Městská část Praha Bubeneč
Obyvatel: 21 267 (31. 12. 2015)
Rozloha: 4,44 km²
Připojení k Praze: 1922
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Bubeneč je městská čtvrť Prahy a katastrální území na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Většina Bubenče patří do obvodu a městské části Praha 6, Stromovka a zástavba jižně od Buštěhradské dráhy (včetně stadionu Sparty na Letné) je součástí Prahy 7. V letech 1904–1921 byl Bubeneč městem. Dnešní název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch) českého Vovenec nebo odvozen od názvu blízké obce Bubny (dnes součást katastru Holešovic), která se nacházela na předmostí dnešního Hlávkova mostu. Bubeneč je zastavěn bloky obytných domů, vilami a v okolí Papírenské ulice průmyslovými budovami. Dále se na jeho území nachází Královská obora, Výstaviště a Císařský ostrov. Historické jádro obce je tvořeno zástavbou v okolí Krupkova náměstí. Bubeneč má rozlohu 4,44 km2, sousedními městskými částmi jsou: Holešovice, Dejvice a Troja. V části obce Bubeneč má sídlo 4182 firem.

Znak Bubenče

Znak tvoří červený štít napříč prostoupený zdí ze stříbrných tesaných kamenů s černými spárami a paterým cimbuřím, z něhož první a poslední vyrůstá z okraje štítu. Hradební zeď je prolomena otevřenou klenutou branou bez vrat se zdviženou zlatou padací mříží. Na druhém cimbuří stojí ve skoku doprava stříbrný beran se zlatými rohy a kopýtky. Okraj štítu je obklopen zlatým ozdobným lemem, na horním okraji je umístěna zděná stříbrná koruna s pěti výběžky.

Městská symbolika hradby je ve znaku doplněna figurou berana, odkazující na původní název obce. Zemské barvy vyjadřují panství nejvyšších českých purkrabí a pokračování tradice vybudováním letohrádku pro účely českých místodržících, a také Královskou oboru s Císařským mlýnem, který se za doby panování Rudolfa II. stal jednou z jeho letních rezidencí.

Historie Bubenče

Bubeneč, původně nazývaný Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části Troja), je poprvé připomínán roku 1197. Dne 26. října 1904 získala obec Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na používání znaku však Bubeneč obdržel až 17. února 1905.

Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a Praha 7.

V posledních letech se v ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách odkryly zajímavé archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky prehistorického osídlení zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku dvacátého století se jednalo o převážně zemědělskou oblast.

Významné památky a budovy městské části Bubeneč

Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého Bubenečského nádraží ve středu čtvrti na západním okraji Stromovky. Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. pol. 19. století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. vily Lannova, Suchardova), dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou (na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče zaujímá především lesopark Královská obora neboli Stromovka s Mistodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla vyhrazena pro Jubilejní výstavu v r. 1891 a výstavně-zábavným areálem zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Jihovýchodní část Bubenče zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie výtvarných umění.

Na území Bubenče se nachází také jeden ostrov - Císařský. Svou rozlohou cca. 29 ha je největším pražským ostrovem. Čeští stavové jej darovali do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského (odtud pochází někdy používaný název Purkrabský ostrov). Na dnešní ploše ostrova kdysi ležela i část Královské obory. Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila, například v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno. Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899–1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba.

Císařský ostrov bývá někdy nesprávně nazýván jako Trojský. Ten se však nacházel na území dolní části dnešní zoologické zahrady a od trojské pevniny byl oddělen ramenem Trojského mlýna. Na začátku 20. století v souvislosti s celkovou plavební a protipovodňovou regulací Vltavy zanikl.

Doprava, silnice a mosty v Bubenči

Silniční tunel pod Královskou oborou je součástí tunelového komplexu Blanka, který je stavěn jako jedna z částí Městského okruhu. Tunelový úsek Královská obora (Letná - Pelc-Tyrolka) je dlouhý 3,09 km (z toho je 2230 m ražených). Stavba byla zahájena v roce 2007 a tunel má být zprovozněn v roce 2014. Jeho oficiální název název schválila Rada hlavního města Prahy na svém zasedání 2. dubna 2013.

Železniční tunel v Královské oboře je nejstarší pražský tunel s kamennými portály a byl postaven stavitelem Jakubem Hablem v letech 1852-1869 při prodlužování Buštěhradské dráhy navazující na původní trasu koněspřežky. Tunel je 104 m dlouhý, 5,7 m široký a 5,5 m vysoký. Je jím vedena jednokolejná železniční trať č. 120 z Prahy do Kladna.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
16.ledna 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století....

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...