Ve Vietnamu skončila pohádka Sněžný kluk, Čína si v ní nárokuje Jihočínské moře

Animovanou pohádku z amerického studia DreamWorks, která vznikla v čínské koprodukci, stáhla vietnamská kina už v neděli kvůli nesouhlasu, jejž projevili Vietnamci na sociálních sítích. „Filmu zrušíme licenci,” citovala náměstka ministra kultury, sportu a turismu Ta Quang Donga vietnamská média. Instituce má ve Vietnamu na starosti distribuci a cenzuru zahraničních filmů.

Na mapě s Jihočínským mořem je jasně znázorněna přerušovaná čára ve tvaru písmene U nebo jazyka, který vyznačuje 90 procent rozlohy moře, na kterou si Peking klade nárok. Vyznačená oblast zahrnuje i pobřeží a hranici vietnamského kontinentálního šelfu, kde Hanoj těží ropu.

Peking je kvůli svým nárokům ve sporu s většinou zemí včetně Filipín, Malajsie, Bruneje a Indonésie. Na útesech buduje umělé ostrovy a na nich staví vojenské základny. V centru sporu stojí útesy Fiery Cross, Paracelské a Spratlyho ostrovy.

Čínské nároky vůči Filipínám neuznal v roce 2016 mezinárodní rozhodčí soud v Haagu, Peking však oznámil, že se tímto rozhodnutím nebude řídit.

Čína zdůrazňuje své nároky na základě řady historických textů, ty ovšem většinou jen uvádějí, že Číňané o existenci ostrovů v Jihočínském moři věděli. Peking je však interpretuje, jako by byly součástí Číny, uvedl v půlce září expert Bill Hayton z organizace Chatham House na přednášce v Ústavu mezinárodních vztahů.

Téma nároků na Jihočínské moře se objevilo v Číně na začátku 20. století, ale zatlačil je do pozadí pád císařství a následná vleklá občanská válka i boj s Japonci. Zastánci čínských nároků se za ně snažili lobbovat, často na základě špatně interpretovaných západních map, kdy za ostrovy považovali i útesy pod vodou, ale neměli šanci uspět.

Nároky vznesla Čína opět po druhé světové válce, přišel s nimi ještě Čankajškův režim, který byl poražen v roce 1949 Maovými komunisty. I když považovali Kuomintang za největšího nepřítele, nijak jim to nebránilo vznášet stejný nárok kvůli tomu, že Jihočínské moře je bohaté na ryby a leží pod ním ložiska plynu a ropy. USA čínské nároky odmítají a často poblíž čínských nelegálních základen proplouvají nebo přelétají, aby zdůraznily právo na svobodnou plavbu. Oblastí vedou důležité námořní linky.

Sněžný kluk je příběhem čínské dívky, která zjistí, že na střeše jejího domu žije mladý yetti. Vznikl v koprodukci studia DreamWorks a šanghajského Pearl Studio.

„Měla jsem v plánu ten film vidět, ale když jsem slyšela o tom problému s námořní svrchovaností, nemyslím si, že bych měla,” uvedla jedna studentka před jedním z multikin v Hanoji, kde pracovníci odstraňovali plakáty lákající na kontroverzní pohádku.