„Když jedu vlakem z Varšavy, na každém nádraží cítím kouř. V Krakově, kde jsem byla zvyklá, že mě smog skoro rozkašlal, je to ale dnes jako na vesnici,“ říká obyvatelka města Malgorzata. Koncentrace prachových částic tu dřív běžně překračovala 200 mikrogramů na metr krychlový, denní norma je přitom 50 mikrogramů. Historický Krakov tak měl vedle turistické atraktivity ještě jeden, méně chválihodný evropský primát – spolu s bulharskými městy Pernik a Plovdiv patřil v Evropě k místům nejvíce zamořeným smogem.
Sousedé se činí
Účinky smogu mohou zmírnit rostliny, tvrdí vědci |
Problémem Krakova, na rozdíl třeba od Varšavy nepříliš zničeného válkou, byla právě kamínka či kotle v četných starých domech a na předměstích, kde se topilo uhlím. Právě na ty obrátila v roce 2012 pozornost skupina mladých aktivistů, která si říká Polský smogový alarm. „Začali jsme burcovat na sociálních sítích, zorganizovali jsme i petici, byl to dlouhý a náročný proces,“ popisuje členka skupiny Magdalena Kozlowská.
Aktivisté argumentují škodlivostí zplodin z domácích topenišť pro lidské zdraví. Podle nich jsou zdrojem 90 procent karcinogenních benzopyrenů v ovzduší; pobyt v krakovském ovzduší přirovnávali k vykouření 2500 cigaret ročně.
Společným úsilím se pak už roku 2014 podařilo přesvědčit politiky v zastupitelstvu Malopolského vojvodství, aby schválili úplný zákaz topení pevnými palivy. Soud ale rozhodnutí poslanců zrušil a o dva roky později sněm rozhodl stejným způsobem znovu už v novém složení po volbách, kdy měli výrazné zastoupení poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Smog má podle studie vliv na poznávací schopnosti |
Obyvatelé Krakova tak měli tři a půl roku na výměnu zhruba třiceti tisíc kotlů, mohli přitom využít regionální operační programy nebo krakovské fondy pro životní prostředí. Na čtyři tisíce domácností kotle vyměnit nestihlo a pokud se chtějí ohřát, hrozí jim pokuty. „Případy je možné předat až soudu a v extrémním případě se za to můžete dostat i do vězení,“ upozorňuje Paweł Ścigalski, který má na místní radnici na starosti kvalitu ovzduší.
Pokuty se pohybují od 20 do 500 zlotých na místě (120 až 3000 korun), až pět tisíc zlotých (30 tisíc korun) může udělit soud. Nejčastěji ale strážníci dávají 100 až 200 zlotých (600 až 1200 korun). Jen za září a několik prvních dnů října zkontrolovali na 600 topenišť, na prohřešky přišli ve dvou desítkách případů. Pochybnosti vyvolával početní stav jen asi třiceti strážníků, kteří měli kontroly zvládnout. Pomohla ale „sousedská iniciativa“ – první udání přišlo už pouhé dvě minuty poté, co zákaz vstoupil v platnost a oznámení, ze kterého komína se kde kouří, dostávají městští strážci pořádku pravidelně.
Počkejte si na zimu
Vedení města přitom slibuje, že zvláště ke starším lidem žijícím osamoceně, kteří výměnu nedokázali zorganizovat, bude tolerantnější. „Víme o těch případech a řešíme je,“ říká Ścigalski. Krakovský smogový alarm zase upozorňuje na obtížné procesy při získávání dotací, komplikované formuláře a to, že lidé mohou žádat jen na dvou místech v regionu. „Je to odstupňované podle příjmu. Když jste nejchudší, dostanete 90 procent dotace na nové topení a na zbytek si požádáte o půjčku. Jenže i toto je pro sociálně slabé komplikace,“ vysvětluje Magdalena Kozlowská.
‚Smog musíme řešit, jeho dopady na zdraví jsou zřejmé‘ |
Efekt je však nepopiratelný – ovzduší v Krakově se výrazně zlepšilo a na smogové mapě vypadá město jako zelený ostrov. „Počkejte si. Topná sezona ještě ani pořádně nezačala,“ varuje před rychlými soudy Ścigalski. Nadšení trochu zbrzdily nedávné dny, kdy se smog v Krakově opět dostal nad normu, i když už daleko méně dramaticky než v minulosti. Znečištění má na svědomí automobilová doprava a také okolí Krakova, kde zatím žádné regulace neplatí. Lidé si ale i tady do budoucna musí vyměnit kotle za modernější a odpovídající evropským normám.
