Po protestech v zemi podal bolívijský prezident Morales demisi |
Mexiko mu politický azyl nabídlo. Toho do pondělního večera využilo podle prohlášení mexické vlády nejméně 20 Moralesových spolustraníků z jeho partaje MAS.
Ze země přitom přicházely zprávy o vzpouře vůči socialistům. Několik domů vysoce postavených Moralesových spolustraníků včetně domu prezidentovy sestry zachvátil oheň. Protivládní demonstranti již dříve donutili starostku městečka Vinto Patricii Arceovou pochodovat centrem bosou a posprejovali její tělo a obličej rudou barvou. Podobně měli být napadeni další tři Moralesovi starostové.
  |
Vedle Moralese z funkce odstoupil i jeho viceprezident Álvaro García Linera a teprve třicetiletá šéfka Senátu Adriana Salvatierrová. K rezignaci byla donucena i další Moralesova stoupenkyně – šéfka volební komise.
Na ni byl dokonce vydán zatykač kvůli volebnímu podvodu, jenž přisoudil Moralesovi vítězství v prezidentských volbách z 20. října, jež mu měly zajistit čtvrté funkční období.
Mexiko nabídlo azyl bývalému bolivijskému prezidentovi Evu Moralesovi |
Volební auditoři z Organizace amerických států (OAS) zjistili, že Morales v některých okresech získal 100 procent hlasů. V dalším případě jeden socialistický politik odvolil za celý svůj obvod, hlasy přitom hodil svému šéfovi.
Morales slíbil vypsání nových voleb, bylo ale již pozdě. Obrátila se proti němu bolivijská armáda a policie, tradiční arbitr moci v Jižní Americe. Morales ten samý den, tedy v neděli dopoledne, oznámil, že se stal terčem „vojensko-politicko-občanského převratu“. Rozhodl se prý odstoupit, aby zamezil případnému krveprolití.
„Po čtrnácti letech končí tyranie režimu, který zničil nezávislé instituce, kradl, kde se dalo, a hrozil vězením a lynčem těm, kteří se opovážili kritizovat,“ řekl mi Javier El-Hage, bolivijský právník v oblasti lidských práv se sídlem v New Yorku.
Morales, indián z etnické skupiny Ajmara, na druhé straně za sebou zanechává zemi, jež v posledních letech zažívala ekonomický růst a kde se výrazně snížila sociální nerovnost. Přesto Bolívie zůstává po Venezuele druhou nejchudší zemí v Jižní Americe.
Bolívijská armáda kvůli protestům vyzvala prezidenta Moralese k demisi |
Strmý pád Eva Moralese, jenž se stal vůbec prvním domorodým vůdcem Bolívie, šokoval jeho idelogické spojence. Venezuelští socialisté v pondělí po celý den vyjadřovali „soudruhu Evovi“ solidaritu a vyzvali na jeho podporu k masovým pochodům.
Zesnulý venezuelský vůdce Hugo Chávez Moralese léta podporal dodávkami levné ropy, které pomohly mimo jiné postavit nové silnice, mosty a obytné domy.
Nicolás Maduro, který v Chávezově štědré politice pokračoval, než jeho vlastní zemi začala pustošit ekonomická krize, včera obvinil USA a fašisty Jižní Ameriky z „ilegálního převratu“ v Bolívii.
