Požáry je národní přírodní památka náležící území hlavního města Prahy, konkrétně městské části Praha Řeporyje, jižně od Dalejského profilu a Dalejského potoka a severně nad Pražským okruhem. Hlavní dominantou, kterou je památka tvořena je opuštěný lom s příjezdovým zářezem do skály. Důvodem ochrany jsou právě tyto dva objekty - zářez cesty a samotný lom, na kterém je zachycen stratotyp hranice mezinárodního významu pro silurská oddělení ludlow - přídolí. Spodní hranice přídolí je stará asi 423 miliónů let a je z ní patrný první výskyt vyhynulých mořských živočichů Monograptus parultimus. Celé chráněné území přírodní památky Požáry se rozkládá na ploše 2,71 ha a své ochrany dosáhlo roku 1982, kdy bylo prohlášeno za chráněný přírodní výtvor. Národní přírodní památkou se stalo roku 1992, kdy též spadlo do správy CHKO Český kras.
Význam národní přírodní památky Požáry
Lokalita je významná tím, že vzhledem ke své, na Prahu slušné diverzitě druhů a geologické významnosti umožňuje vědecké studium. Statut mezinárodního stratotypu opakovaně žádá o zachování odkryvu a aby z něj byl umožněn odběr vzorků pro vědecké účely i zahraničním vědeckým pracovníkům. Povinností státu je zachovat stratotypu pro vědecké pracovníky přístupný a člověkem neporušený.
Flora přírodní památky Požáry
Na území národní přírodní památky Požáry nerostou nijak vzácné druhy rostlin. V podstatě se jedná o zcela běžné druhy v krajině, například locika prutnatá rostoucí na lomových stěnách. Dno lomu je zarostlé vrbami a místy ptačím zobem obecným, či jasanem ztepilým. Na horním okraji lomu se pak nejhojněji nachází vičenec písečný. Z bylin zde roste devaterníček šedý pěchava vápnomilná, kostřavá waleská a několik druhů ostřic.
Fauna oblasti
V lokalitě se vyskytuje poměrně vzácný plž závornatka, pro kterého je lokalita náhradním stanovištěm, po jeho původním „domově“ na dolní a střední Berounce, náhradním stanovištěm. Méně vzácné druhy této lokality zastupují střevlíci i motýli, například lze jmenovat kovolesklce piplového, skvrnušku hadincovou, vřetenušku čičorkovou, modráska rozchodníkového a jarnici topolovou. Na lokalitě byl pozorován výskyt i některých obratlovců. Badatelé zde nalezli skokana hnědého a z plazů pak ještěrky zelené a obecné. Hnízdí zde několik druhů ptáků Prahy - rehek domácí, nebo konipas bílý. Ze savců byl v pražské lokalitě pozorován ježek obecný a myšice křovinná.
Geologická charakteristika přírodní památky Požáry
Geologický profil začíná v zářezu pod tunelem, kde je profil očíslován od nejstarších vrstev k nejmladším. Nejprve je kopaninské souvrství, pak požárskému souvrství, lochkovskému souvrství a po něm začíná oddělení přídolí. V lomu jižně od ústí příjezdového tunelu vystupují lavicovité vápence, v jejichž spodní části je viditelná hranice mezi silurem a devonem, tvořeným kotýskými vápenci.
