Liboc je část Prahy nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centerm města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb. V části obce Liboc je celkem 49 ulic, má zde sídlo celkem 743 firem. Liboc sousedí s: Ruzyní, Nebušicemi, Vokovicemi, Veleslavínem a Břevnovem.
Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.
Historie městské části Liboc
První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.
Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.
Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.
Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.
Liboc - Památky a významné objekty
Letohrádek Hvězda: Letohrádek byl v roce 1962 zařazen na seznam národních kulturních památek. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory.
Kostel sv. Fabiána a Šebestiána: Kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Praze-Liboci se nachází v ulici Libocká. Původně byl románský, nově je vystaven klasicistně v letech 1842-1844.
Divoká Šárka: Přírodní rezervace Divoká Šárka se nachází na skalnatých úbočích Šáreckého potoka (mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem) a na stepích nad ním, zejména na jeho pravém břehu. Stepi potom přecházejí do rozsáhlého lesa, což tak vytváří jeden z nejrozsáhlejších pražských parků.
Liboc a Doprava
V Libocké jsou provozovány autobusové spoje PID č. 179 (denní, 3 až 10 spojů za hodinu
v jednom směru) a 510 (noční, 2 až 3 spoje za hodinu v jednom směru). Nejbližší přístup k dotčeným pozemkům od linky BUSč. 179 je ze zastávky Libocká, která je od řešené lokality vzdálena cca 100 až 400 m.
Často využívaná je i docházka přímo na tramvajovou smyčku „Petřiny“, odkud lze využíttramvajové spoje č. 1, 2, 18 a 56 (noční) resp. další autobusové linky č. 191 a 560 (noční). Pro východně situované pozemky v Libocké je pro směr do centra časově dostupnější
zastávka BUS č. 179 „Petřiny“, takže docházka na zastávky PID se děje v obou směrech z ulice Libocké.
