Zličín je městská čtvrť a katastrální území na západě Prahy, na severozápadním okraji městského obvodu Praha 5, o rozloze 317,61 ha. Tvoří severovýchodní část městské části Praha-Zličín. V části obce Zličín je celkem 40 ulic, má zde sídlo 924 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Sobín, Řepy, Stodůlky a Třebonice.
Praha-Zličín je od roku 1990 městská část tvořená celými katastrálními územími Zličín a Sobín a severní částí katastrálního území Třebonice. Vybrané přenesené působnosti státní správy pro městskou část Praha-Zličín vykonává městská část Praha 17 (Řepy, jejíž vlastní území spadá do městského obvodu Praha 6) v rámci takzvaného městského správního obvodu Praha 17, který je tvořen těmito dvěma městskými částmi.
Historie Městské části Zličín
Z archeologických výzkumů vyplývá, že první obyvatelé se na území usídlili již v mladší době kamenné, a to v místech, kde byl dostatek půdy k obdělávání a dostatečné množství zdrojů vody.
Nejstarší písemnou zmínku o Zličínu nese listina knížete Břetislava I. z roku 1045. První zpráva o Sobínu se pravděpodobně nachází v zápisu plaského kláštera z roku 1288.
Městská část se skládá ze dvou kdysi samostatných obcí. Centra těchto původní vsí Zličín a Sobín dodnes dokumentuje zástavba statků a zemědělských usedlostí, která tvořila jejich historická jádra. V roce 1960 se obě obce sloučily a roku 1974 došlo k jejich připojení ku Praze.
Zličín - Občanská vybavenost a sport
Téměř všichni Pražané znají Zličín jako nákupní zónu a jako stanici a depo metra. Ty se ale paradoxně nacházejí převážně v katastrálním území Třebonice.
Hlavní typ zástavby v městské části tvoří rodinné domky a jedno malé sídliště, původně vybudované pro potřeby armády. Tato celá zastavěná oblast je ohraničená firmami a závody. Občané mají k dispozici zdravotnické zařízení, dům s pečovatelskou službou, kulturní dům, knihovnu, několik obchodních středisek a pohostinství. Děti navštěvují místní mateřskou i základní školu s družinou a školní jídelnou.
Ze spolků zde aktivně působí klub důchodců, fotbalový klub a Sbor dobrovolných hasičů, jenž vznikl v létě roku 1907 a v současnosti má 120 členů. Mezi hlavní činnosti sboru nepatří jen zajišťování požární bezpečnosti obce, ale i pořádání různých kulturních akcí jako například dětské dny, hasičské bály, pálení čarodějnic a hlavně práce s mládeží. Pod vedením zkušených vedoucích tu působí 50 mladých hasičů, kteří se úspěšně účastní městských, ale i republikových soutěží.
Pohybové vyžití zličínským nabízí sportovní areál, kde se nachází víceúčelová hala sloužící současně jako školní tělocvična, fotbalové hřiště s přírodní trávou a fotbalové hřiště s umělou trávou třetí generace. Mini hřiště s umělou trávou slouží nejen k přípravě mužstev klubu, ale je i veřejně přístupné.
Okolí Zličína a příroda
V létech 2005 až 2008 proběhl archeologický výzkum v Praze-Zličíně, v poloze Za novou silnicí. Během výzkumu byly postupně prozkoumány a zdokumentovány tři hlavní komponenty, které se v této lokalitě podařilo objevit: palisádou ohrazené neolitické sídliště, pravěká cesta a především kompletní pohřebiště vinařické skupiny z doby stěhování národů. Bylo doposud odkryto 177 kosterních hrobů. Jde o největší prozkoumané kostrové pohřebiště v Čechách a jedno z největších pohřebišť ve střední Evropě datované do období druhé a třetí třetiny pátého století.
Zličín a Doprava
Díky metru (od listopadu roku 1994, úsek V.B), které se sice přímo ve Zličíně nenachází, ale leží na jeho okraji, má celá čtvrť dobré dopravní spojení. Na metro navazují i autobusy, bohužel četnost těchto spojů je velmi malá. V nedalekém sídlišti, na Řepích (na sever od Zličína) se nachází tramvajová trať. Od stanice metra jezdí i meziměstské linky do Plzně, Berouna, Karlových Varů, Kladna a Rakovníka.
Na hranici mezi Řepy a Zličínem se také nachází železniční nádraží, které umožňuje spojení do Kladna.
Územím Zličína prochází Pražský okruh (zprovozněn v tomto úseku v roce 2002), dálnice D5 směřující do Plzně a její přivaděč z Jihozápadního města. U stanice metra Zličín je také záchytné parkoviště P+R. Starým Zličínem prochází původní Plzeňská, hlavní tah do Plzně až do roku 1980, kdy se začala dálnice
