Článek
Jestli jsou to kluci nebo holky, zatím chovatelé nevědí. „Pohlaví jsme ještě nezjišťovali, není kam spěchat. Necháváme teď dikobrazí rodince klid,“ poznamenal vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Pár, který v zooparku odchoval mláďata i loni a předloni, navíc svá měsíční novorozeňata úzkostlivě chrání.
„Ostny chrastí i na mně, když jim jdu uklízet ubikaci,“ potvrdil Todor Stojanov, který se o dikobrazy v zooparku stará. Musí proto být velice opatrný. „Když se rozběsní, nekoukají doleva doprava. Naježí ostny, začnou couvat a mohli by nechtěně ublížit i mláděti,“ vysvětluje.
Ven se prý vydají nejdřív za měsíc. Mladí dikobrazi sice hned po narození chodí i vidí, ale přece jen jsou ještě hodně malinkatí. „Není důvod je teď ze zázemí vyhánět,“ dodává Stojanov.
I pak ale bude třeba napínat zrak, aby návštěvníci rodinku zahlédli. Dikobrazi jsou totiž aktivní hlavně v noci. V nově upraveném výběhu už ale mají i venkovní přístřešek, kde se často zdržují. Pokud bude odchov úspěšný, zoopark zřejmě nabídne dikobrazí mláďata dalším zoo.
Děčínská zoo se raduje z malého makaka
Chov dikobrazů srstnatonosých je v Evropě poměrně rozšířený, chová je více než dvě stě zoologických zahrad. Když jsou vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokoušejí se ho nabodnout. Není pravda, že by uměli své ostny vystřelovat. Mohou se však uvolnit a zůstanou zapíchnuté v kůži útočníka.