro 21. srpen jako významný den byla samozřejmost, skoro holý fakt

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek podpořila návrh, aby 21. srpen byl významným dnem – Dnem památky obětí invaze a následné okupace Československa. Jediným poslancem KSČM, který pro návrh zvedl ruku, byl Jiří Dolejš. Ostatní se zdrželi hlasování nebo nebyli přihlášeni. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Dolejš řekl, že o návrhu na klubu bouřlivě nediskutovali, pro něj ale bylo hlasování pro návrh samozřejmostí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslanec Jiří Dolejš (vlevo) byl jediný komunistický poslanec, který hlasoval pro návrh, aby 21. srpen byl významným dnem. Předseda KSČM Vojtěch Filip se stejně jako další straníci k hlasování nepřihlásil

Poslanec Jiří Dolejš (vlevo) byl jediný komunistický poslanec, který hlasoval pro návrh, aby 21. srpen byl významným dnem. Předseda KSČM Vojtěch Filip se stejně jako další straníci k hlasování nepřihlásil | Foto: Michal Sváček / MAFRA | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Jako jediný poslanec KSČM jste hlasoval pro to, aby byl 21. srpen významným dnem. Proč?
Mám to za naprosto samozřejmé. Ten den významným pro naše dějiny byl, je a nepochybně do budoucna i bude. I když možná za pár let si nikdo nevzpomene, kdo to tady v Parlamentu navrhoval a kdo jak hlasoval, tak tohle mám za naprostou samozřejmost, skoro holý fakt.

Sněmovna schválila 21. srpen jako památný den obětí invaze. Z komunistů pro návrh hlasoval jen Dolejš

Číst článek

Ostatní poslanci KSČM pro tento návrh nehlasovali. Bavili jste se o tom na klubu, nebo hlasoval každý sám za sebe?
Debata na klubu nebyla nějak zvlášť intenzivní, kolegové naznačili, jak se chtějí zachovat, ale zrovna v tomto bodě jsme se nějak nelámali v kole. Svůj postoj mám za zcela konzistentní s postoji s KSČM od té doby, co vznikla, protože k problémům minulosti má historicky takový postoj, že se od zneužívání moci distancovala.

A pokud jde o rok 1968, tak to vždy KSČM považovala za chybu a poškození ideálů socialismu. Takže si myslím, že je to zcela logické. A proč kolegové zvažovali nějaké taktické ohledy, je spíš dotaz na ně.

Neohrozil tento váš postoj a rozdílné hlasování nějakým způsobem vaši pozici v klubu nebo ve straně?
To nevím, ale předpokládám, že to, že rok 1968 bude vnímán jako významný moment pro naše dějiny, nemůže nikomu zásadně vadit. Že to je v podstatě v souladu se stranickými dokumenty a stanovisky.

‚V běžném slova smyslu to byla okupace‘

Není to poprvé, co jste nehlasoval stejně jako poslanecký klub KSČM. Nemáte s tím nějaké problémy, nestáváte se kvůli tomu terčem kritiky?
Nemyslím si, že moje hlasování je nějak významně odchylné, zejména pokud jde o klíčové hlasovací kauzy. Jsou témata, kdy se skutečně stmelíme, kde jsou dokonce doporučení stranických orgánů; například včerejší jednání o návrhu státního rozpočtu. Myslím si, že v klíčových věcech jsme všichni v souladu, že tam odchylky nejsou, že náš klub je dokonce poměrně disciplinovaný. A samozřejmě že jsou detaily, kdy se můžeme lišit a kdy je to zcela pochopitelné, kde nejsme vázáni volebním programem ani ničím jiným.

21. srpen 1968? Nešlo o žádnou okupaci. A ti mrtví? Jen oběti dopravních nehod, tvrdí Grospič

Číst článek

Váš kolega Stanislav Grospič (KSČM) ve čtvrtek Českému rozhlasu Plus řekl, že 21. srpen nebyl okupací a že oběti zemřely hlavně při dopravních nehodách. Co si o jeho výroku myslíte?
Myslím si, že většina občanů České republiky vpád vojsk za okupaci považuje. Jestli kolega jako profesně právník zvažuje nějaké pojmové nuance, to je samozřejmě jeho věc. Fakt je, že asi v mezinárodním právu je okupace definovaná nějakým složitým způsobem. Ale myslím si, že v tomto ohledu je pocit lidí v podstatě v souladu s podstatou, s pravdou, že zkrátka vojska sem přišla nezvána, že tuto zemi v podstatě obsadila a tomu se v běžném slova smyslu okupace dá říkat.

Nevadí vám ten jeho výrok?
Samozřejmě bych byl radši, kdyby nás tato minulá témata tolik netížila, abychom se víc věnovali tomu, co dnes trápí voliče, a budoucnosti české levice a KSČM. Ale co naděláte. Strana jsme taková, že jsou zde názory – zejména na minulost – odlišné. A musíme navzájem koexistovat.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme