Městská část Praha Smíchov
Počet obyvatel: 33.589 (r. 2015)
Rozloha: 7,05 km²
Připojení k Praze: 1922
Autor: Praha na Dlani
16.ledna 2020
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
sdílej:

Smíchov je pražská městská čtvrť a katastrální území na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5. Na severu sousedí s Malou Stranou, na jihu s Hlubočepy, na jihozápadě s Radlicemi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s Motolem. Plzeňská ulice ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smichovem a Košířemi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu Nové Město pražské, Vyšehrad a Podolí. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov Císařská louka (naproti Vyšehradu a Podolí) a Dětský ostrov. V letech 1903–1921 byl Smíchov městem, od roku 1838 měl status předměstí. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také Košíře, které se později osamostatnily.

Smíchov byl dlouhá léta převážně dělnickou čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména pivovar Staropramen a ČKD Tatra (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do Zličína).

V části obce Smíchov je celkem 199 ulic, má zde sídlo 10540 firem. Sousedícími městskými částmi jsou: Košíře, Břevnov, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Vyšehrad, Podolí, Hlubočepy a Radlice.

Historie městské části Smíchov

O území dnešního Smíchova se kroniky zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. Zbraslavská kronika popisuje korunovační hostinu Václava II. roku 1297, která se konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století vlastnilo území Smíchova několik církevních ústavů. Dvůr si zde koupil roku 1341 také Jan Lucemburský a založil u něj kartuziánský klášter s kostelem. Dvůr zde měl cisterciácký klášter v Plasích. Tehdy zde začínají vznikat vinice a chmelnice.

Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle pověstí se na smíchovském břehu Vltavy (levý břeh) smál Horymír, když si na Šemíkovi skokem z Vyšehradu a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku 814 nařídil kníže Vojen, aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v lese sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou radost, že se silně smáli a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil Jan Smíchovský, podle kterého se pak území nazývá.

Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu ovcí, koz a dobytka v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.

Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování Karla IV. Roku 1386 dochází k rozparcelování zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.

Za husitské revoluce byl pak kartuziánský klášter vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále Vladislava Jagellonského byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení Starého Města. Šlechtická a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal Pavel Michna z Vacínova. Staré Město, které mělo dodávat oves císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy ves Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.

Pivovar Staropramen u autobusového nádraží Na KnížecíZa třicetileté války byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 Schwarzenberkové. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku 1816 Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem František Ringhoffer přemístil své průmyslové podniky, později největší podnik Rakouska-Uherska ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský pivovar na Smíchově, pozdější pivovar Staropramen. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval celý zbytek 19. století a až na konci 20. století se jeho tvář začala měnit na obchodní postupným rušením továren.

Teprve 22. února 1903 byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. 21. ledna 1904 byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či ministerského schválení. Na základě zákona o Velké Praze byl Smíchov roku 1922 připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.

Smíchov a jeho Pamětihodnosti

  • Portheimka barokní letohrádek rodiny architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera, upravený pro rodinu Porgesů z Portheimu
  • Novorenesanční kostel sv. Václava postavil v letech 1881–1885 architekt Antonín Barvitius, který navrhl také vnitřní zařízení
  • Vila manželů Duškových Bertramka, v níž na konci 18. století pobýval Wolfgang Amadeus Mozart
  • Park Sacré Coeur někdejšího kláštera
  • Beuronský Klášter sv. Gabriela dříve benediktinek Ringhofferova vila
  • Kaple Nejsvětější Trojice (U Nesypky) klasicistní kostelík Malostranského hřbitova
  • Karpatský chrám sv. Archanděla Michaela převezený z Podkarpatské Rusi
  • Klamovka, klasicistní letohrádek s romantickými památníky
  • Letohrádek Kinských a Švýcárna se zahradou
  • Malostranský hřbitov
  • Smíchovská synagoga
  • Medvědí kašna, barokní dílo sochaře Jeronýma Kohla

Občanská vybavenost Smíchova

Smíchov je dynamicky se rozvíjející čtvrť v okolí nákupního střediska Nový Smíchov. Nabízí velmi příjemné bydlení, perfektní občanskou vybavenost a spoustu možností, jak trávit volný čas. K relaxaci, sportu a procházkám je možné využít například park Santoška na severním svahu Pavího vrchu, který se vypíná hned za domem, sportovní centrum Radlická (tenis, fotbal, squash, badminton, plavecký bazén), zimní stadion Nikolajka, Holmes Place Anděl a Smíchov, v Erpet GR golf, squash, tenis, volejbal, relax centrum) a mnoho dalších. Mnohé jistě také potěší nedaleké nábřeží Vltavy a převoz na druhý břeh k Žlutým lázním.

Pro nakupování a zábavu je k dispozici množství obchodů a služeb např. Obchodní centrum Nový Smíchov (5 minut chůze), kde je zároveň několik moderních kin, v dobrém dosahu jsou divadla a v neposlední řadě také jedny z nejpopulárnějších restaurací a hospůdek v Praze.

Důležitou součástí plné občanské vybavenosti je blízkost řady mateřských a základních škol, ordinací praktických lékařů i specializovaných lékařských pracovišť.

Smíchov a Doprava

Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských nádraží, dnes Nádraží Praha-Smíchov. Lávka přes nádraží spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.

Malé autobusové nádraží se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici Na Knížecí, jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na Písek, Příbram, Beroun, Plzeň, Rokycany, Strakonice, Klatovy, Sušice, Domažlice atd.). Příměstské spoje odjíždějí od Smíchovského nádraží.

Středisky MHD na Smíchově jsou dvě stanice metra trasy B – Smíchovské nádraží a Anděl a její výstup Na Knížecí. U Anděla se také kříží tramvajové tratě Újezd–Anděl–Hlubočepy–estakáda na Barrandov v severojižním směru a Palackého náměstí–Anděl–Plzeňská ulice–Kotlářka–Sídliště Řepy ve východozápadním. Smíchovské nádraží a následující Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihozápad a zčásti jihovýchod (přes Barrandovský most) Prahy.

Kdysi na Smíchově jezdívaly i trolejbusy, trolejbusová trať byla vedena z Nového Města přes Jiráskův most na Smíchov, odtud pak dále do Jinonic.

Nedaleko od Anděla ústí také dva na sebe navazující tunely Městského okruhu – Strahovský tunel a tunel Mrázovka.

  • Aktuálně
  • Události
  • Firmy
  • Nabídky
Městská část Praha Veleslavín
Městská část Praha Veleslavín
23.března 2020
Městská část Praha Veleslavín - článek v průvodci na Praha na Dlani

Veleslavín je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť, část Prahy 6. V části obce Veleslavín je celkem 37 ulic, má sídlo 1667 firem. Sousedními městskými částmi jsou: Břevnov, Liboc, Vokovice a Střešovice. Vznik Veleslavína spadá patrně do 10. až 11. století. První...

přečti celý článek...
Městská část Praha Přední Kopanina
Městská část Praha Přední Kopanina
16.ledna 2020
Městská část Praha Přední Kopanina - článek v průvodci na Praha na Dlani

Přední Kopanina je katastrální území a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Přední Kopanina také městská část hlavního města Prahy, rozkládající se 10 km od centra při severozápadním okraji města. Větší část rozlohy zaujímají pole v blízkosti mezinárodního...

přečti celý článek...
Městská část Praha Benice
Městská část Praha Benice
16.ledna 2020
Městská část Praha Benice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Benice jsou katastrálním územím na jihovýchodním okraji Prahy, tvořícím území městské části Praha-Benice. Je zde evidováno 11 ulic a 192 adres. Žije zde 474 obyvatel. Sousedícími městskými částmi jsou: Kolovraty, Uhříněves, Pitkovice a Lipany. Znak je tvořen červeným...

přečti celý článek...
Městská část Praha Klánovice
Městská část Praha Klánovice
16.ledna 2020
Městská část Praha Klánovice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974). Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální...

přečti celý článek...
Městská část Praha Bohnice
Městská část Praha Bohnice
16.ledna 2020
Městská část Praha Bohnice - článek v průvodci na Praha na Dlani

V části obce Praha - Bohnice je evidováno 49 ulic, 847 adres. Všechny adresy v části obce mají PSČ 181 00. Bohnice jsou městská čtvrť a katastrální území o rozloze 465,9 ha, rozkládající se na severu Prahy na pravém břehu Vltavy. Sousedícími městskými částmi Prahy jsou:...

přečti celý článek...
Městská část Praha Hlubočepy
Městská část Praha Hlubočepy
16.ledna 2020
Městská část Praha Hlubočepy - článek v průvodci na Praha na Dlani

Hlubočepy jsou městská čtvrť a katastrální území na jihu pražské městské části Praha 5. Katastrální území Hlubočepy mělo k 31. 12. 2008 23.059 obyvatel. Počet obyvatel Hlubočep má stoupající tendenci. Od roku 2001, kdy byl počet obyvatel 20 701 obyvatel, se zvýšil o...

přečti celý článek...
Městská část Praha Ruzyně
Městská část Praha Ruzyně
16.ledna 2020
Městská část Praha Ruzyně - článek v průvodci na Praha na Dlani

Ruzyně je katastrální území a čtvrť hlavního města Prahy, součást městské části, městského obvodu a správního obvodu Praha 6. Před připojením k Praze roku 1960 byla samostatnou obcí. K roku 993 zaznamenán tvar „Ruzen“, 1262 - „Ruzin“, 1785 - „Russině“. Původně...

přečti celý článek...
Městská část Praha Nebušice
Městská část Praha Nebušice
16.ledna 2020
Městská část Praha Nebušice - článek v průvodci na Praha na Dlani

Nebušice jsou městská čtvrť a katastrální území, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Praha-Nebušice také městská část na severu hlavního města Prahy, o rozloze 368,07 ha. Je zde evidováno 59 ulic a 859 adres, má zde sídlo 281 firem. Sousedícími městskými částmi jsou:...

přečti celý článek...