Článek
„Osídlení hradiště sahá daleko do historie. Už dávno před Velkou Moravou tady lidé žili,“ říká archeolog Bohuslav Klíma z Masarykovy univerzity v Brně. Nadační fond svatého Hypolita se v areálu hospodářského dvora proboštství na Hradišti ujal několika objektů, které fakticky zachránil před úplným rozpadnutím.
Že to nejsou slova zcela nadnesená, ukazuje stav budov hned vedle části s propadlými krovy a stropy. V sousedství základny a muzea archeologů vznikl malý skanzen s ukázkou domova starých Slovanů.
„Zatím jsme tady postavili jednu polozemnici, kterou návštěvníkům ukazujeme, aby viděli, jak staří Slované bydleli,“ řekl Klíma. Prostor u příbytku dotváří oplocení připomínající palisádové bariéry hradiště.
Palisády vyvolaly ze strany úřadů reakci a pochybnosti o tom, zda se jedná o správné a vhodné řešení. Podle archeologů ale ráz okolí nenarušují. V dalších plánech mají iniciátoři skanzenu záměr připravit dobově odpovídající zdroj vody.
Archeologové možná objevili studnu starých Slovanů. Hledají její dno
„Plánujeme tady udělat taky studnu, typickou pro období starých Slovanů. Pravdou je, že s kompromisem. Nepůjdeme hledat spodní vodu, asi bychom neuspěli. Jsme tady na skále, proto ji uděláme jen jako podzemní jímku,“ dodal Klíma.
Tajemství čekají
Archeologové na Hradišti obnovili některé objekty původního hospodářství. U polozemnice vzniklo informační centrum v opravené původní bráně, kterou zachránili před demolicí.
U Mikulčic se utábořili staří Slované, ukázali jak se před 11 stoletími bojovalo
V další části pak udělali muzejní expozici. Dokumentuje archeologický výzkum Hradiště.
Ten začal v roce 2007, když se při stavbě rodinného domu objevilo nemálo koster. Archeologové pak zaznamenali další nálezy včetně unikátů. Do povědomí se zapsali především objevem celého slepičího vejce. Podle Klímy místo ještě nevydalo všechna tajemství.