Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Svoboda Evropy je podle německého prezidenta Steinmeiera zásluhou Čechů a Slováků

Miloš Zeman se Zuzanou Čaputovou a Frank-Walter Steinmeier. foto: Reuters

Berlín - Berlínská zeď sice v roce 1989 padla, ale v Německu od té doby podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera vyrostla řada nových zdí - z frustrace, nenávisti i odcizení. Němci je musejí strhnout. Steinmeier, který spoluobčany vyzval k ochraně demokracie, to v sobotu řekl v projevu u Braniborské brány v Berlíně, kde vyvrcholily oslavy 30. výročí pádu berlínské zdi, která právě tudy vedla.
  13:09aktualizováno  22:33

„Ta velká zeď, tato nelidská stavba, která si vyžádala tolik obětí, už nestojí. Tato zeď je pryč, jednou provždy,“ řekl desetitisícům shromážděných lidí Steinmeier, který zalitoval, že onu magickou noc a její neuvěřitelnou sílu nezažil na vlastní kůži.

Zeman zahájil třídenní návštěvu Německa, v pátek bude jednat s německým prezidentem

„Ale napříč naší zemí vyrostly nové zdi: zdi z frustrace, zdi z hněvu a nenávisti. Zdi oněmění a odcizení. Zdi, které jsou neviditelné, ale přesto rozdělují. Zdi, které stojí v cestě naší soudržnosti,“ prohlásil německý prezident. Narážel tak na sílící rozdělení německé společnosti v posledních letech.

Zatímco berlínskou zeď postavil bezprávný režim Německé demokratické republiky (NDR), nové zdi si lidé postavili sami. „A jen my sami je můžeme strhnout. Takže nepřihlížejme, nestěžujme si: strhněme konečně tyto zdi,“ vyzval své spoluobčany Steinmeier, podle něhož pro to každý jednotlivec může něco udělat.

Miloš Zeman s představiteli V4.
Výročí pádu Berlínské zdi

Třiašedesátiletý politik také připomněl, že 9. listopad není v německé historii jen šťastným datem, onou „nocí, po které už nic nebylo jako dřív,“ ale také dnem, kdy v roce 1938 nacisté po celé zemi během takzvané křišťálové noci ničili židovské synagogy a obchody. Nejpozději od říjnového útoku pravicového radikála na synagogu ve východoněmeckém Halle je podle Steinmeiera jasné, že německá zodpovědnost bojovat proti rasismu a antisemitismu nikdy nepomine.

Právě 9. listopad je podle německého prezidenta dnem protikladných vzpomínek. „Snášet ambivalence, světlo a stín, nést v srdci radost a smutek, to k tomu patří, když je člověk Němec, když je součástí této země a její historie.“

Na velkém pódiu za Braniborskou branou během slavnostní akce, které přihlížela i kancléřka Angela Merkelová nebo český ministr zahraničí Tomáš Petříček, promluvilo také několik východoněmeckých disidentů, vystoupili zde herci, tanečníci a hudebníci. Na velké kouli v prostřední části pódia se mezitím promítaly historické obrazy - hranice s ostnatými dráty, typické východoněmecké paneláky nebo trabanty jedoucí po pádu zdi na Západ. Večer vyvrcholil světelnou show a ohňostrojem.

Babiš i Zeman navštíví v září Německo, setkají se s Merkelovou

Oslavy historického zlomu se ale nesoustředily pouze na Berlín. Lidé na 9. listopad 1989 vzpomínali i na řadě míst podél bývalé hranice mezi oběma Německy. Například v dříve rozdělené vesničce Mödlareuth kolona trabantů projela symbolickou zdí, na bývalém hraničním přechodu Marienborn se zase uskutečnil festival, na který přišlo několik tisíc lidí.

Autor: