Název Desfourský palác nese trojpatrový řadový nárožní dům z období naoklasicismu. Najdeme ho v ulici Na Florenci na Novém Městě v Praze. Jedná se o obytnou budovu palácového typu, kterou postavil architekt Josef Ondřej Kranner v letech 1845-47 v Teisingerově zahradě. Na první pohled působí Desfourský palác docela nenápadně. Za strohými klasicistními fasádami s prvky novorenesance, členěnými jen bosovaným přízemím, se ovšem ukrývají skvostně zdobené interiéry.
Historie Desfourského paláce
Desfourký palác dal postavit podnikatel Albrech Klein von Wiesenberg. K budově dříve patřila zahrada se skleníkem a bazénem. Tehdy ještě nedokončený a rozestavěný dům koupil roku 1847 hrabě František Desfours, do projektu razantně zasáhl a stavba tím v některých částech získala bohatou vnitřní výzdobu. Část domu v té době sloužila jako sídlo majitele, který zde pobýval při jeho návštěvách v Praze. Zbytek Desfourského paláce obývali nájemníci.
Dnes Desfourský palác zeje prázdnotou
Ve 20. století došlo k bourání některých částí Desfourského paláce. Srovnán se zemí byl v roce 1951 skleník v zahradě a po něm zaniklo i západní křídlo paláce, které uvolnilo místo výstavbě tiskárny Rudého práva. Od 90. let 20. století Desoufský palác nikdo neobývá, je prázdný a v zanedbaném stavu. V roce 1995 přešel objekt do vlastnictví hlavního města Prahy, správa města pro něj však nenašla žádné využití. Palác mohou lidé navštívit při vzácných příležitostech, mezi které patří například festival architektury Open house nebo kulturní projekt 4+4 dny v pohybu.
Významné malby na stěnách Desfourského paláce
Malířská výzdoba Desfourského paláce dodnes patří k nejvýznamnějším dílům českého nástěnného malířství poloviny 19. století. Na stěnách uvnitř paláce najdeme zachycené krajiny, antické výjevy, postavy ze soudobých oper a romantické literatury, zátiší, portréty slavných malířů, bitevní scény i květinové motivy. I když se z mnoha zdrojů dočteme, že písemné doklady přisuzují autorství Karlu Nacovskému, za skutečného autora těchto nádherných kreseb bývá většinou považován Josef Navrátil. Interiér mu pomohl zvelebit a zkrášlit sochař a štukatér Ferdinand Pischelt.
Fotografie použity z Wikimedia Commons