Švehlova sokolovna ležící v ulici U Branek čp. 674 v Praze 15 Hostivaři, cca 100 metrů od železniční stanice Hostivař.
Historie Švehlovy sokolovny
Švehlova sokolovna je funkcionalisticky pojatým stavením navrhnutým architektem Ladislavem Machoněm, který vybudovali stavitelé Václav Pospíšil a architektův společník František Tumpach. Stavební firmou, která Sokolovnu postavila byla firma Ing. Podhajský z Hostivaře. Dne 28. října 1931 byl slavnostně položen základní kámen a po dokončení staveb mohla být dne 15. května 1932 otevřena. Název po Antonínu Švehlovi, bývalém ministru vnitra Československé republiky a předsedovi Agrární strany, získala až po jeho smrti v roce 1933. Její název se nedokázal udržet během poválečného režimu, nicméně dnes už byl název obnoven a sokolové ho hrdě přejali zpět. Švehlova sokolovna má kromě jedinečné a krásné památkově chráněné budovy i další cenné unikáty, mezi které patří především ručně psané Stanovy sokola, které jsou osobně podepsané Antonínem Švehlou starším a byly vytvořeny a napsány 1. listopadu 1869, čímž se mohou pyšnit, jelikož se tak jedná o „první takové mezi zakládajícími jednotami v Českých zemích za c. k. Rakouska slavnostně na svoji dobu zcela nová a moderně zařízená sokolovna, disponující velkým kinosálem. Náklady na stavbu moderní sokolovny a její zařízení se pohybovaly okolo 2 milionů Kč. Sokolovna má svůj za císaře Františka Josefa Habsburského“. Budova sokolovny pochopitelně zastarávala a tak od konce 90. let 20. století procházela poměrně dlouhodobou postupnou rekonstrukcí, jejíž cílem bylo co nejvěrněji budově navrátit její původní vzhled, architektonickou jednoduchost funkcionalismu a krásu. Hostivařská sokolovna byla zavírána a otvírána vícekrát až byla roku 1995 poněkolikáté obnovena s činností TJ Sokola Hostivař a od té doby už zůstává ve funkci na doufejme ještě dlouhou dobu. Mimo to v současné době i obnoveně funguje její divadelní sál s dochovaným a původním jevištěm, které divákům nabízí pestrý, kulturně společenský program, včetně Loutkového divadélka Frydolín, Mateřského centra Frydolínek, výstavní Galerie V chodbě a samozřejmě nejvýznamnější části každé sokolovny, tělocvičny s širokou škálou různých sportovních aktivit.
Oživení činnosti Švehlovy sokolovny po 2. světové válce
K oživení sokolské činnosti došlo až v roce 1950, kdy sokolovna dostala název Dělnická sportovní organizace TH Baník Hostivař od organizace Pérovna Hostivař. Patronace Pérovny platila u šest let, během kterých se nepovedlo najít nového sponzora, ačkoli Hostivař hostila ligu v pozemním hokeji, fotbalu a ledním hokeji. Po roce 1961 však rostl zájem o nové sporty a to dalo vzniku oddílům tenisu, košíkové, volejbalu a Sdružení otužilců a dálkového plavání, později i jezdeckému oddílu. Začátkem 70. let se v Hostivaři začaly ve velkém budovat nové byty, čímž se rozrostla i členská základna sokolovny a mimo jiné se členem jednoty stal přemožitel kanálu La Manche František Venclovský. Skupina mužů a dorostul v sokolské jednotě se stala několikanásobnými mistry republiky, zatímco členky mnohokrát cvičily na Československé spartakiádě. V roce 1989, v době pádu socialismu u nás, bylo v jednotě celkem 890 členů v 7 oddílech.
Sál Švehlovy sokolovny
Sokolovna má sál s parketami o rozměrech 10x20 m, který je možno pronajmout a proto je sokolovna Hostivařským centrem pro nemíčové sporty, tanec, konference, divadelní představení, koncerty a další. Dlouhodobě a pravidelně zde představuje Divadélko Frydolín a cvičí zde oddíl kondičního cvičení, zdravotního a rehabilitačního cvičení, powerjógy, orientálního tance, atd.
