Řeporyje jsou od roku 1974 katastrálním územím Prahy. Většina jejich území patří do městské části Praha-Řeporyje s výjimkou malé neobydlené části jižně od Krtně, která patří do městské části Praha 13. Je zde evidováno 74 ulic a 787 adres, má zde sídlo 510 firem. Žije zde 2857 obyvatel. V roce 1919 byly Řeporyje povýšeny na městys.
Městská část Praha-Řeporyje se nachází na jihozápadním okraji hlavního města, na samém počátku Dalejského údolí, které se odtud rozkládá podél stejnojmenného potoka. Sousedícími městskými částmi jsou: Třebonice, Stodůlky, Holyně, Slivenec a Zadní Kopanina.
Historie městské části Řeporyje
Malá vesnice Řeporyje se začala rozrůstat na svahy Dalejského potoka v polovině 19. století, do té doby měla ryze zemědělský charakter. V té době bylo vybudováno mnoho usedlostí, které se dochovaly i do dnešních dnů.
Původně byla součástí katastrálního území Řeporyje také Velká a Malá Ohrada, které se později staly součástí katastru Stodůlek. Rozvoji Řeporyj pomohlo hlavně zavedení železnice ke konci 19. století (trať vedená Prokopským údolím přes Řeporyje směrem do Berouna), na přelomu 19. a 20. století začal rozvoj hlavně díky těžbě vápna - jihovýchodním směrem od tehdejší obce vznikly na začátku údolí Dalejského potoka lomy (těží se tam dodnes). Příliv dělníků do obce vedl k zbudování nové infrastruktury a rozšiřování obce, která byla roku 1919 povýšena na městys. Počet obyvatel přesáhl tři tisíce. V roce 1921 vznikl zdejší fotbalový tým FK Řeporyje. Původní venkovské domy a dělnické byty začínají doplňovat postupně i malé průmyslové provozy městského typu.
Po druhé světové válce dále pokračuje přeměna Řeporyj ze zemědělské obce na pražské předměstí; roku 1974 je pak obec připojena ku Praze v rámci velkého rozšiřování metropole hlavně jižním a východním směrem. Vzniká také vysoká stavba zemědělského sila, která je nyní v celých Řeporyjích nejvyšší.
V roce 1989 Útvar rozvoje města vypracoval studii na komplexní zastavění území řeporyjské městské části. Tato zástavba, která by byla vlastně rozšířením sídliště Jihozápadní město, počítala s novými panelovými domy, které by plynule navazovaly na současnou vilovou zástavbu (podobně jako na jiných místech v metropoli, kde byla vybudována rozsáhlá sídliště). Revitalizována měla být i zeleň a postaveny měly být i nové dopravní tepny. Vzhledem k rychlému konci socialistické koncepce výstavby moderních sídlišť však projekt realizován nebyl, v první dekádě 21. století však Řeporyje zaznamenaly přecijen rychlý rozvoj - v severní části MČ se začaly objevovat nové domy, svým charakterem bližší této okrajové části metropole. I do budoucna se počítá s novou výstavbou v Řeporyjích.
Občanská vybavenost v Řeporyjích a sport
V posledních letech se tu nebývale rychle staví, takže není daleko doba, kdy zcela splyne se sídlištní zástavbou Prahy 13.
Největšího rozmachu se Řeporyje dočkaly na konci 19. století po dokončení železniční trati Praha - Most a Praha - Beroun. Byly zde otevřeny vápencové lomy, postavena pec na pálení vápna a kruhové cihelny. Do obce se přestěhovali dělníci, čímž ztratila čistě zemědělský charakter. Po roce 1890 přišel do vsi i první lékař. Jako farář v Řeporyjích působil mezi léty 1909 - 1919 spisovatel J. Š. Baar, mezi lidmi velmi oblíbený pro svá krásná kázání.
V roce 1892 byla v obci vybudována první škola. Počet dětí vzrůstal a už kolem roku 1930 se začalo uvažovat o zřízení školy nové. Po 2. světové válce byla postavena alespoň provizorní dřevěná budova, která sloužila jako škola měšťanská, a teprve v roce 1953 byla otevřena škola nová. Dřevěnou budovu pak užívali ti úplně nejmenší, kteří se nové školy dočkali až v roce 1984. V letech 1985 - 1994 byl v obci zaveden vodovod, nyní se buduje kanalizace a zavádí se plyn.
Po roce 1989 začalo v Řeporyjích pracovat na 60 větších či menších firem a obchodů. Jen zemědělců v obci ubývá. Z původních 48 už jich na polích pracuje jen několik. Novější zástavba rodinných domků je v okolí ulice Smíchovské a Jáchymovské v severní části území.
Železniční tratí je od centrální části městské části oddělena část podél ulice Ořešské.
V městské části jsou dvě základní školy, u Smíchovské ulice a u Ořešské ulice. Východně od Ořešské ulice je také hřiště TJ Sokol Řeporyje.
U ulice, či spíše silničky, K Zadní Kopanině je zahrádkářská osada. Řada domků je také v ulici Mládkově podél stezky podle toku Dalejského potoka, východně od Řeporyj.
V západní části městské části je průmyslová zóna. Severně od nádraží je gigantické obilné silo s reklamním nátěrem firmy Meindl, které je nejvýraznější dominantou Řeporyj. Je v Česku hlavním silem „S1" firmy Soufflet Agro a. s., patřící k francouzské nadnárodní zemědělské obchodní skupině. Druhé obdobně významné silo „S2" téže společnosti je v Kojetíně na Moravě. Dříve řeporyjské silo patřilo firmě Proslad a. s. Prostějov. Povrch sila má plochu asi 7000 m2. V severozápadní části území Řeporyj je skanzen Řepora, před požárem nazývaný Tuležim.
Místnímu sportovnímu vyžití slouží sokolovna, tenisové kurty a fotbalový stadion. Východně od Ořešské ulice je také hřiště TJ Sokol Řeporyje.
Řeporyje a Doprava
Někteří obyvatelé stále jezdí do práce do Prahy, kam spojení obstarávají autobusy, metro i tradiční železnice.
V Řeporyjích je železniční stanice Praha-Řeporyje. Trať pokračuje k Praze Dalejským a Prokopským údolím.
Autobusová doprava je vedena od stanic linky metra B Luka a Nové Butovice. Z Řeporyj pokračují autobusy do Ořechu nebo do Třebonic nebo přes Zadní Kopaninu do Radotína.
