Demonstranti v Hongkongu zdemolovali kancelář agentury Nová Čína. Policie proti nim nasadila slzný plyn a vodní děla |
Lidé v Hongkongu už pět měsíců demonstrují na podporu demokratických reforem a proti místní i proti ústřední čínské vládě. Hongkongská policie v úterý rozháněla slzným plynem demonstranty ve dvou univerzitních kampusech a ve finanční čtvrti v centru města. V okolí hlavní vládní budovy byla rozmístěna vodní děla a stanice metra střeží pořádková policie.
Zatímco doposud se demonstrace v Hongkongu konaly převážně o víkendech či ve večerních a nočních hodinách, v pondělí a úterý vyšly stovky lidí do ulic i v poledne. Mezi demonstranty ve finanční čtvrti byla podle agentury Reuters kromě studentů i řada úředníků, kteří blokovali ulice mezi mrakodrapy a nejdražšími nemovitostmi ve městě. Policie více než desítku lidí zatkla.
  |
Nepokoje také v úterý znovu ochromily železniční a silniční dopravu a v ranní špičce se v Hongkongu provoz na několika místech zastavil. Maskovaní výtržníci podle policie zasypali koleje odpadky, jízdními koly a dalšími předměty a znemožnili průjezd vlaků.
Při střetech v univerzitních areálech protestující studenti házeli na policisty zápalné lahve a cihly. „Je šílené, že na nás policisté více než 20 minut stříkali slzný plyn. Kdyby sem nepřišli, nestřetli bychom se s nimi. Je to naše škola. Musíme bránit svůj domov,“ řekla agentuře Reuters 20letá studentka Candy. Několik lidí utrpělo při potyčkách zranění.
Spojené státy v pondělí odsoudily „neodůvodněné použití smrtící síly“, kterého se podle Washingtonu dopouští hongkongská policie. Mluvčí ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová vyzvala Peking, aby dodržoval závazek, že „Hongkong bude využívat vysokého stupně autonomie“.
Po pondělních nepokojích, při nichž bylo zadrženo přes 260 lidí, je ve vážném stavu v nemocnici mladík, kterého postřelil policista do břicha. V kritickém stavu je pravděpodobný přívrženec čínské vlády v Pekingu, kterého někdo zapálil po politické hádce.
Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současné době je spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.
