Petříček: Na reakci vůči Turecku se musí shodnout unie. O konkrétních krocích budu jednat s Babišem
Na turecko-syrské hranici pokračuje turecká ofenziva. Turecká armáda o víkendu pronikla hlouběji na syrská území. Syrští Kurdové se ale dohodli se syrskými vládními vojsky, které naopak pronikly do Turecka. V Lucemburku o situaci jednají ministři zahraničí zemí Evropské unie. Ve hře jsou sankce nebo zákaz vývozu zbraní do Turecka. „Budu tyto záležitosti konzultovat s panem premiérem,“ řekl Radiožurnálu šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD).
Pane ministře, jaké varianty řešení toho konfliktu budete mít jako ministři na stole?
Látce jsme věnovali celé dopoledne. Na stole je několik řešení nebo odpovědí Evropské unie. Já jsem především rád, že ministři potvrdili společné prohlášení, které v reakci na zahájení vojenských operací Turecka na severovýchodě Sýrie minulý týden představila Federica Mogheriniová jménem celé unie minulý týden. Evropská unie jednoznačně odmítá jednostranné vojenské aktivity, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.
Turecko je vojensky přítomno na severovýchodě Sýrie, s čímž jednoznačně nesouhlasíme, říká Tomáš Petříček
Zároveň jsme upozornili na to, že je potřeba rozvést dialog s Ankarou o mírovém řešení situace. Cílem je, aby nedošlo k narušení mírového procesu a politického uspořádání v Sýrii, aby byla otevřena cesta k dobrovolnému návratu uprchlíků z okolních zemí.
Promiňte, na stole ale byla i konkrétní řešení. Například omezení nebo zákaz vývozu vojenského materiálu do Turecka, případně sankce. Dohodli jste se konkrétně na něčem takovém?
Jednání stále probíhají. Možnosti jsou právě omezení vývozu zbraní do Turecka, to je v jednání. V tomto směru je potřeba, aby Evropská unie postupovala koordinovaně a jednotně. Bude to samozřejmě řešit i česká vláda, já budu tyto záležitosti konzultovat s panem premiérem Andrejem Babišem (ANO). Jsou i další možnosti. Kromě situace na severovýchodě Sýrie řešíme také nelegální těžbu zemního plynu v teritoriálních vodách v Kypru, kde chceme jasně deklarovat, že jsme s Kyprem solidární.
Český vývoz zbraní
Co konkrétně podpoří Česká republika? Podpoří zákaz vývozu vojenského materiálu? Ministerstvo průmyslu totiž řeklo, že nic takového neplánuje.
Bude se muset jednat o jednotný a koordinovaný postup všech členských států Evropské unie, o tom se jedná. Závazně nebylo nic přijato. Počkal bych na odpolední rozhodnutí, které bychom měli jako Evropská unie přijmout.
Petříček vyzval k zastavení tureckých operací v Sýrii. ‚Prioritou je diplomatické řešení,‘ zopakoval
Číst článek
Česká republika bude zastávat jakou pozici?
Jsem přesvědčen, že k Turecku potřebujeme dvojí přístup. Jednak jednat s tureckou vládou o tom, co může Evropská unie udělat pro to, aby Turecko zastavilo vojenskou operaci, aby se situace dál neeskalovala a nemělo to větší dopad na civilní obyvatelstvo a nevytvářelo to humanitární krizi. Zároveň je ale podle mého názoru potřeba vyslat jasný signál, že pokud nebudou jednání úspěšná, pokud nebude ze strany Turecka zájem o diplomatické řešení, tak je zde soubor nástrojů, které Evropská unie použije.
Připadají tedy v úvahu i ekonomické sankce? Nebylo by to důraznější varování, pokud unie deklaruje, že se zásahem Turecka v Sýrii nesouhlasí?
Diskuse se stále vede. Jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je potřeba, abychom s Ankarou jednali, a tamní vláda musí vědět, že máme k dispozici připravené opatření, které v případě neúspěchu jednání budeme schopni zavést. Detaily jsou v tuto chvíli samozřejmě předmětem jednání.
Spojenec z NATO
Jak velkým problémem je pro Evropskou unii skutečnost, že Turecko je zároveň členem Severoatlantické aliance?
Je to samozřejmě velký problém. Jako náš spojenec by Turecko mělo respektovat mezinárodní právo. Jde o jednostrannou akci, která je proti mezinárodním zásadám. Turecku říkáme, že jsme si zároveň vědomi jejich bezpečnostních obav. Nicméně odpovědí na ně nemůže být vojenská operace, na to musí být odpověď politická. Záruky musí být především politického charakteru.
Američané stahují ze Sýrie další vojáky. Kurdové jim odmítají vydat nebezpečné vězně
Číst článek
Obdobně tomu je v otázce uprchlíků. Není možné zneužívat tuto minci při jednání o bezpečnostní zóně. Myslím, že by bylo potřeba vrátit se k jednáním mezi Spojenými státy a Tureckem o bezpečnostní úpravě na turecko-syrské hranici.
Turecký prezident ofenzivu oznamoval několikrát. Mluvil i o problému s uprchlíky. Jaké byly dosavadní kroky Evropské unie? Nemělo se jednat už dlouho před pondělním jednáním?
Evropská unie má v tomto dlouho jasnou pozici. Chceme ukončit konflikt v Sýrii, který trvá více než osm let. To je taky podmínka, aby Evropská unie mohla pomoci s rekonstrukcí Sýrie a uprchlíci z okolních zemí se mohli vrátit. Netýká se to jen Turecka. Miliony uprchlíků jsou také v Libanonu nebo v Jordánsku. Chceme, aby návraty byly dobrovolné a do stabilního prostředí.
Tomu rozumím. Jednali jste o tom ale s prezidentem Erdoganem?
S prezidentem Erdoganem se v minulosti samozřejmě jednalo. Konkrétně jednání o nárazníkové zóně s Tureckem ale vedly Spojené státy. Zde vznikla bohužel situace, kdy si signály jednotlivé strany čtou svým způsobem. Čelíme situaci, kdy Turecko je vojensky přítomno na severovýchodě Sýrie, s čímž jednoznačně nesouhlasíme.
Zároveň chceme s tureckou vládou a prezidentem Erdoganem jednat. Opakovaně padlo, že chceme vést dialog, protože jenom jednáním je možné situaci dlouhodobě vyřešit. Rozhodně se nechceme dostat do dalšího zdlouhavého konfliktu, kde proti sobě budou stát Turecko a syrské, kurdské jednotky.
