Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice.
Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině břevnovského kláštera. Do roku 1420, kdy byl zabaven Pražany a přešel do majetku Starého Města, náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci Daniela Adama z Veleslavína a jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Zdejší zámeček byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.
Historie městské části Veleslavín
Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První zmínka je již v zakládací listině Břevnovského kláštera. Do roku 1420, kdy byl zabaven Pražany a přešel do majetku Starého Města, náležel břevnovskému klášteru. Část osady byla postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. V 16. století náležel jeden z dvorů ve Veleslavíně otci Daniela Adama z Veleslavína a jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Zdejší zámeček byl postaven mezi roky 1730-1750. V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.
Veleslavín - Památky a významné objekty
Zámek Veleslavín: Zámek v pražské čtvrti Veleslavín je jednopatrová barokní budova, v současné době sloužící zdravotnickým účelům. Objekt byl po staletí statkem břevnovského kláštera, v jehož zakládací listině z 993 byl poprvé zmíněn. Roku 1420 připadl pražskému purkrabství. Současný zámek byl vybudován 1. polovině 18. století, pravděpodobně mezi roky 1730-1750. Nechala jej postavit tehdejší majitelka Veleslavína, E. M. šlechtična Oestérenová. Autorem plánů byl patrně Kilián Ignác Dienzenhofer. Za pruského obléhání Prahy v objektu údajně bydlel pruský král Fridrich II. Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy, na začátku 20. století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla.
Nádraží Praha-Veleslavín: Praha-Veleslavín je nácestná železniční stanice na trati 120 z Prahy do Rakovníka. V roce 1863 byla Lánská koněspřežka nahrazena parní železniční tratí, na které byla vybudována dnešní stanice. Stanice leží mezi nádražími Praha-Dejvice a Praha-Ruzyně na 7,7. traťovém kilometru (od nádraží Praha-Bubny).
Veleslavín a Doprava
Veřejnou dopravu zde zajišťují autobusové a tramvajové linky PIDu. Tramvajová trať je zde vedena Evropskou ulicí z Vítězného náměstí přes Bořislavku, sídliště Červený vrch až vozovně Vokovice a odtud na konečnou stanici do Liboce u Vokovického hřbitova. Původní tramvajová trať sem byla kdysi vedena z Bořislavky Kladenskou ulicí.
V roce 2014 zde bude otevřena společně s celým úsekem Pražského metra V.A stanice metra Nádraží Veleslavín a autobusový terminál.
