Bubeneč je městská čtvrť Prahy a katastrální území na levém břehu Vltavy. Součástí katastru Bubenče je i celý Císařský ostrov, Stromovka (Královská obora) a Výstaviště. Většina Bubenče patří do obvodu a městské části Praha 6, Stromovka a zástavba jižně od Buštěhradské dráhy (včetně stadionu Sparty na Letné) je součástí Prahy 7. V letech 1904–1921 byl Bubeneč městem. Dnešní název Bubeneč je nejspíš založen na německé výslovnosti (Bubentsch) českého Vovenec nebo odvozen od názvu blízké obce Bubny (dnes součást katastru Holešovic), která se nacházela na předmostí dnešního Hlávkova mostu. Bubeneč je zastavěn bloky obytných domů, vilami a v okolí Papírenské ulice průmyslovými budovami. Dále se na jeho území nachází Královská obora, Výstaviště a Císařský ostrov. Historické jádro obce je tvořeno zástavbou v okolí Krupkova náměstí. Bubeneč má rozlohu 4,44 km2, sousedními městskými částmi jsou: Holešovice, Dejvice a Troja. V části obce Bubeneč má sídlo 4182 firem.
Znak Bubenče
Znak tvoří červený štít napříč prostoupený zdí ze stříbrných tesaných kamenů s černými spárami a paterým cimbuřím, z něhož první a poslední vyrůstá z okraje štítu. Hradební zeď je prolomena otevřenou klenutou branou bez vrat se zdviženou zlatou padací mříží. Na druhém cimbuří stojí ve skoku doprava stříbrný beran se zlatými rohy a kopýtky. Okraj štítu je obklopen zlatým ozdobným lemem, na horním okraji je umístěna zděná stříbrná koruna s pěti výběžky.
Městská symbolika hradby je ve znaku doplněna figurou berana, odkazující na původní název obce. Zemské barvy vyjadřují panství nejvyšších českých purkrabí a pokračování tradice vybudováním letohrádku pro účely českých místodržících, a také Královskou oboru s Císařským mlýnem, který se za doby panování Rudolfa II. stal jednou z jeho letních rezidencí.
Historie Bubenče
Bubeneč, původně nazývaný Přední Ovenec (Zadní Ovenec byl názvem vsi na místě dnešní městské části Troja), je poprvé připomínán roku 1197. Dne 26. října 1904 získala obec Bubeneč status města a zároveň jí byl udělen i městský znak. Privilegium na používání znaku však Bubeneč obdržel až 17. února 1905.
Součástí Prahy se Bubeneč stal 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. o vzniku Velké Prahy, a v jejím rámci se stal součástí obvodu Praha XIX. Od roku 1960 je území Bubenče rozděleno mezi městské obvody (dnes i městské části) Praha 6 a Praha 7.
V posledních letech se v ulicích Terronská, Albánská a Ve Struhách odkryly zajímavé archeologické nálezy. Mělce uložené pozůstatky prehistorického osídlení zachránilo slabé osídlení v pozdější době, od raného středověku až do začátku dvacátého století se jednalo o převážně zemědělskou oblast.
Významné památky a budovy městské části Bubeneč
Zbytek původního, tzv. starého Bubenče, se nachází okolo kostela sv. Gotharda, hostince Na Slamníku a nedalekého Bubenečského nádraží ve středu čtvrti na západním okraji Stromovky. Odtud na jih se rozkládá vilová čtvrť, budovaná již od 2. pol. 19. století mj. významnými osobnostmi české kultury (např. vily Lannova, Suchardova), dnes zde sídlí řada zastupitelských úřadů. Jihozápadní část a západní okraj je tvořen bytovými domy stavěnými od dvacátých let 20. století podle (úspěšného) urbanistického plánu (A. Engel). Směrem k východu přechází dobová výstavba ve vilovou čtvrť. Severní část je v západní části historicky průmyslová se zbytky renesančního Císařského mlýna, papírny a starou a novou (na Císařském ostrově) čistírnou odpadních vod pro Prahu. Na východě sousedí sportovní areály vč. jezdeckého areálu na Císařském ostrově. Východní část Bubenče zaujímá především lesopark Královská obora neboli Stromovka s Mistodržitelským letohrádkem a Šlechtovkou. Východní část stromovky byla vyhrazena pro Jubilejní výstavu v r. 1891 a výstavně-zábavným areálem zůstala, dnes pod názvem Výstaviště Praha. Jihovýchodní část Bubenče zaujímá stadion Sparty (běžně označovaný „na Letné“, ve smyslu na Letenské pláni) a souvislá bytová zástavba, mezi kterou dominuje budova Akademie výtvarných umění.
Na území Bubenče se nachází také jeden ostrov - Císařský. Svou rozlohou cca. 29 ha je největším pražským ostrovem. Čeští stavové jej darovali do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského (odtud pochází někdy používaný název Purkrabský ostrov). Na dnešní ploše ostrova kdysi ležela i část Královské obory. Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila, například v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno. Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899–1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba.
Císařský ostrov bývá někdy nesprávně nazýván jako Trojský. Ten se však nacházel na území dolní části dnešní zoologické zahrady a od trojské pevniny byl oddělen ramenem Trojského mlýna. Na začátku 20. století v souvislosti s celkovou plavební a protipovodňovou regulací Vltavy zanikl.
Doprava, silnice a mosty v Bubenči
Silniční tunel pod Královskou oborou je součástí tunelového komplexu Blanka, který je stavěn jako jedna z částí Městského okruhu. Tunelový úsek Královská obora (Letná - Pelc-Tyrolka) je dlouhý 3,09 km (z toho je 2230 m ražených). Stavba byla zahájena v roce 2007 a tunel má být zprovozněn v roce 2014. Jeho oficiální název název schválila Rada hlavního města Prahy na svém zasedání 2. dubna 2013.
Železniční tunel v Královské oboře je nejstarší pražský tunel s kamennými portály a byl postaven stavitelem Jakubem Hablem v letech 1852-1869 při prodlužování Buštěhradské dráhy navazující na původní trasu koněspřežky. Tunel je 104 m dlouhý, 5,7 m široký a 5,5 m vysoký. Je jím vedena jednokolejná železniční trať č. 120 z Prahy do Kladna.
