Po příletu Morales prohlásil, že Mexiko mu zachránilo život a že bude pokračovat v politice, dokud bude žít. Řekl, že pokud se dopustil nějakého zločinu, pak jedině toho, že je domorodým indiánem a „antiimperialistou“.
Ebrard uvedl, že jeho země nabídla Moralesovi azyl z humanitárních důvodů, neboť jeho život byl v Bolívii ohrožen. Moralese z letiště přepravil vojenský vrtulník na místo, které mexická vláda z bezpečnostních důvodů neupřesnila.
Morales přiletěl do Mexika strojem mexického letectva ze středobolivijského města Chimore, které je baštou jeho stoupenců a kam se po nedělní demisi stáhl. Cesta do exilu nebyla bez komplikací: odlet byl odložen, protože Moralesovi příznivci obklopili letiště, později letoun nedostal povolení dotankovat v Peru a stroj proto přistál v Paraguayi.
Po protestech v zemi podal bolívijský prezident Morales demisi |
Socialista Morales, první bolivijský prezident z řad domorodého indiánského obyvatelstva, odstoupil z funkce prezidenta jen tři týdny po svém sporném znovuzvolení do tohoto úřadu. Prohlásil se za vítěze prvního kola voleb, ačkoli opozice i mezinárodní pozorovatelé výsledky hlasování zpochybňovali. Jeho odpůrci tvrdili, že jde o volební podvod. Organizace amerických států (OAS) ve své předběžné zprávě uvedla, že volby provázely manipulace, a doporučila jejich anulování.
Bolivijské hlavní město La Paz od pondělka ochromily střety Moralesových odpůrců a příznivců, kvůli nimž tam vedení armády poslalo vojáky.
Podle ústavy musí Moralesovu demisi přijmout, či odmítnout obě komory parlamentu, které se však ještě nesešly. V úterý tak chtěli učinit opoziční zákonodárci. Zamýšleli jmenovat druhou místopředsedkyni Senátu Jeanine Aňezovou dočasnou hlavu státu. Ta řekla, že věří, že jí senátoři funkci svěří, aby „skončila tato nejistota, vandalství a nestabilita, jaké v zemi máme“. Nicméně tyto plány jsou ohroženy, protože Moralesovo Hnutí za socialismus (MAS) uvedlo, že bude takovou schůzi parlamentu bojkotovat.
Hlavní bolivijský odborový svaz varoval, že vyhlásí časově neomezenou stávku a povolá své členy do La Pazu, pokud političtí a občanští lídři neobnoví v zemi během příštích 24 hodin ústavní pořádek a mír.
Podle autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura „puč (v Bolívii) financovaly a řídily“ Spojené státy. Maduro, jehož země se sama nachází v hluboké krizi, přislíbil pomoc bolivijskému lidu. Maduro reagoval na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvítal Moralesovu rezignaci jako signál zachování demokracie. Podobně se vyjádřila pravicová vláda v Brazílii, podle které Moralesův odchod otevírá cestu k zachování demokratického pořádku.
