Článek
V Chorvatsku je na každou PET lahev záloha 50 lipa, tedy půl kuny. Plážoví sběrači tak za dvě lahve mají celou kunu, v přepočtu 3,50 Kč. Ti nejvýkonnější podle chorvatských médií operují na Makarské. Není jich vůbec málo. Pláže s nabitými odpadkovými koši obrážejí auty a sběr petek je pro ně tvrdý byznys.
Záhřeb zavedl výkup plastových lahví ve snaze naučit Chorvaty třídit odpad. Vše platí státní fond pro likvidaci ekologických škod, který se kvůli tomu ročně dostává do ztráty ve stovkách milionů kun. Proto se už objevil návrh snížit odměnu za jednu PET lahev z 50 na 30 lipa.
Cizinci na lovu
Některé obchody zřídily pro vracení petek ve velkém speciální okénka. Mezi těmi, kteří tam vozí stovky lahví, se najdou i cizinci: dopoledne a přes poledne se koupou a opalují, odpoledne vyrážejí „na lov“. To už totiž odpadkové koš na plážích díky neinformovaným zahraničním turistům pěkně přetékají.
Zálohy za PET lahve v Evropě vybírá deset zemí
Místní sběrači si podle listu Slobodna Dalmacija dokonce před časem stěžovali na „nekalou konkurenci“. Pro některé Chorvaty je totiž sběr PET lahví a plechovek od nápojů životně důležitý. Vybírání drátěných košů před obchody představuje jejich jediný příjem. Ti šťastnější místní to vědí, a tak jim své petky odhozením do koše přenechávají.
Účtenka pomůže
Chorvatské obchody berou zpět jen chorvatské obaly. Odhozené petky z Česka tak nemilosrdně odmítají. Média před časem přinesla zprávy o pašování celých kontejnerů s plastovým odpadem ze sousedního Srbska a Bosny a Hercegoviny. Pašeráci přitom prý využívali skutečnost, že do obou zemí se nápoje v plastových lahvích vyrobené v Chorvatsku vyvážejí. Proto jsou lidé ve výkupních místech v obchodech opatrní a někdy vyžadují účtenku od pořízených lahví.
Chorvatsko zavedlo zálohování PET lahví a plechovek už v roce 2005. Povinnost se týká jen obchodů s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních.
Zálohovat PET lahve se mezi prvními ve střední Evropě chystají Slováci
„Systém v posledních letech pomohl zvýšit míru návratnosti, která dosahuje 85 až 90 procent vrácených lahví a plechovek z celkového množství uváděného na trh,” uvedlo na dotaz Novinek chorvatské ministerstvo životního prostředí.
Dodalo, že plánuje dál rozšiřovat síť výkupních automatů a zdokonalit sledování pohybu sbíraných plastů. Poslední uvedený bod přitom míří na citlivé místo. Kritici systému upozorňují, že kamiony s prázdnými obaly často putují značné vzdálenosti na místo recyklace, což není zrovna ekologické. Dobrá logistika je důležitá i z toho důvodu, že se převážejí neslisované obaly, takže zabírají více místa než v případě sešlapaných lahví z kontejnerů.
Zálohy za PET lahve v současné době vybírá deset zemí Evropy. Cílem opatření je zvýšit podíl recyklování plastů a omezit znečišťování krajiny i oceánů. Proti plastům z ekologických důvodů brojí i Brusel, když zakazuje například jednorázové plastové příbory nebo brčka.