Hlavní obsah

Dolejš: Nemůžeme vypadat jako kroužek přátel starých časů, srpen 1968 byla obrovská rána

– Praha
Novinky, Barbora Zpěváčková

Poslanec Jiří Dolejš jako jediný z KSČM hlasoval pro to, aby se 21. srpen připomínal v kalendáři jako památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. V rozhovoru pro Novinky řekl, že srpen 1968 byla obrovská rána. Komunistická strana podle něj nemůže vypadat jako kroužek přátel starých časů.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Poslanec KSČM Jiří Dolejš

Článek

Jako jediný z KSČM jste hlasoval pro to, aby byl 21. srpen v kalendáři jako významný den. Čím to je?

Už když se ten návrh zákona objevil, tak jsem říkal, že považuji za normální, že se v kalendáři den, který je objektivně významný, označí jako významný a památný. Je to pro mě zcela samozřejmá záležitost. Kolegové zbytečně přeceňovali ty obavy z toho, že členstvo nepochopí úmysl předkladatelů.

Vadí vám, že ostatní komunističtí poslanci ten návrh nepodpořili?

Nechci to hodnotit. Na klubu jsme se k tomu nijak nezavazovali. Vycházím z toho, že historicky KSČM, která vznikla v roce 1990, vznikla na základě distance vůči minulým selháním, že má kritické stanovisko i k roku 1968, že jsme vždy vnímali, že to bylo porušení mezinárodního práva. Rozhodně jsme nikdy nestáli na pozicích poučení z krizového vývoje, že by se mělo jednat o nějakou přátelskou pomoc. Byla to obrovská rána, i v myšlence socialismu. Mám to za konzistentní s politikou KSČM. Taktizování kolegů je jejich věc a jejich rozhodnutí.

Bazírování na tom, jak je definována okupace, není příliš šťastné

Někteří vaši kolegové pořád odmítají, že šlo o okupaci, říká to například poslanec Stanislav Grospič.

Většina národa to vnímá poměrně jednoznačně. Bazírování na pojmech, například jak je v mezinárodním právu definována okupace, není příliš šťastné. Lidé vnímají, že přijeli bez pozvání, že nás obsadili a že nám vnutili normalizační pořádky. Slovíčkaření není namístě.

Přivítal bych, aby nám koule naší minulosti tak nevisela na nohou

Chtěl byste, aby to ostatní ve straně vnímali jako vy?

Třicet let, co jsem ve straně, jsem měl tento názor, z toho podstatnou část jsem byl místopředsedou strany. Můj postoj, který považuji za konzistentní se stranickou politikou, nikomu nevadil. Nechci kolegům diktovat, jak mají uvažovat. Ale samozřejmě že bych přivítal, aby ta koule naší minulosti a politika naší předchůdkyně KSČ, aby nám tak nevisela na nohou.

Jak se vám ve straně spolupracuje, když máte rozdílné postoje?

Pokud řešíme věci, které jsou důležité pro voliče a jsou jádrem našeho politického a volebního programu, v nich není problém. Ta minulost se s námi vleče. Jsem generace, která není tak vázána tou minulostí. Vstupoval jsem do strany v roce 1989 právě proto, aby se strana transformovala a modernizovala. Musím chápat, že někteří lidé to mají o něco složitější. Ale 30 let po revoluci bych byl radši, aby nás to závaží naší minulosti tolik netáhlo dolů.

KSČM pořád klesají preference. Ozývají se hlasy, že by se mělo přitvrdit, požaduje to například pan Skála nebo paní Semelová. Jak podle vás přitáhnout voliče?

Osobně si myslím, že KSČM by klidně slušela razantnější komunikace, ale záleží na tom, v jakých tématech. Musíme jasně voličovi říkat, v čem vidíme záruky lepší budoucnosti, větších sociálních jistot. Myslím, že souboj levice a pravice se do politiky brzy vrátí. Ale neměl by být omezován a devalvován našimi nostalgickými ohledy a myšlenkovými stereotypy z dob normalizace. To nám určitě nepomáhá. Těch lidí, kteří s námi souzní, je čím dál méně. Musíme získávat nové voliče a ty můžeme získávat aktivní sociální politikou, a ne že budeme vypadat jako kroužek přátel starých časů.

Česko si bude připomínat 21. srpen jako den obětí invaze, schválili poslanci

Domácí

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám