Článek
Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) minulý týden novinářům řekl, že navrhovaný rozpočet je nízký i v porovnání s jinými podobně velkými zeměmi, jako je Česko.
Někdejší ministr zahraničí a současný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) to vidí podobně. Předsednictví EU je podle něj prestižní věc a příležitost, kdy se země může ukázat. „Když na tohle rezignujeme, tak je to škoda pro nás. Mělo by to být důstojné, svět se o té zemi může víc dozvídat. Skypem se nedá taková akce organizovat,“ namítl Zaorálek.
„Ten materiál šel do vlády s mnoha rozpory. V nějakém momentě bylo potřeba rozhodnout, většina ten návrh schválila. Já jsem prezentoval nesouhlas, z našeho resortu je to silně poddimenzováno,“ komentoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
„Nechceme nikomu snižovat komfort, zvládneme to důstojně, ale je potřeba se na to dívat i z hlediska úspor,“ hájil vicepremiér pro ekonomiku a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Babiš chce šetřit
O tom, že na českém předsednictví se bude šetřit, už dříve avizoval premiér Andrej Babiš. Na jaře prohlásil, že se dá předsednictví zvládnout za třetinu peněz, než na něj vydala Topolánkova vláda v roce 2009.
V letech 2007 až 2009 bylo na přípravu českého předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun a podílelo se na něm 1255 osob. Bylo vytvořeno 359 nových míst, z toho byla 102 na stálém zastoupení v Bruselu. Dalších téměř 400 lidí pracovalo na dohodu. Před deseti lety ČR uspořádala téměř 1100 akcí, z toho čtyři summity na nejvyšší úrovni.
V roce 2022 se zatím počítá pouze s jedním summitem na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU. Z plánů resortů na jaře vyplynulo, že ČR by měla za tři roky organizačně a obsahově zajistit až 1550 zasedání různých orgánů Unie.
Počet nových lidí, kteří by se měli organizačně na předsednictví podílet, klesl na 200 míst. Zbytek si budou muset resorty, které se budou na akcích podílet, najít mezi svými stávajícími zaměstnanci.