Dolní Chabry jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Dolní Chabry v městském obvodu Praha 8. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a 3264 obyvatel. V části obce Dolní Chabry má sídlo celkem 497 firem. Dolní Chabry zahrnují celé původní Chabry, které byly od poloviny 16. století tvořeny dvěma osadami. Dolní Chabry měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, Horní Chabry u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi, a ulic Na pěšině a Kobyliská. Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.
Dolní Chabry sousedí na západě s Čimicemi, na jihu s Kobylisy, na východě s Ďáblicemi a s Březiněvsí; na severu pak s obcí Zdiby a její částí Brnky.
Dolní Chabry - Historie
Původní význam názvu Chabry lze přeložit jako obec chrabrých lidí. V předhusitském období náležely Chabry Strahovskému klášteru. V polovině 16. století se v historických pramenech objevuje také druhá osada – Horní Chabry. K roku 1515 se váže zpráva, v níž se hovoří o pustém dvoru v Chabrech, které v té době patřily Čimicům. Na konci 16. století byly Chabry připojeny k libeňskému panství. V roce 1719 se jejich vlastníkem stalo Staré Město, které koupilo také Horní Chabry. Od té doby měly obě osady společnou vrchnost. Podle zápisů z r. 1654 zde stálo 9 obývaných domů a 4 domy zbořené. V roce 1843 již měla obec 259 obyvatel a 34 čísel popisných.
Součástí hlavního města se Chabry staly v roce 1968, kdy čítaly 2.496 obyvatel a 530 čísel popisných.
První škola zde vznikla v roce 1780 a jejím zakladatelem byl František Schüller, který ji založil ve vlastní chalupě. Jednotřídní školní budova zde vznikla v roce 1823.
Osud Chaber je pevně svázán s Čimicemi, kdy byla na základě obecního zákona vytvořena politická obec Chabry-Čimice skládající se z Dolních a Horních Chaber a obce Čimice.
Za zmínku stojí také pokusy o dolování zlata, které se datují na konec 19. století. K nejznámějším památkám, kterými se Chabry pyšní dodnes, patří menhir a již zmíněný kostel.
Dolní Chabry - Pamětihodnosti
Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový menhir v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici. Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je rekultivovaná.
- menhir Zkamenělý slouha (a druhý bezejmenný). Menhir popsal Eduard Štorch kolem roku 1914.
- kostel Stětí svatého Jana Křtitele
- barokní Knorův (Duchoslavův) statek v podobě z roku 1771, č. p. 15, Na Dolíku 11, od roku 1958 kulturní památka, možná má původ až v 15. století[3] V roce 1963 jej MNV Dolní Chabry zabral rodině Prušákových, v roce 1974 jej získalo Muzeum hlavního města Prahy a má v něm depozitář. Roku 2003 byl restituován.
- socha svatého Václava stojí na rohu bývalého pole mezi ulicemi Spořická a U Václava. Nápis odkazuje na rok původu 1822, kdy ji nechal postavit pan Napravil jako poděkování, že se podařilo oživit synka Václava téměř utopeného v zahradním bazénu.
- zvonice na Hrušovanském náměstí z roku 1902; stále o ni pečuje rodina Stejskalova, která ji nechala postavit
Znak a vlajka Dolních Chaber
Znak vycházel ze skutečnosti, že území Chaber bylo v historii majetkem Strahovských premonstrátů, jejichž znakem byla bílá lilie, zlaté břevno a kombinace modré s bílou. Současnou dominantou Chaber je románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jehož znakem je beránek, kniha s mitrou a hlava na míse. Symbolem kostela samotného je pak románské okno. Všechny tyto prvky byly předány grafickému studiu, které vytvořilo několik návrhů, a ty byly dány k posouzení občanům Chaber prostřednictvím Zpravodaje. Vítězný znak byl nakonec schválen zastupitelstvem obce a předán k posouzení heraldické komisi Magistrátu hlavního města Prahy. Znak obce a z něj odvozená i vlajka obce prošly schvalovacím řízením rady a zastupitelstva pražského magistrátu a také heraldickou komisí parlamentu. Oficiálně byl znak MČ přidělen teprve na počátku roku 2003. Předseda poslanecké sněmovny Dr. Lubomír Zaorálek svolal několik desítek starostů obcí a městských částí, aby jim slavnostně předal listinu opravňující užívat znak a vlajku. Mezi zúčastněnými byla také tehdejší starostka městské části Praha - Dolní Chabry Jaroslava Plevová, aby přijala tyto vzácné atributy naší obce.
Dolní Chabry - Doprava
Od stanice linky C metra Kobylisy jedou do Chaber linky pražské dopravy 162 a 169, po Ústecké ulici projíždí Chabrami též svazek příměstských linek PID směrem na Odolena Vodu a několik meziměstských linek. Doplňkovou funkci má tangenciální městská linka PID č. 202, která spojuje Dolní Chabry s dalšími čtvrtěmi na severu Prahy – především Bohnicemi, Čimicemi, Ďáblicemi a Čakovicemi. Meziměstské linky do Roudnice nad Labem přes Chabry jedou, ale nezastavují zde.
Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení.
Dolní Chabry a Sport
Sokol Dolní Chabry chce vytvářet co nejlepší podmínky pro to, aby děti, mládež, dospělí i senioři měli příležitost využít volného času ke sportovním i jiným aktivitám, které v životě všichni potřebujeme. Naše tělocvična je vhodná například pro tyto sporty:Badminton, všestrannost (rodiče s dětmi, předškolní děti, mladší žáci a žákyně, starší žáci a žákyně, dorostenci, dospělí, senioři), aerobick, pilates, joga, kulturistika, bojové sporty, tennis, stolní tenis, gymnastika pro muže a ženy, ale i netradiční sportovní aktivity jako např. streetball, různé druhy tanců (např. country tance) nebo klasických tanečních pro dospělé i pro děti)
Tělocvična je vybavená mnohým nářadím (žebřiny, kruhy,žíněnky – i doskokové, malé trampolíny, lavičky, míče na cvičení, kladina, bradla, kozy, odrazové můstky, švédské bedny, a další). Sál není vhodný pro míčové hry, protože zatím chybí ochrana oken.